Der Elbsandsteinführer

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 03. 05. 2013

Velké klasické výstupy Saského Švýcarska

Když mi ve schránce přistála pošta od Horoknih s recenzním výtiskem první invaze Panica na východ, měl jsem z toho velkou radost. Jméno autora průvodce, fenoména saských pískovců Bernda Arnolda je zárukou kvality a vydavatel Panico je také znám jako původce kvalitních průvodců nejen obsahem, ale i grafickým zpracováním, papírem, tiskem i vazbou svých knih.

Fotografie bosého borce ve spáře způsobuje už pomalu slintání, vždyť je to sám autor na údolce na jednu z šílených věží Teufelsspitze, kam je nejlehčí cesta za VIIIa.

 

Perfektní titulní fotka s Berndem Arnoldem na
Perfektní titulní fotka s Berndem Arnoldem na, foto: repro horyinfo

 

Panoráma Schrammsteinů od Franka Richtera na předsádce vžene pomalu slzu do očí. Vepředu Jungfer, kde jsem v rajbasu na Dietrichweg málem umřel hrůzou, Vorderer Torstein, Meurerturm, Schrammtorwächter, Schrammsteinnadel, Ostervorturm...

 

Schrammsteiny na předsádce
Schrammsteiny na předsádce, foto: repro horyinfo

 

 

 

Na medvěda
Na medvěda, foto: repro horyinfo

 

Nic netušící čtenář si libuje nad obrázkem reliéfu Eiszeit na Dreifingerturm, ale nad obsahem už by měl zpozornět. Obsah je graficky rozdělen na dvě části. Do strany 14 jsou editorialy, říkající, že jde o 3. vydání, turistické informace, ubytování a informace o Národním parku Saské Švýcarsko.

 

Informace o Národním parku
Informace o Národním parku, foto: repro horyinfo

 

Ale teď pozor, šedý podtisk odděluje část, obsahující faksimile původního vydání Arnoldova průvodce z let 1990, resp. 1992, takže místo standardního průvodce jde o do moderního obalu vložené skeny východoněmeckého samizdatu, odpovídající svým obsahem, grafikou i kvalitou tisku době vzdálené 21 let. Ve svém editorialu o tom Achim Pasold z Panica říká, že když začali místo do Alp jezdit do Saska, opatřili si všechny aktuální průvodce na tuto oblast, ale tento Arnoldův výběr se jim stal něčím podobným jako byla kniha Im Extremen Fels Waltera Pauseho pro alpské horolezce.

 

Úvod Bernda Arnolda
Úvod Bernda Arnolda, foto: repro horyinfo

 

Nadýchněme se tedy a ponořme se do stránek původně tištěných laserovou tiskárnou se všemi nedokonalostmi tehdejších strojů s rozlišením 300 bodů na palec a více než na kvalitu tisku se zaměřme na obsah, který stojí za to. Jedná se vlastně o prvního topoprůvodce Saským Švýcarskem, proloženého různými historickými články. Najdeme tu pojednání o klasifikaci, o lezeckých pravidlech, doporučení ohledně jištění a máme úvod za sebou.

 

Hup o 21 let nazpět. Mapka oblastí
Hup o 21 let nazpět. Mapka oblastí, foto: repro horyinfo

 

Vlastní obsahovou část uvozuje mapka oblastí, zařazených do Mistrova výběru. Nejvíce věží je v oblasti Rathen - 20 kousků. Názvy občas poněkud matou, populární a profláklý Höllenhund je tu označen jako Höllenhundspitze. V Brandu, který je Arnoldovu bydlišti Hohnsteinu nejblíž, je věží 5. Další zahrnuté oblasti jsou Lilienstein, Gebiet der Steine (11 věží), Bielatal (2 věže), Schrammsteiny (9 věží, ale s kompletním popisem Falkensteinu, což je věž která vydá za 10 jiných), Affensteine (14 kousků) a Schmilka (10 věží). U Schmilky trochu překvapí absence Bussardwand a Turm am Verborgenen Horn.

