Běžte se všichni zahrabat!

Dámy vyhledávají nové zážitky: o nočním skialpinismu, zahrabávání a vyhrabávání, trpělivosti horských vůdců a ledovém lezení.

Pieps zřejmě podchytil převládající nechuť české lezecké a lyžařské veřejnosti k systematickému protilavinovému vzdělávání a nabízí ke svým pípákům seznámení s lavinovou problematikou zdarma.

Na Výrovku jsme vyrazily tři ženy, doufajíce, že v této sestavě se nám budou větrem ošlehaní horští vůdci více věnovat. Hned v autobuse do Pece jsme vzbudily u jednoho takový soucit, že počkal, až nalepíme pásy a následně nás nasměroval. Když už psychicky neunesl naše tempo, ulovily jsme hned dalšího. Naštěstí měl dlouhé vlasy, a tak jsme ho bez okolků začlenily do dámské jízdy. Richterovy boudy představovaly v nočním putování náročnou společenskou překážku. Přesto když jsme v půlnoci dorazily na Výrovku, byly jsme střízlivější než osoby, které se nás snažily ubytovat.

Noční skialpinismus

TEORIE
Horského vůdce jsme ráno po chvíli rozhlížení identifikovaly podle půllitru v ruce. Spolu s cca dalšími osmnácti účastníky jsme se zanořili nejdříve do teoretické části o lavinách. Motivační video se zasypaným a následně vyhrabaným mělo jasný mesidž: důležitý je mít dobrý kamarády.
Dále jsme se dozvěděli, že ještě lepší než mít dobré kamarády je mít dobře vybavené dobré kamarády:

1) kamarád + pípák + sonda + lopata = vyhrabání za 11 minut
2) kamarád + pípák + lopata = vyhrabání za 25 minut
3) kamarád + pípák = vyhrabání za 1 – 2 hodiny

Rychle jsme si to dali dohromady s informací, že většina zavalených se udusí za 15 – 18 minut a rozhodli se, že hodně našich kamarádů bude vyžadovat větší finanční investici. S těmi bez pípáku se tímto loučím.

Pak jsme se vrhli na lavinové přístroje. Zde nás zaujala zásadní poučka: „ žádný lavinový přístroj není dokonalý, každý má své mouchy, a to každý jiné“. Nejprotřelejší z nás jen dodala, že to je v pohodě, to je jako s chlapama, je důležité se naučit pracovat s tím co člověk zrovna má.

PRAXE SONDA
Praktická část nastala v husté mlze rovnou před Výrovkou. Začali jsme velmi efektním skládáním lavinové sondy vyhozením do vzduchu. Horský vůdce pravil, že takové rychlé postavení působí neodolatelně na ženy. Ani jsme neměli čas dohodnout se, jestli je více sexy bleskové sestavení sondy nebo uvázání osmy vyhozením lana do vzduchu a už přišla řada na píchání. Píchat je důležité kolmo ke svahu a držet u toho sondu dole, poněvadž jinak uslyšíme jak superodlehčený materiál dělá křup a už si nezapícháme.

S pípákem umí každej. Větší věda je umět píchat a správně hrabat

PRAXE LOPATA
Také lopatování je větší věda, než jsme si mysleli. Lopatou se totiž proti všem předpokladům sníh nehází. Běžný zasypaný se nachází metr pod povrchem, váha odhrabaného sněhu se pohybuje v tisících kg. Vyhrabávání zabere nejvíce času z celé akce a třeba šetřit síly. Začíná se postupným načínáním sněhu, tak aby po zanoření a zapáčení Vaší ultralight lopatu nepotkal stejný osud jako sondu. Další postup spíš než házení připomíná pádlování. Jeden pádluje v díře, další pádlují po stranách a za ním, aby se odstraněný sníh do díry samovolně nevracel.

PRAXE PÍPÁK
S moderním pípákem umí zacházet každý blb, zněla základní poučka. Tu jsme poměrně rychle ověřili. Menší problémy nám způsobovalo jen jemné dohledání, které občas bylo hrubě vedle. Bude to chtít ještě praxi. A kde že jsou ty mouchy jednotlivých pípáků? Ten můj (Pieps DSP) má očividný problém s vyhledáváním více obětí. Místo od druhé ke třetí oběti mě posílá od čerta k ďáblu. Takže pokud se někdo na výletě se mnou chcete nechat zasypat, čiňte tak prosím organizovaně a nejvýše ve dvoučlenných skupinkách. V souvislosti s tím došlo i na pekelný scénář mnoho zasypaných : jeden nezasypaný. Ideální bude prý vyhrabat a uvolnit dýchací cesty postupně každého zasypaného, až pak se vrátit a vyhrabávat ostatní tělesné součásti obětí.

