Frankenura: Gaisheimer Wand, Buchenstein, Schwarzbrennerei

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 05. 08. 2013

Základy kvakologie pro softmovery

V severní Frankenjuře jsou stovky minioblastí a vždycky je otázka, kam vyrazit. Chci trochu pomoci s výběrem a zahajuji seriál o zamešených jurských kvacích v lese i jinde.. V dnešním dílu možná nekonečného seriálu se podíváme na tři oblástky vhodné i do dnešních veder a napravíme něco průvodcovských omylů a neaktuálností.

Severní Frankenjura, z velké části zamešené kvaky v bukovém lese. Většinou nevypadají nijak zvlášť na pohled, ale lezení bývá pěkné. Často díry a dirky, jako nikde jinde. Velebný klid pod korunami vysokých buků je na současná vedra hotové požehnání. A tak jsme se zase vydali do franských lesů.

Geisheimer Wand

Pro nás softmovery se to zdálo jako skvělá oblast. V Schwertnerově průvodci (vydání 2010) je napsáno 10 modrých cest (do 5+), 12 červených (6- až 7+), dvě zelené. Dojeli jsme kousek za Gaisheim, zaparkovali na konci asfaltového začátku polní cesty a šli hledat. Trošku jsme nepochopili popis přístupu a po trošce lámání suchých větviček v lesním listí jsme se oklikou dostali obloukem zpátky na dohled parkoviště. Výška skály je podle průvodce 15 metrů, ale větší část cest je kratší. Překvapením bylo jak to, že devět softmoverských cest je zrušeno a nýty vytlučené, jednak že mají cesty dost silové a bouldrové pasáže. Lezli jsme 4+ a všechny pozůstalé pětky a pětplusky. Abgedreht je na 4+ trošku těžší. Balalaika 5+ je pěkná ale s vypečeným převislým bouldrovým začátkem, na 5+ těžké. Blindfisch 5+ je ne moc pěkné ale obtížnostně normální, hezčí je If I dont do it, somebody else will. Všechny šestky i sedmičky mají bouldrový začátek a jsou hodně silové, tak jsme je ani nezkoušeli. Celkově pěkná minioblast. Pětkařovi vydá tak na čtvrt dne, pro šestkaře a sedmičkáře je tu zábavy o něco víc. Kolmé cesty s převislými začátky, cesty jsou spíš těžší a bouldrovité. Kámen ne úplně olezený. Stěna je celá v lese, otočená na sever.

Příjezd: přes Mittelreinbach, projedeme Gaisheim. Parkování 300 metrů za vesnicí u polní cesty.

Příchod: Skála je v lese hned za loukou, nějakých 100 metrů od kraje lesa. 2 minuty

Orientace: Sever, celá skála v lese. Výška: max 12 metrů, většinou méně. Počet lidí: Byli jsme tam v sobotu sami

Zobrazit místo Frankenjura na větší mapě

Gaisheimer Wand, Abgedreht, foto: Petr Jandík

Gaisheimer Wand, Balalaika je hodně vypečené 5+, foto: Eva Jandíková

Knížka na Gaisheimer Wand, Jan Luft je zvědav, kdo do tohoto klidného koutu zavítá. Tak tu před námi byli Slováci...Ostatně první knížka v německy mluvících zemích, kde jsem viděl i schéma a popisy cest, foto: Petr Jandík

Buchenstein

Po zklamání ze zrušených cest jsme vyrazili na Buchenstein. Další na sever orientovaná skála v lese pod klenbou bukového listí, jak se sluší. Čtvrt hodiny do kopce,chce se to na vrcholu kopce neukvapit a pod stěnu jít až na konci skal. Lezené cesty: Ach Vadder 5+, vypečený nástup, první borhák na jurské poměry dost vysoko. Dále už je to lehčí. Dobře vypečená je Schaumeier 5+ a nejen začátek. Ve stěně rokle mezi hlavní stěnou a věžičkou se nakonec chyty najdou, ale je potřeba se řádně natáhnout. Hezká je Flammenkante za 5 s převískem na hraně. Z dalších lehkých cest jsou dvě další krátké hovadiny (Vorturm Bergseite, Schwartenhit). Na pravém konci jsou dvě šestky a na levém dvě 6-, na které kvůli přeháňce už nedošlo. Tak snad příště.

Příjezd: Do obce Ermhof, zaparkovat nejlíp na asfaltovém parkovišti za cedulí obce.

Příchod: Po turistické cestě (červený proužek) přes louku na okraj lesa. Tam po cestě doleva. Na rozcestí doleva do kopce po cestě č. 4. Po ní stále na dalším rozcestí doprava po 4 schodech a dál do kopce na zalesněný hřeben. Na vrcholu začínají vpravo od cesty skály. Tam, kde končí doprava dolů pod stěna, přijdeme k pravému okraji stěn. 15 minut.

