Skialpinistické toulky XXXIV. – Zillertal
Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirka V., Vydáno dne: 08. 04. 2013
Zillertal je tak trochu srdeční záležitost, přijde jaro a s ním cukání vyrazit za firnem. Problém je, že hezky bývá přes týden, a tak večer po práci udělat to nejnutnější, napapat se, vyřídit E-Maily, zabalit a po desaté vyrazit do údolí. Okolo půlnoci na kutě, ve čtyři vstát a potemnělou krajinou za hvězdami a se sluncem na vrchol. Na vrcholu zkontrolovat E-Mail, než přijde firn, a pak rychle oblouky na parkoviště, rychle se umýt v potoce, košile, kravata, sako a rovnou na poradu v jednu ještě se ztvrdlými lýtky.
U Maderegglspitze, foto: Jirka V.
Kdo by neznal Zillertal, z Prahy asi nejrychleji dostupná lyžovačka na ledovcích Hintertuxu. Zillertal je však velký, má mnoho bočních údolí, kde je možno se vyřádit jak v zimě, tak na jaře.
Panarama Tuxu, Grinbergspitze, Realspitze, foto: Jirka V. (kliknutím zvětšit)
Zima - prašan
Prašan v Zillertalu je k nalezení hlavně v předhůřích a v Tuxských Alpách. Tux teď popisovat nebudu a do Navisu či Innerstu zavítáme někdy příště. Parádní zimní pohádkou jsou kopce západně od silnice na Gerlospass. Častěji navštěvovanou túrou, bez dlouhých nástupových údolí, je Torhelm, pochoďáky za prašanovými severy najdete na Wildkarspitze a Zillerkopf z východu.
Před Gerlosspass je další prašanová lahůdka: Gabler, nehodí se sice na zimu, ale na jaře má hodně dlouho prašan na svém ledovcovém pancíři.
Gabler, foto: Jirka V.
Další prašanovky se nacházejí podél silnice na Hintertux. (Mittlere Grinbergspitze, Griererkar), nebo přímo od lanovek (Hoher Riffler). Jelikož Zillertal je vyšší než přilehlé Kitzbühelky, nepanuje zde vždy tak dobrá lavinovka a sníh bývá často rychle ufoukaný.
Ledovec pod Reichenspitze, foto: Jirka V.
Jaro - firn
Jaro je v Zillertalu rozhodně zajímavější, jeho jižní svahy lákají na perfektní firn. Údolí jsou však dlouhá a převýšení vždy nad 1 500 m. Tudíž se vyplatí přespat někde v údolí, aby ve sjezdu byl firn a ne břečka. Většina nástupů přechází přes ostré prahy se skalnatými plotnami (viz lezecké oblasti a ledy) přes které se odpoledne často sypou koule nebo základovky. Ideálním východiskem je údolí Zillergrund s túrami na Zillerkopf, Maderegglspitze, Schönachschneid/Kuchelmooskopf a Reichenspitze.
Gabler, foto: Jirka V.
Túry - prašan
Torhelm
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2 452 m.n.m. 1 190 m.n.m 1 350 m 1 350 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
PD+ / S3 30-35° 4-5 h Parkoviště u Restaurace Kühle Rast |
Lehká túra, ale hezká, vhodná do každého počasí. Na pasekách bezva prašan, vrchol bývá ofoukán.
Popis:
Z parkoviště kousek po cestě, ale záhy jižním směrem a pasekou vzůru. Stále pasekou až na hřeben. Po něm západním směrem na vrchol.
Sjezd:
Podél výstupové trasy; za dobrých lavinových podmínek přímo z vrcholu na jih a údolím zpět k výstupové trase.
Zimní nálada na Torhelm, foto: Jirka V.
Mittlere Grinbergspitze
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2 867 m.n.m. 1 054 m.n.m 1 800 m 1 800 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD / S4 35-40° 4-5 h Finkenberg, za mostem |
Parádní prašanová túra do stabilních sněhových podmínek.
Konec paseky, foto: Jirka V.
Popis:
Silnicí jako na Hintertux, projedeme Finkenberg, za ním je most a u něj lesní cesta, zde parkujeme. Po lesní cestě na východ, dále pasekou do jejího východního cípu. Cestou řídkým lesem na další paseku, tou přímo na jih pod strmé svahy, východní částí svahu vhodně pod skalnaté žebro. V místě kde se svah pokládá, traverzujeme na západ do Grinbergkaru, značně lavinézní terén, jen za stabilních podmínek. Karem na jih na východní hřeben, zde depo. Hřebenem na vrchol (mačky se hodí).
Sjezd:
Podél výstupové trasy.
Vrchol, foto: Jirka V.
Realspitze přes Griererkar
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 039 m.n.m. 1 493 m.n.m 1 650 m 1 650 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD / S4 35-40° 4-5 h Vesnice Hintertux |
Výstup do sedla, foto: Jirka V.
