Spiderman M13 - první ženský přelez

Autor: Lucie Hrozová <(at)>, Zdroj: Lucie Hrozová, redakce, Vydáno dne: 31. 01. 2013

Lucie Hrozová v Eptingenu

Skoro měsíc ladíme odjezd do Švýcarska. Vlastně jsme tam chtěli odjet už o dost dřív, ale operovaný kotník ještě dost zlobil, tak jsem radši dávala přednost rekonvalescenci a rehabilitacím. Proto jsem také ještě i v listopadu musela trénovat namísto maček jen v teniskách. Alespoň jedno pozitivum - nemusí se brousit hroty.:). Aktualizace: Video

Situace, kdy se každým dnem už tři týdny snažíme odjet, mi přijde docela komická. Nejdřív jsem nemocná já, pak je moc práce a pak zas nemoc.
Wolframu Liebichovi, „správci místní oblasti“, s kterým jsme se už dříve domluvili, že přijedeme, pro jistotu znovu píšeme, že dorazíme, až když přejíždíme hranice na Rozvadově. Po noci probdělé v autě nás v Eptingenu uvítá nejen zima a závěje sněhu, ale i místňáci se slovy, že je paráda, že jsme konečně dorazili. Už třikrát předtím Wolfram avizoval, že přijdeme.

Obloha je sice celkem jasná, ale jediná vidina, která mě v té zimě hřeje je, že se parkoviště nachází kousek od skal, a tak se když je nejhůř, můžu na chvíli ohřát v autě. Po letošních omrzlých prstech to snad tak zbabělý nápad není. Prsty jsou teď hodně citlivé i na menší chlad, tak na ně musím dávat pozor.

Krkolomně se protáhnu ještě v autě, a poklusem běžím pod stěnu abych se zahřála, nadýchám si do bot, na kterých jsou namontované mačky a vrhám se rovnou do cesty, která patří k nejtěžším v této oblasti – do Spidermana. Klasifikace M13 ji řadí do výstupů, které jen tak běžně nelezou ani kluci. Charakter této linie mi vyhovuje. Je skoro celá v převisu, tak nemusím zatěžovat kotník našlapováním v kolmým.

Chyty jsou téměř všechny povinné a není tedy mnoho možností, jak jinak tuhle cestu lézt. Bohužel pro mě jsou tu dost dlouhé přešahy a musím dělat psí kusy, abych se dostala od chytu k chytu. Dalším nepříjemným překvapením je, že stabilní expresky jsou zateklé ledem a tak se stává mým nejtěžších úkolem je cvaknout. Nedaří se mi je otevřít, ani když sedím v jednom cepínu a druhým do nich bouchám, aby povolily. Než se tímhle stylem pomalu doklopýtám nahoru, jsem na kost zmrzlá a volím jako nejlepší řešení útěk do auta na teplou polívku.

Zamrzlá expreska, foto: Libor Hroza

Za hodinku se vracím a z dálky vidím spuštěné lano z části „mojí cesty“, všichni pod skálou se hlasitě smějou a máchají rukama nahoru a o něčem živě diskutujou. Důvodem veselí je bohužel upadlý nýt v první třetině cesty. Ten se podařilo „vyndat“ jednomu lezci, který cestu zkoušel po mně.

Tenhle nýt moc nedržel, foto: Libor Hroza

Nechce se mi vymýšlet už jinou cestu a zítra zas znovu jak ledoborec prorážet zateklé a zamrzlé expresky nanovo, tak seberu odvahu a jdu Spidermana zkusit i tak.

V duchu myslím, že to v tom místě nejspíše vzdám. Nalézám do stěny a kluci mě ohromně povzbuzují. Hecnu se a přelézám místo bez jištění. Strachem ani nedýchám, ale jak cvaknu další jištění, oddechnu si a říkám si, že už by to byla strašná škoda „pustit“.

Lucka ve Spidermanovi, foto: Libor Hroza

Lucka se na sobě pokouší udělat dračí smyčku ve Spidermanovi, foto: Libor Hroza

Po tomhle morálovém místě přichází vytrvalostní úsek, který mi tolik problémy nedělá. Ten je asi v polovině cesty vystřídán nejtěžší pasáží, skládající se ze sakra dlouhých přešahů na které mi sotva stačí rozpětí rukou. Jdu nadoraz a vím, že jestli to nedám teď, tak se mi to už dnes nepovede. Závěr cesty je opět vytrvalostnějšího charakteru. Zapojím poslední síly, soustředím se a snažím se ovládnout přicházející nervozitu, abych to nepokazila. Úspěšně se probojuju až na konec.

Lucka ve Spidermanovi, foto: Libor Hroza

Moc děkuju místním klukům za odjištění (díky čemuž se nám podařilo udělat i pár fotek), za úžasnou přátelskou atmosféru a Wolframovi za parádně ručně nakresleného průvodce.

Lucie Hrozová, foto: Libor Hroza

Lucie Hrozová

Počátkem tohoto roku vylezla Lucie hrozová cestu Illuminati, 2. ženský výstup oceněný Výstupem roku, loňského roku cestu Law and Order M13+, rovněž oceněnou jaký Výstup roku. Po dlouhých letech je to poprvé, že česká žena udělala první ženský výstup významné cesty v zahraničí.

Nejvýznamnější český ženský horolezecký výkon v historii zaznamenala Alena Čepelková se Zuzanou Hofmannovou při prvním zimním a zároveň prvním ženském výstupu Anglické cesty na Pic Badile v roce 1982.

Drytoolová oblast Eptingen

Tolik Lucka k prvním ženskému přelezení Spidermana M13, nebo podle místního průvodce D13, protože se jedná o ryze drytoolovou cestu a tady rozlišují Mixové (tedy i s ledem) a Drytoolové lezení. Lucka ji vylezla na RP na čtvrtý pokus. Další den si začala krokovat Jasperova Ironmana D14, takže v téhle oblasti ještě neřekla své poslední slovo.

Možná vás zajímá, kde to vlastně je a jak to tam vypadá. Lezecké sektory jsou poblíž městečka Eptingen na jih od Basileje ve Švýcarsku, v pohoří Basler Jura. Oblast Diegter Wasserfalle - Eptingen leží v přírodní rezervaci. Lézt se tu smí pouze v zimě, na léto se mají expresky sundávat. Oblast má cesty drytoolové a mixové, což je označeno písmenem v klasifikací. Cesty kombinující led a skálu mají písmeno M, čistě drytoolové písmeno D. Drytoolové cesty lze lézt i úplně bez ledu, Mixy jsou lezitelné jen je-li i led. Hlavními autory cest jsou zde Wolfram Liebich a Robert Jasper. V oblasti je i momentálně nejvýše klasifikovaná drytoolová cesta Iron Man D14.

Diegter Wasserfalle, foto: Libor Hroza

Drytoolový sektor, levá část. Kliknutím se zvětší, Kresba Wolfram Liebich

Pravá část drytoolového sektoru

Kresba Wolfram Liebich

Seznam cest v oblasti Eptingen:

Seznam cest, stav listopad 2012

Autory převážné většiny cest jsou Robert Jasper a Wolfram Liebich.

Wolfram Liebich, foto: Libor Hroza

Na mapce je označeno parkoviště a přibližné umístění lezeckého sektoru, který je orientovaný na západ.

Zobrazit místo Eptingen na větší mapě

Video z Eptingenu, od 6:24 je Lucie Hrozová ve Spidermanu,