Páteční Smíchov

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 24. 11. 2012

---

Od Kopolda po Ondru

Každoroční listopadová akce Festival alpinismu přivádí do Prahy zajímavé a důležité osoby světového horolezectví, jejichž přednášky lze shlédnout za přijatelnou cenu. Nejinak je tomu i letos, i když v porovnání s minulými ročníky je významných hostů o něco méně.

První přednáškou, která mne i přes nastydnutí vytáhla z pelechu, byla Trango slovenského reprezentanta Dodo Kopolda.

 

Jeho akce jsou dosti známé, od prvovýstupu s Gabo Čmárikem  na Trango a Uli Biaho přes epizody na osmitisícovkách s Polkou Kingou Baranowskou a Vlado Plulíkem a dalšími se opět vrátil na Great Trango, psali jsme už o tom. Sympatický "horský pankáč" prezentovalve skromném stylu svůj první alpský výstup na Great Trango a další akce v této horské skupině. 

 

 

O výstupech na osmitisícovky prohlásil, že to je šlapání a turistika, která ho neláká, on je lezec a lezení je pro něj od pětky výš. Za velké horolezce považuje Zolo Domjána, Jožo Psotku, "ja som len taký horský punkér".

Po přednášce by měly padat dotazy. Dodo preventivě varoval, že na otázku, jestli měla Kinga Baranowska na Dhaulágiri tanga, nebude odpovídat. Dalších dotazů se ujal moderátor, bývalý televizní sporťák Štěpán Škorpil. Celkem plnil svou úlohu dobře, až na absurdní hlášky typu, že viděl spolu Zolo Demjána a Jozefa Psotku, Psotka velký, Demján malý a na Everestu zůstal ten velký Psotka. Na dotaz z publika se Dodo rozhovořil, že spolulezce hledá v hospodě, a že po čtvrtém pivu je skoro každý ochotný vyrazit s ním na Trango. Pak už je jen napínavé, jestli mu to odhodlání vydrží.

 

 

O přestávce se kuloárech potkávaly známé tváře. Zdeněk Lukeš je známý prvním kompletním zimním přechodem celého hřebene Tater a zimními přechody pohoří v Rumunsku. Taky vystoupil s Poldou Pálkeníčkem na Bhagírathi II a III s Gahrwalském Himálaji

 

 

Marťan je mladý aktivní lezec, správce skal, vrtač jištění, redaktor, plnitel databází a taky se stará o historii. Jak najde nějakého pamětníka, hned se ho snaží vytěžit.

 

 

Legendární pískovcový a jizerský lezec Petr Prachtel se stále čilým bývalým reprezentantem a zakladatelem známé slávistické horoškoly Voloďou Suchým a Zdeňkem Lukešem.

 

 

Další série přednášek představila jednak křest českého vydání knihy Petra Habelera "Cesta je vrchol" a pak její autor a každoroční host festivalu pohovořil o tom, jak vodí klienty na Großglockner, zejména slavnou rakouskou operní zpěvačku, která byla v horách poprvé. To vše bravurně tlumočila rudovlasá dáma, která si psala těsnopisné poznámky, aby pak mohla celé ne zrovna krátné sekvence povídání řečného pana profesora tlumočit.

 

 

Peter Habeler si s chumlem zájemců o podpis své knihy, čekajícím pod pódiem, poradil nonšalantně, všechny odvelel ke stolu u bufetu. Podepsanou knihu si odnesl i metodik, instruktor Alpenvereinu Marek Cerman.

 

Další setkání v kuloárech. Drytoolová blondýna Lucka Hrozová a Dodo, tentokrát pro změnu s tonikem.

 

 Přednášku Radka Jaroše a Trávy jsem vynechal, viděl jsem ji už několikrát, a tak soudím, že v této šoumenské sestavě zaujali publikum obvyklým vtipem a šarmem, když dostali cenu za nejlepší přednášku.

 

Bloudil jsem mezitím zase v kuloárech a koho že jsem to načapal ve stánku Obrworks? Textilní vklíněnce UFO zaujaly firemního lezce Salewy Rogera Schäliho.

 

 

Spárové rukavice od Bobrů shledal natolik dobrými, že si je koupil.

 

Poslední přednáškou večera byla show Adama Ondry. Adam své lezení prožívá s vášní a stejně tak se s vášní vrhá i do přednášení. Mává rukama, gestikuluje, ale od loňska se naučil i při rozmáchlých gestech držet mikrofon u pusy, takže pokrok nejen v lezení. Nejprve pustil obrázky z jednotlivých přelomových výstupů své kariéry, pak se samozrejmě nemohl vyhnout svým výstupům v Norské jeskyni u Flatangeru, kde měl letos to štěstí najít linii, která je právě na hranici jeho možností a která znamenala mnoho změn v jeho životě i lezení, nazvanou Change a oklasifikovanou převratným stupněm 9b+.

 

 

Při pohledu na plátno Adam s viditelným potěšením prožíval své výstupy znovu

 

 

Závěr své přednášky věnoval své nejtěžší bigwallové cestě Tough Enough na Madagaskaru.

 

Na konec své přednášky řekl, že teď jako profesionální lezec žije život, o kterém snil již od svých osmi let a i když by to tak mohlo vypadat, čísla nejsou všechno a na Madagaskaru poznal ani že ani peníze nejsou všechno.

 

Celkově se dá říct, že se páteční program celkem vydařil. Oproti loňsku přibyly v zadní části sálu velké televizní obrazovky, které mají určitě kvalitnější barevné podání, než velké plátno, ale bohužel jsou na nich obrázky roztažené na celou šířku a tím pádem deformované, to je škoda.