Popis:
Zaparkujeme ve vesnici, nikoli u lanovek, přejdeme přes potok a na druhé straně se vydáme po cestě severovýchodním směrem (příkré a lavinézní). Po dosažení Griererkaru postupujeme jeho dnem až pod svahy Realspitze. Na konci otočíme na východ do Rötschneidkar, jím vystoupáme do sedla mezi Rötschneide a Realspitze. Ze sedla doprava na hřeben Realspitze, zde depo a pěšky na vrchol (I) (mačky se hodí).
Sjezd:
Podél výstupové trasy.
Griererkar a Realspitze, foto: Jirka V.
Hoher Riffler
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 230 m.n.m. 2 660 m.n.m 760 m 1 750 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
PD+ / S3 35-40° 4-5 h Parkoviště u Hintertuxských lanovek |
Pěkná túra jak na dobré zimní podmínky, tak na jaro, vzhledem k dostupnosti od lanovek bývá často podceňována lavinová nebezpečnost (letos jeden mrtvý).
Vrchol, foto: Jirka V.
Popis:
Lanovkami na Tuxer-Fernerhaus, od něj na východ přes příkrou muldu, nebo trochu sestoupit (100 m) a pak na východ do údolí Schwarzbrunner Kees. Vzestupným traversem pod ledovcový svah, jím na vrchol.
Sjezd:
Existuje několik variant:
1. Podle výstupové trasy. Nezajímavé, vhodné pouze pro případ špatných podmínek v Schwarzbrunner Kees.(pozor na desky)
2. Schwarzbrunner Kees na parkovižtě k lanovkám. Pěkný sjezd s několika příkrými muldami. Poslední část dle podmínek buď lanovkou nebo příkrými svahy. Často jěžděno jako off-piste.
3. Přes Federbettkees a Rifflerscharte do Bodenkaru a jím až nad hlavní údolí kde narazíme na lesní cestu, která nás bezpečně dovede k parkovišti. Velmi příkré (45°) a lavinézní.
Schwarzbrunner Kees, foto: Jirka V.
Gabler
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 263 m.n.m. 1 420 m.n.m 1 847 m 1 847 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD / S4 35-40° 5-6 h Alpengasthof Finkau |
Jedna z nejhezčích a tudíž hojně navštěvovaných túr v Zillertalu, najdete zde vše, dole firn, na ledovci prašan a vše zakončeno lehkým lezením.
Panorama z Gableru, foto: Jirka V. (kliknutím zvětšit)
Popis:
Z parkoviště u Alpengasthofu Finkau po cestě na Drisselalm, zde pravými, západními svahy nad práh. Na hraně prahu doleva směrem k Zittauer Hütte. Tu necháme stranou a postupujeme na jih, směr sedélko pod ledovcovou muldou. Odtud obloukem doprava nad muldu a na severovýchodní hřeben Gableru. Zde depo a lehkým lezením (II) na vrchol (mačky se hodí).
Sjezd:
Přes ledovcovou muldu podél výstupové stopy a pak přímo do údolí, dnem údolí k výstupové stopě a podél ní na parkoviště.
Vrchol Gableru, foto: Jirka V.
Wildkarspitze
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 076 m.n.m. 1 420 m.n.m 1 660 m 1 660 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
PD+ / S3 30-35° 4-5 h Parkoviště u lanovek v Gerlosu / Krimml nebo Alpengasthof Finkau |
Výstup divokým koutem Gerlosu, který není často chozen.
Wildkarspitze, foto: Jirka V.
Popis:
Přístup z Krimmlu je dnes díky placenému parkovišti nevhodný, má však výhodu že není tak lavinézní.
Z parkoviště u Alpengasthofu Finkau po cestě na Drisselalm, po několika zatáčkách odbočuje vypuntíkovaná cesta Leitenkammersteig směrem na východ. Po příkré pěšině, řídkým lesem, značně lavinézní, k Wildkar Hochalm. Odtud na jihovýchod k východnímu žebru Wildkarspitze. Na žebru depo a lehkým terénem (II-III) na vrchol, cepín se může hodit, mačky pouze pokud je zledovatělý terén.
Sjezd:
Podél výstupové trasy.
Cestou na vrchol, foto: Jirka V.
Zillerkopf z východu
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2 995 m.n.m. 1 289 m.n.m 1 720 m 1 720 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD- / S4 35-40° 5-6 h Parkoviště u závory v Schönachtal |
Velmi opuštěné údolí Schönachtal je neprávem opomíjeno, v jeho závěru naleznete skvělé severní svahy buď Zillerkopfu nebo Schönachschneid, prašan zde leží až do jara.
Popis:
Z parkoviště po cestě k Stinkmoosalm a k Lackenalm, plochým údolím až k Popbergalmu. Údolí je sevřené svahy, z kterých padají laviny. Tam, kde se údolí rozevře, začneme směřovat na západ pod svahy Zillerkopfu. Závěrečný kuloár je strmý a často nafoukaný, Schoenachschneid bývá méně nafoukaný a je pozvolnější. Pro výstup na vrchol se hodí mačky.
