Žlebská jehlo, sbohem
Autor: Jeník Pleticha <jenik.pleticha(zavináč)email.cz>, Zdroj: Jeník Pleticha, Vydáno dne: 29. 10. 2013Bourání věže už nelze zastavit?
Tak tedy Žlebská jehla to má spočítané, sesimulované a rozhodnuté. Musí pryč, aby nespadla na železnici.
Že byly i jiné možnosti, ukazuje stanovisko vrcholové komise ČHS, které ale Správa železniční dopravní cesty nevzala v potaz. Aktualizace: bourání pozastaveno do projednání žádosti.
29.10. 2013: Na základě fotky uveřejněné na serveru Euroclimbing jsme požádali pana Ing. Petra Kříže, vedoucího Správy CHKO Labské pískovce, o komentář k současnému stavu kolem Jehly. Informace jsme obdrželi obratem:
SŽDC stále nepožádalo o výjimku, i když dle ústních konzultací s projektantem, který by je měl zastupovat, se tak mělo stát již několikrát. Stejně tak nebylo jasné, zda bude žádost o výjimku vůbec podána (zvažovaly se stále obě varianty - stabilizace a odtěžení).S ohledem na změny ve vyjádřeních ze strany SŽDC jsme nemohli nijak předjímat výsledek.
S ohledem na tak dlouhou časovou prodlevu jsem se s projektantem minulý týden sešel osobně se žádostí o vysvětlení. Bylo mi sděleno, že provádějí monitoring, jehož výsledky vykazují pohyb skalního bloku. Dle vyjádření projektanta by jejich žádost měla být podána zítra. Po tomto podání Správa CHKO Labské pískovce může zahájit správní řízení včetně všech souvisejících aktivit (např. předpokládám nutnost ústního projednání se subjekty, které se o kauzu zajímají - např. ČHS, či odborné konzultace). Předpokládám také, že na lokalitě zítra provedou kolegové ze správy kontrolu.
Sanační práce v lokalitě samozřejmě pokračují. Jedná se o řadu sanačních aktivit dle schváleného projektu, na které Správa CHKO Labské pískovce vydala výjimku v roce 2010. Z hlediska nového řízení by se jednalo pouze o Žlebské jehle, kde práce s ohledem na situaci nezačaly.
13. 9. 2013: Podle informace Ing. Petra Kříže z CHKO Labské pískovce, byly práce na odtěžení Žlebské jehly pozastaveny. Investor by měl podat standardní žádost o výjimku, která bude projednána podle Zákona o ochraně přírody a krajiny. Postup závisí na tom, co investor do žádosti napíše a jak bude Správa CHKO postupovat, bude možné říci až po seznámení s obsahem žádosti.
Podle Ing. Kříže nemůže být Žlebská jehla zbourána na základě záznamu do stavebního deníku, jehož kopii jsme publikovali. Bylo nám přislíbeno, že budeme informováni o dalším vývoji legislativně i technicky složité situace kolem Jehly. Stávající posudky ukazují spíše na zbourání Jehly, ale než bude přijato platné rozhodnutí, mělo by vše projít standardním procesem schvalování.
Na Žlebskou jehlu vede v současnsoti několik cest od VIIb po IXc. Popisy najdete na webu Skalní oblasti zde. Do její historie se zapsali v roce 1909 Otto Weigold, poté Vašek Širl, bratři Weingartlové, Jiří Šlégl a naposledy Tomáš Sobotka.
Jeník Pleticha k tomu píše: I když jsme s předsedou CVK V. Wolfem věnovali hodně času a úsilí v jednání o záchranu věže Žlebská Jehla, bohužel jsme byli sami. Tak za 15 dní se bude Žlebská Jehla bourat. Vše je příloze (naše stanovisko a zápis z jednání, kde už jsme nebyli pozváni, ale podařilo se nám díky p.Štáblovi předat oficiálně naše stanovisko). Dál to radši nebudu komentovat.
Další ze zúčastněných z Geoprojektu k tomu napsal v diskusi zde:
Jehla dle rozhodnutí dvou soudních znalců a dalších orgánů bohužel bude zcela odstraněna. Práce na jejím odtěžení budou zahájeny do 14 dnů. Zpracoval jsem sice projekt na její stabilizaci, ale celé 4 roky se nic nedělo. Nyní je stav takový, že navržené zajištění již není možné ekonomicky realizovat. V krátkodobém (cca 10 let) horizontu hrozí pád jehly na trať. SŽDC ze zákona musí zajistit bezpečnost provozu. Denní výluka na trati Děčín - hranice SRN stojí cca 12 mil Kč. Náklady na stabilizaci jehly jsou nyní kolem 15 mil Kč a její odstranění je cca 5 mil Kč. Ačkoli jsem s Honzou Pletichou vše řešil, tak i při změně projektu nebyly splněny podmínky investora a provozovatele trati na zajištění bezpečnosti po dobu min. 50 let. Pod toto se bohužel nikdo nepodepíše. Já vím, že jehlu je možno zajistit na dobu cca 20 let a pak na základě monitoringu udělat další opatření. Bohužel byrokracie, odpovědnost a finance v tomto hrají prim. Nejsem sice horolezec, ale znalec skal a v Labáku se pohybuji intenzivně více jak 7 let a to že jehla půjde dolů je opravdu krajním řešením.
