Trilogie na Trůnu
Přeslavný, ale přesto zcela normální a sympatický lezec Alex Honnold zavítal po Slovensku, kde ho trápili v nejhnusnějších spárách za deště, do Čech. První dvě třetiny dne věnovaného posléze přednášce a autogramiádě věnoval návštěvě Labáku, po kterém se ostatně ptal i večer předtím, poté co mu ukázali jinou pamětihodnost, Pražský hrad.
Do Labáku jsme odjeli auty, a cestou jsme nebrali benzín. Akorát v naší skupině, nazývejme ji pro jednoduchost skupinou B (to je jen rozlišovací označení, ne že by byla nějaká podřadnější), nastalo mírné oživení, když fárer David ze zvyku vyrazil směrem na Hradec na lyže, místo na Ústí do Labáku. Několika smyčkami po dálnicích se to brzy spravilo a další malé zpestření nastalo na nečekané objížďce u Lovosic. I tak jsme na parkoviště u Belvedéru dorazili dřív, než skupina A tvořená Tomášem Holmanem, Honzou Zbrankem, Alexem Honnoldem, Luckou, fotografem Standou a psem.
Zanedlouho však dorazili a mohlo se jít na to, na co jistě všichni netrpělivě čekáte, na seznámení americké hvězdy s českým pískem. Velitel lezecké sekce Honza Zbranek vybral jako nejlepší lokalitu Trůn, kde je dostatek přiměřeně těžkých cest.
Po krátké instruktáži kde, co, a jak nazul Alex lezečky a vyráží do stěny.
Leze s klidem a přehledem.
Trošku ladí pod převisem
Efektní výkyv nohou
Ještě kus ladí nad převisem, ale najednou hup, tlama, asi tak šestka. Tak, jako Alex v klidu leze, stejně v klidu i padá.
Spuštění na dotek skály a druhý pokus už je úspěšný.
Sundat lezečky, nazout boty a jistit Honzíka.
Honza Zbranek dělá svým oblečením fotografovi větší radost, než Alex. Žluté tričko, žluté botky Andrea Boldrini, červené kalhoty, pixely v čidle fotoaparátu se chvějí slastí.
Honzík to taky smrknul a jde se na další kousek
Než se začalo lézt, nastala menší dramatická pauza. Kolega Standa, fotící pro Montanu, se chce dostat nahoru do dobré pozice a narychlo se učí jumarovat. Nakonec to zvládl a budete se moci těšit na fotky ze 40 metrů shora.
Mně se podařilo vylézt na nedaleký modřín a nerozbít si ani foťák ani ústa, takže tady máte Alexe v Návratu krále, který dal na On Sight.
Kdo leze v Yosemitech, nemá problém ani s prstovými spárami, ani s rajbasem.
Alexe dokonce zajímalo při lezení i to, jak cvičím na modřínu.
Alex úspěšně dolezl a je na řadě Honzík. Taky se pěkně snaží a dává.
Porovnejte si jeho styl a Alexovým ve stejném místě.
Musíme odjet ve 14 hodin, takže už je čas jen na jednu cestu. Na skromný dotaz kolegy z Montany, jestli by Alex neměl tričko jiné barvy, odpovídá klidně: Buď tohle modré, nebo žádné. Co má taky říkat. Správný fotograf profík si pro tyhle případy vozí svoje trička. Alex vyráží do Kouzelníka Žita v modrém.
Sluníčko svítí a potí se ruce. Alex i Honza lezou bez mága, takže na utření potu poslouží triko.
Pravačka palcový zámek, levačka brutální protlačení, kterému kdysi Michal Antoš vymyslel název Rusko.
Oči zaměřují slibné místo police
A slunce už je příliš silné. Alex odhazuje triko a emuluje lezoucí anatomický atlas svalstva.
Blíží se k uhnutí doprava kde se dostal do Poslední relikvie.
Ve vrcholové stěně uhýbá doprava do Poslední relikvie. Netrefí ve dvou místech správně chyty a dolézá nahoru po dvou tlamách.
Na zemi konzultace s Honzíkem. "Tady jsem to zamknul palcem a šel do jednoprdy, ale netrefil jsem ji..."
Ještě dvacet minut do odjezdu a Alex jde na druhý pokus.
Ten už dává s přehledem bez pádu a při spouštění si vychutnává radost z RP přelezu.
Tak, čas vypršel, zpátky do práce. Odjezd. Autogramiáda v Rock Pointu a přednáška v lezeckém centru SmíchOFF, ale o tom až jindy.