 

Seznam oblastí a věží
Seznam oblastí a věží, foto: repro horyinfo

 

Popis oblasti má v úvodní části možnosti příjezdu lodí, po kolejích a po silnici, tyto informace mohou být za 21 let již částečně zastaralé. Následuje mapka oblasti s vyznačenými vrcholy a u některých oblastí abecední rejstřík popsaných věží, ve kterém lze krásně vidět rozdíl kvality tisku mezi samizdatem před 21 lety a dneškem, protože čísla stránek jsou nově dosazovaná, aby souhlasila s aktuálním číslováním stránek. U některých oblastí však tento rejstřík chybí.

 

Popis věže se soupisem existujících cest.
Popis věže se soupisem existujících cest., foto: repro horyinfo

 

Detail věže uvádí její popis, kudy se k ní dostat, způsob sestupu, výšku stěny, rozsah obtížnosti a pro lezce jaké úrovně ji lze doporučit. Nakonec je uveden doporučený smyčkový materiál na jištění. Následuje seznam existujících výstupů na věž (21 let starý a tím pádem dnes již ne kompletní), kde jsou tučně uvedeny cesty zařazené do výběru a zobrazené na ručně kreslených půdorysech a topech.

 

Popisný list věže
Popisný list věže, foto: repro horyinfo

 

Zde je poněkud matoucí způsob číslování, kdy se v půdorysu někdy stejné číslo vyskytuje u dvou různých cest. Bývá to zpravidla tam, kde je věž zobrazena z různých stran, nebo jsou na jednom půdorysu víceré věže, ale třeba u Wartturm je to asi jen chyba.

 

Půdorys věže, nebo souvěží
Půdorys věže, nebo souvěží, foto: repro horyinfo

 

Topa věží jsou asi nejcennější věcí na tomto výběrovém průvodci, protože tu jsou zakresleny nejen kruhy, ale i polohy důležitých smyček a hodin. Naopak jako negativum lze hodnotit, že u seznamu uvedených cest v topu není zopakovaná obtížnost, takže abyste zjistili co je cesta zač, musíte zalistovat o dvě stránky zpátky na seznam cest.

 

Topo věže
Topo věže, foto: repro horyinfo

 

Některé věže mají pro zpestření přidané historky o prvovýstupech, které jsou ale tištěné menším písmem a špatně čitelné. Když se k tomu ještě přidá v některých případech švabach, už to skoro nejde.

Výjimkou z historické věrnosti jsou v Panicovském vydání kromě čísel stránek ještě důležitá upozornění na věci nově vzniklé. Týká se to například věže Wartturm, ze které v roce 2000 upadl dost podstatný kus. V topu obsahujícím pochopitelně původní vzhled věže je šedivě vyznačeno, které kusy tam již dnes nejsou. Podobně je tomu u Falkensteinu, kde je u historických a dnes již výjimečně používaných sestupů dodatečně zmíněna před několika lety zřízená slaňovací dráha přímo od vrcholové knížky a dokreslena do schématu sestupů.

 

Topo severozápadního rohu Falkensteinu
Topo severozápadního rohu Falkensteinu, foto: repro horyinfo

 

Samostatnou hodnotou průvodce je desetidílné topo Falkensteinu, i když neobsahuje cesty vzniklé za posledních 21 let. Tady se bez vysvětlení o co jde ,objevuje u cest kromě obvyklého hodnocení obtížnosti saskou stupnicí také hodnocení stupnice P, o které se lze domnívat, že popisuje asi morální náročnost a odjištěnost cest. Ze známých cest má Schusterweg P2, Südriß P3, to je nejobvyklejší standard. Několik cest má hodnocení P4. P5 jsem nikde nenašel, to už by byla i na Sasko příliš velká vražda, neyvskytuje se ani P1.