Lezci v Českosaském Švýcarsku kolem roku 1915. Konopná lana odvážně navázaná kolem pasu,
Zápis Kontrolního dne 5.9.2013
Stanovisko Centrální vrcholové komise a OVK Labské pískovce
Věc: Stanovisko zástupců Českého horolezeckého svazu k sanaci věže Žlebská jehla v Labském údolí.
Vážení, níže zasíláme stanovisko Oblastní vrcholové komise Labské pískovce a předsedy Centrální vrcholové komise Českého horolezeckého svazu k uvažovanému bouraní skalní věže Žlebská jehla na Levém břehu Labského údolí.
Skalní věž Žlebská jehla je významným skalním útvarem, který se nachází na Levém břehu Labského údolí a je dobře viditelná i např. z protějšího břehu z vyhlídky Belveder. Dá se říci, že tvoří významný krajinný prvek. Bez zajímavosti není ani to, že je to jedna z prvních slezených věží v celém Labském údolí a horolezecká činnost na ní probíhá více než sto let. V původním projektovém řešení sanačních prací bylo stanoveno, že tento skalní útvar zůstane zachován a bude provedena jeho sanace. V průběhu výstavby však došlo z Vaší strany k přehodnocení stanoviska, a to zdůrazňuji bez provedení zejména dlouhodobých měření posunu skalního útvaru, pouze na základě počítačových simulací a provedených vizuálních prohlídek, což je dle našeho názoru naprosto nedostatečné, neboť podle jedné návštěvy a krátké doby není schopen žádný odborník situaci řádně vyhodnotit a počítačové modely též pracují s určitou mírou nepřesnosti.
Již z těchto předpokladů je zřejmé, že každý znalec zaujme, již z důvodu, aby byl právně kryt, zcela razantní stanovisko, které upřednostní demolici skalního objektu, před jeho sanací. Taktéž změna požadavku investora na odbornou záruku, že ke zřícení tohoto objektu nedojde po dobu 50-ti let je zcela mimo realitu, která nerespektuje zejména geologické podmínky celého Labského údolí.
Vzhledem ke geologickým podmínkám, které se zde vyskytují, a to nehovoříme o mimořádných podmínkách, které mohou nastat, může dojít během k padesáti let k havárii mnoha jiných, daleko větších skalních útvarů s daleko většími důsledky. Již z tohoto důvodu, když pomineme další přírodní živel, kterým je voda, nebude tato dopravní trasa nikdy stoprocentně bezpečná a jediným skutečně stoprocentně bezpečným řešením by bylo ji přemístit a vést jinudy.
Prosazení demolice skalního útvaru Žlebská jehla taktéž vytváří velmi nebezpečný precedent, kdy obdobným způsobem bude postupováno i u jiných skalních útvarů, a to i tam, kde to nebude až tak nutné, a to právě s odkazem na tuto demolici a ve svém důsledku to může mít velmi negativní vliv na krajinný ráz celé oblasti, která spadá pod CHKO Labské pískovce a ochrana skalních útvarů je jedním ze základních prvků ochrany tohoto území. Lze uvést případy z minulosti, kdy byly provedeny zdařilé sanace jiných skalních útvarů, které jsou funkční a díky jimž se podařilo skalní útvary zachovat, např. u Jeptišky, či minulé sanace provedené na útvaru Kazatelna.
Jsme si vědomi důležitosti dopravní cesty i finančních nákladů a ztrát, které by znamenalo přerušení dopravy a proto sanace či případné odstranění některých menších skalních bloků nezpochybňujeme . Taktéž jsme si vědomi, že sanace jsou v tomto případě finančně náročnější než prostá likvidace a to i v čase, přesto však v tomto případě s demolicí skalního útvaru Žlebská jehla zásadně nesouhlasíme a žádáme investora o přehodnocení stanoviska.
Domníváme se, že je možné provést zdařilou sanaci, byť finančně náročnější, s relativně vysokou mírou bezpečnosti na období cca dvaceti let s tím, že je možno v tomto období provést kvalitní dlouhodobý monitoring a doplnit sanační opatření tak, aby vyhovovala dlouhodobě, neboť je si dobré uvědomit, že i technologie se neustále vyvíjejí a může vzniknout taková technologie, která umožní zachování tohoto skalního útvaru dalším generacím.
Je zcela jisté, že takto razantní zásah vyvolá velmi negativní mediální reakce a to nejen mezi lezeckou veřejností, což už si bylo možno ověřit při sanaci skalního útvaru Kazatelna a i tuto záležitost by bylo vhodné brát v potaz. Závěrem si dovolím vyslovit myšlenku, že pevně věříme, že investor akce nepůjde tou nejjednodušší a nejpohodlnější cestou, ale přijme výzvu a učiní maximum pro zachování nejen tohoto skalního útvaru, ale v budoucnosti i dalších, kde by případné demolice přicházely v úvahu tak, aby tyto útvary zůstaly zachovány dalším generacím. S přátelským pozdravem
ing. Vladimír Wolf
Předseda Centrální vrcholové komise
Českého horolezeckého svazu
Jan Pleticha
Předseda Oblastní vrcholové komise
Labské pískovce
(pozn. red: převedeno do textu funkcí OCR z dokumentu PDF zaslaného vrcholovou komisí. Případné chyby rozpoznání textu padají na hlavu firmy Adobe)