Hrubé chyby v jemném dohledání

PRAXE ZÁSYP
Na tuhle část jsme se těšily nejvíc. Pohledu na krásné metrové hrobečky nakonec neodolala ani jedna z nás.

Hrobeček pro pány je o poznání hlubší než ten dámský

A pocity? Na sobě máte trošku sněhu, v našem případě sotva 20 cm. Před pusou malou kapsu a sněhem prosvítá hodně světla, takže to vypadá, že se nic neděje. Zkoušíte nohy, rozhodně s nimi hnout nejde. Hruď svírá sněhový krunýř, pořádně se nadechnout je nemožné. Hlavou neotočíte. Můžete doslova akorát hrabat prstíčkem. Tu do Vás někdo začne píchat sondou, tu si na Vás někdo poskočí. Klidně si můžete dovolit řvát na horského vůdce sprosťárny typu „ty debile, skáčeš mi po hlavě“, protože venku není slyšet lautr nic. Zato uvnitř jsou hlasy slyšet jakoby z velké dálky, ačkoliv stojí přímo nad Vámi, nebo rovnou na Vás. Nutno konstatovat, že „Tak čau, my jdeme na oběd“ Vám v tu chvíli nepřipadá vůbec vtipné.

Šťastně vyhrabaná

Vy jste jí málo zahrabali:

PRAXE PROFIL
Za mistrovský kousek dnešního vzdělávání považuji, že se borcům, kteří už na nás v tu chvíli byli dva, podařilo jasně a srozumitelně vysvětlit, co za informaci obsahuje tento podivný graf:

zdroj: Horská služba www.hscr.cz

Informaci bohužel nejsem schopná předat dál, a myslím, že jí ani dlouho neudržím.

Profil sněhu a horského vůdce

PRAXE BATOH
Na horách jsem viděla spoustu Rakušáků, někdy i celé skupiny, vybavené ABS batohy nebo jinými nafukovacími systémy. Nikdy jsem ale neměla dostatečné osobní kouzlo, aby některý z nich přišel s tím, že mi ukáže svůj pytel.

S křídélky bezpečněji

Dnes jsme se dověděli, že pokud stačíte včas zatáhnout za madlo, máte 94% šanci na přežití. Lavina – pum – pssssss – a Eva už má dvě elegantní křídla. Může být ráda, že nikdo z přítomných netrpěl skotským smyslem pro humor a nenafoukla se jí za krkem gumová panna.(https://www.facebook.com/video/video.php?v=10150333912631627)

HELI-SKINNING
Večer se nesl v lehkém nesouznění duší. Horský vůdce se nás snažil přesvědčit, že budoucnost patří freeridu. Jako provokaci jsme vynalezly další (po makedonském hevi-skiingu) nový sport, tentokrát zvaný heli-skinning . Principem je na kůžích vyšlapat nahoru, kde nás pak vyzvedne helikoptéra a my si ušetříme to utrpení, které cesta dolů většinou představuje. O náklady na helikoptéru se podělíme s maníky v zelených kalhotách a žlutých bundách, co z ní se svými žehlicími prkny na vrcholu vyskáčou.
Eva, Martina i Radek, měli před sebou další „tenkrát poprvé“, na zítra jsme si totiž zařídili lezení na ledu, který má Výrovka nastříkaný na komíně. Abychom předešli nečekaným událostem, odebrali jsme se na kutě rychle poté, co horští vůdci začali hromadně vykřikovat „Já jsem se zamiloval“. Eva totiž po jejich udivených komentářích na adresu poněkud neobvyklého programu dámské jízdy uvedla, že tohle všechno podniká přece proto, aby „o víkendu doma nemusela utírat prach“.

Martina maká, foto: Markéta Syllová

1. Kamarád je ten, kdo má, s sebou nosí a umí používat lavinové vybavení (kompletní).
2. Vždy když je to možné, jdi se zahrabat (a vyhrabat).
3. Některý chlapi by udělali nejlíp, kdyby jenom mlčeli (závěr debaty freeride x skialp).