Samozřejmě je otázkou, zda nechávat tento výběr pietně v historické podobně, nebo text přesadit, topa doplňovat a aktualizovat a udělat z toho regulérního průvodce současného standardu. Z ekonomického hlediska je asi jednodušší udělat to tak, jak to Panico udělalo, protože zdrojové texty patrně nejsou a musely by se přepisovat a protože vzhledem k existenci dostatku aktuálních průvodců na Sasko je tento spíš v úloze sběratelské kuriozity a dodatečného inspiračního zdroje, než regulérního průvodce. Kuriozitu podporují i různé unikátní fotky, například Wolfgang Güllich sólující Dolch na Rohnspitze, nebo Stefan Glowacz v 1000-Mark-Wand.

 

Kvalitativní rozdíl historie a současnosti
Kvalitativní rozdíl historie a současnosti, foto: repro horyinfo


Arnoldův výběrový průvodce může být inspirací i pro lezce, kteří to v Sasku znají. Arnold to tam zná lépe a jeho výběr je určitě dobré poznat. Těžiště vybraných cest je v obtížnostech středních a vyšších, kolem VIII až X stupně, najdou se ale i trojky a pětičky. Celkové hodnocení knihy záleží na tom, zda se na ni diváme jako na historický dokument, nebo jako na standardního průvodce. U standardního průvodce vadí špatná kvalita a obtížná čitelnost textu, u historického dokumentu naopak oceníme pietní přesnost, a že nebyla čitelnost dodatečně vylepšována novou sazbou, ale může naopak rušit moderní obal a předmluvy. Proto tuto dvojtvářnou věc do plusů a mínusů záměrně neuvádím. 

Domnívám se, že více lidí bude knihu používat jako průvodce, než jako historickou památku a přimlouval bych se za nové vysazení textů a popisek obrázků, byť i by se tím zvedla cena knihy. Čitelnost textů by se tím podstatně zvýšila. Na stranách 253 a 257 chybí číslování cest. Opravené stránky k vytištění lze stáhnout ze stránky Panica, stejně jako v knize chybějící rejstřík věží. 

+

-

Informace:

Název: Der Elbsandsteinführer
Oblasti: Rathen, Brand, Lilienstein, Gebiet der Steine, Bielatal. Schramsteine, Afensteine,Schmilka

Autor: Bernd Arnold

Počet stran:  352
Cena: Horoknihy 541 Kč (19,80 € - Panico) 
e-shop: www.horoknihy.cz 
Jazyk: německy
ISBN 978-3-936740-87-5

Cena za stránku: 1,54 Kč

Pro srovnání:

Průvodce Dubských skal - cena za 1 stranu 0,71 Kč/str. (černobílé s barevnou vložkou).
Rosolův průvodce Tisé první vydání - cena za 1 stranu 0,85 Kč/str. (černobílé s barevnou vložkou).
Moravské skály (Skýpala, Wolf a kol.) Cena za 1 stranu 1,15 Kč (černobílé s barevnou obálkou
Escalade en Drôme Provençale (FFME+CAF), cena za 1 stranu 1,32 Kč (celobarevné)
Frankenjura Band 1 + 2, celobarevné, (Panico, Německo), 1,33 Kč/str.
Vltavská žula (Obst, černobílé s barevnou přední stranou obálky, na kopírce, vazba plastovým hřebenem) 1,35 Kč/str.
Černobílý Der Elbsandsteinführer (Panico) s barevnou předmluvou a obálkou 1,54 Kč/str.
Celobarevná Frankenjura Süd (Panico, Německo), 1,73 Kč za stránku
Celobarevný Best of extrem (Panico, Německo) 1,88 Kč/str. za stránku
Celobarevný Eiskletterführer Bregenz bis Garmisch (Panico) 2,21 Kč za stránku (počítáno z ceny v cizině)
Celobarevný Scialpinismo in Dolomiti (Versante Sud) 2,38 Kč za stránku  (počítáno z ceny v cizině)
Silvretta Skitouren & Skibergsteigen (Panico) 2,66 Kč za stránku

Za saskými lahůdkami