Sjezd:
Podél výstupové trasy.
Zillerkopf z východu, vpravo, Schoenachschneid vlevo, foto: Jirka V.
Samota v Schönachtalu, foto: Jirka V.
Túry - Firn
Schönachschneid
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 062 m.n.m. 1 460 m.n.m 1 605 m 1 605 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD- / S4 30-35° 4-5 h Parkoviště na konci Zillegrundu |
Popis:
Z parkoviště po silnici tunely k přehradě, hodí se čelovka a někdy i mačky v případě, že je zima a v tunelu se vytvoří nakloněné kluziště. Od přehrady dalším tunelem a za ním doleva, na sever, ostrými srázy až na vrchol. Alternativou mohou být vyšší sousedé Kuchelmooskopf (3214m), Schneekarspitze (3209) nebo Wildgerlosspitze (3280).
Sjezd:
Podél výstupové trasy, nebo směrem na Zillerkopf, záleží na sněhu a slunci.
Schönachschneid a Reichenspitze z Zillerkopfu , foto: Jirka V.
Zillerkopf z jihu
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2 995 m.n.m. 1 460 m.n.m 1 535 m 1 535 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD- / S3 30-35° 3-4 h Parkoviště na konci Zillegrundu |
Nádherná a rychlá túra na jaro, bez velkých štrapácí v tunelech.
Popis:
Z parkoviště po silnici, za prvním tunelem na louce odbočíme na sever a strmými svahy vystoupáme ke Karsee. Pleso mineme a pokračujeme směr západní hřeben Zillerkopfu. Pod hřebenem stočíme na severovýchod a vystoupáme na východní hřeben, zde depo a po hřebenu na vrchol.
Sjezd:
Podél výstupové trasy, abychom nemuseli tunelem je možne pokračovat od louky přímo řídkým lesem po letní cestě, orientačně náročné a možnost pádu do potoka.
Vrchol Zillerkopfu s pohledem do severních svahů, foto: Jirka V.
Reichenspitze
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 303 m.n.m. 1 460 m.n.m 1 960 m 1 960 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD- / S4 35-40° 5-6 h Parkoviště na konci Zillegrundu |
Královská túra Zillegrundu na nejvyšší kopec této oblasti, k tomu perfektní firnové svahy a prašan na ledovci.
Vrchol Reichenspitze, foto: Jirka V.
Popis:
Z parkoviště po silnici tunely k přehradě, hodí se čelovka a někdy i mačky v případě, že je zima a v tunelu se vytvoří nakloněné kluziště. Od přehrady dalším tunelem a asi po jednom kilometru odbočit na sever, do Kuchelmooskaru. Strmými svahy vhodně přes skalní práh, středem údolí, posléze vpravo, okolo potoka do Gamskarl na letní cestu. Dále stále na sever na západní hřeben Reichenspitze. Na hřebeni depo a pěšky na vrchol (mačky se hodí).
Skalní práh s jasným kuloárem (duben po velmi suché zimě 2006-7), foto: Jirka V.
Alternativně se dá přespat na Plauenerhütte, případně volit nástup Zillerkarem a přes sedlo mezi Wildgerlosspitze a Kuchelmooskopf se dostaneme k Reichenspitze.
Sjezd:
Podél výstupové trasy.
Jaro v plném proudu, foto: Jirka V.
Maderegglspitze
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 051 m.n.m. 1 265 m.n.m 1 825 m 1 825 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
AD+ / S4 35-40° 4-5 h Parkoviště u Gasthof Au |
Výborná túra na brzké ráno s východně exponovanými svahy.
Popis:
Z parkoviště přes most a jižním směrem do údolí až ke Kainzenalmu. Za almem do strmých svahů (velmi lavinézní) skrz vrbičky a kosovku, držet se stále vlevo, až se dostaneme na plato. Po hřbetu stále západním směrem, několika muldami na vrchol.
Sjezd:
Podél výstupové trasy.
Svahy Roßwandspitze, Maderegglspitze a Grundschartner, foto: Jirka V.
Tip
Silnice do Zillergrundu je oficiálně pro veřejnost zavřena, doprava je zde tolerována (místní a horští vůdci mají dokonce klíč k závoře a tunelům, typické Rakousko, kde zákazy platí jen pro někoho). Na jaře je doprava regulována a podle tepla se silnice zavírá mezi 11:30 a 16:30. Takže pozor neuvíznout na konci údolí.
Přespat se dá v Alpengasthof Finkau (Gerlos) a v Gasthof Au (Zillergrund). Přiměřené ceny najdete v Gasthofu Kühle Rast (Gerlos).
Na posilněnou je vhodný Lackenalm, Gasthof Au a Alpengasthof Finkau.
Panaroma z Zillerkopfu, foto: Jirka V. (kliknutím zvětšit)
Průvodce a mapy
Panico: Tuxer a Zillertaler Alpen
 |
Kratké video z Gableru zde. |
Kuželky v tunelu, foto: Jirka V.