Orientace: Sever, celá skála v lese. Výška: až 20 metrů. Počet lidí: Byli jsme tam v sobotu sami

Zobrazit místo Frankenjura na větší mapě

Buchenstein, Ach Vadder má dost morální začátek, na 5+ dost těžkej, první borhák dost vysoko

Buchenstein, Ach Vadder má dost morální začátek, na 5+ těžkej, první borhák dost vysoko, foto: Eva Jandíková

Buchenstein, Ach Vadder, od druhého BH už je to v pohodě, foto: Petr Jandík

Buchenstein, Schlaumeier. Pěkně vypečený nástup ale zbytek cesty nezaostává., foto: Eva Jandíková

Buchenstein, Flammenkante 5, pěkná s převískem, foto: Eva Jandíková

Schwarzbrennerei

Tahle skála vypadala solidně a tak jsme si ji nechali na neděli. V obci Neutras jsme zaparkovali u průvodcem doporučeného hostince Res'nhof a vyrazili do kopce. Podle popisu, avšak dotyčná skála nikde. Nevadí, nasadíme plán B. Mám v GPSce seznam skal v Juře od Coronnů - jenže tahle tam nebyla. Poslední možnost, naťukat souřadnice ze Schwertnera. Aha, tamhletudy, 500 metrů. No ale divné, cesta nikde žádná, les, listí větve. Na udaných souřadnicích skála sice je, ale jen takový čudl a bez nejtů. Tak co teď? Popis blbě, souřadnice blbě?

Zásadní skalka, na kterou ukazují souřadnice ve Schwertnerovi

Zásadní kvak, na který ukazují souřadnice ve Schwertnerovi, foto: Petr Jandík

Poslední možnost, Frankenjura pro iPhone ukazuje skálu úplně jinde. Vracíme se do Neutrasu a zkoušíme jinou trasu, začínající u druhé hospody, Zum Neutrasfelsen. I zde je inzerovaná značka, zelený proužek. Cestou po ní se blížíme ke špendlíčku Schwarzbrennerei v aplikaci a za chvíli jsme tam. První cesta, Fusel za 5 není moc hezká. Lepší je Metaxa 6- naproti. Kolmý nástup s dírami, první borhák se cvakne jakž takž, ale vyhráno je až po cvaknutí druhého. Dlouhá a pěkná 5- je Gator, o něco těžší nástup má ještě o něco hezčí je T. W. Justice 5 hned vedle vpravo. Název Abtropfröhrchen 6+ neboli Odkapávací hadička mne nadchl natolik, že jsem natáhl bobří spárovky a šel se tam hlemzat. Asi na čtvrtý pokus se to podařilo. Ještě dlouhý nátah, a je hotovo. Co s načatým odpolednem? Kümmerling 6+ má prý těžký začátek i konec. Na nástupu nalézám hodiny na spoďáka, při třetím pokusu o zdvih nalézám přijdu na zamknutí palce v jinak blbé díře, čímž jsem schopen se na levačce udržet a postupně přesáhnout na madlo nahoře. Trošku nervózní cvak prvního, dva divné kroky a je tu lehčí střed. Těžký konec spočívá v převisu s málo chyty, ale žába v kousavé spáře to řeší. S rukavicemi je to pohodlnější. Výška je většinou menší, než maximální udaná. Nejvyšší jsou skály na pravé části.

Opravník Schwertnerových omylů: Popis přístupu je správně až na to, že se má parkovat u hostince Zum Neutras Felsen místo Res'n alm, nebo Res'n hof, který je na druhé straně obce a podle popisu dojdete na úplně jiný kopec. Bohužel to ale nepoznáte včas, protože cesta značená zeleným pruhem je u té špatné hospody taky. GPS souřadnice, uvedené v 7. vydání Schwertnerova průvodce jsou naprosto špatně. Správné souřadnice jsou 49°32.3435 N, 11°32.6886. V telefonním aplikaci Frankenjura 4 je poloha skály už dobře.

Příjezd: Do obce Neutras, zaparkovat na konci obce u hostince Zum Neutras Felsen.

Příchod: Od hostince vlevo začíná turistická cesta značená zeleným proužkem. Po ní rovně, poté mírně doprava do kopce kolem zeleného plotu, za kterým je materiálová lanovka, až na hřeben. Poté 50 m dále dolů z hřebene a doleva po vrstevnici ke skalám. 10 minut

Orientace: Sever, celá skála v lese. Výška: až 15 metrů. Počet lidí: Kromě nás 3 další lidi.

Zobrazit místo Frankenjura na větší mapě

Metaxa, foto: Petr Jandík

Schwarzbrennerei, Metaxa. První cvaknout ještě jde, ale ještě to přijde, foto: Eva Jandíková

Schwarzbrennerei, Gator, příjemná 5-, foto: Petr Jandík

Schwarzbrennerei, Abtropfröhrchen. Pěkně vypečená 6+. Spárky, foto: Petr Jandík