Rozloučení se Zdeňkem Hrubým

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 14. 09. 2013

---

Další jméno u Ocúnu

Na symbolickém hřbitově poblíž Ocúnu na Hrubé Skále dnes probělo rozloučení se Zdeňek Hrubým. Sešla se spousta lidí, hlavně horolezců, ale byli tam i akademici a Svobodní zednáři. Kromě spousty fotografů natáčela televize.

Po deváté hodině se k Ocúnu začali trousit návštěvníci. Vildu Vilíma kluci vynesli i s vozíkem.

 

Deska pod stylizovaným sluncem už obsahuje Zdeňkovo jméno. Před památníkem přibývají věnce - věnec od horolezců z TJ Český Ráj, další byly od ČEZu, Pražské energetiky a ČHS.

 

 

 

Obřad, kderý se tentokrát obešel bez duchovního, zahájila pro ten účel sestavená kapela

 

 

 

 

Smutek a zamyšlení je vidět ve tvářích Adama a Olgy Hrubých i Máry Holečka.

 

 

 

 

 

 

Po dvou písničkách vzpomněl na Zdeňka jeho kamarád a spolužák Tomáš Marčík. Vzpomínal na něj jako na vytrvalého a houževnatého sportovce, který měl vytrvalost asi vrozenou, protože si nepamatuje, že by Zdeněk někdy systematicky trénoval. Jeho specialitou byly všechny možné čtyriadvacetihodinovky, lezecká na Prachově, i lyžařské - oblíbenou měl čtyřiadvacetihodinovku na Vysočině, kterou pravidelně vyhrával, naposledy před dvěma lety ve svých 55 letech. V lezení dával přednost výstupům ve velkých horách, ke mohl uplatnit své fyzické kvality.

 

 

Žil bohatým společenskýnm životem, vždy byl v dobré náladě.  Kde bral čas a energii na svou práci Toáš neví. Zmínil některé posty, které Zdeněk zastával - ředitel prognostického ústavu, předseda zasedání Mezinárodního měnového fondu, náměstek ministra financí. V posledních letech se stal výraznou postavou českého horolezectví především výstupy v Himálaji. Za výstup na Šiša Pangmu - Mc Intyrovu cestu alpským stylem - dostal výstup roku, totéž za přechod antarktidy s výstupem na Mount Vinson. Od roku 2009 se stal předsedou ČHS a pomáhal mu v dobách finanční krize po pádu Sazky. Zasoužil se o rekonstrukci kultovní hospody U Tošováka va Adršpachu. Dalším jeho činem byla záchrana polských a španělských horolezců na Dhauágirispolu s Radkem Jarošem, za to obdrželi cenu Fair Play.

Bohužel neplatí pravidlo, že když někdo získá tolik zkušeností z výstupů na velké hory, jako Abdul, zbaví se rizika při dalších výstupech. Po Abdulovi zůstane obrovský prázdný prostor, který se obtížně podaří někomu zaplnit. Tolik Tomáš Marčík.

 

 

Za slovenské horolezce, SHZ James hovořil jeho předseda Igor Koller. Zmínil přátelské vztahy i společné lezení se Zdeňkem, ke kterému měli příležitost při častém jednání o různých předmětech spolupráce mezi ČHS a Jamesem. Bylo v něm víc energie než v běžném člověku a tomu odpovídal i jeho životní styl. Při životě na hraně nerozhodují o tom, na kterou stranu se přikloní zkušenosti, ale i osud a pravděpodobnost. I ti nejlepší, nezodpovědnější a nejzkušenější dělají chyby, spoustu jsme jich udělali všichni, ale jsme tu. Někdy stačí malé zaváhání a je jedno, jestli to je na Hrubici, na chodníku v Tatrách, nebo na osmitisícovce, a stane se to, co se přihodilo i Zdeňkovi. Skutečným horolezcům zůstává stále ten chlapecký zápal pro horolezectví a neschopnost vyrůst z horolezecké puberty a Zdeněk skutečným horolezcem byl.

 

 

Karel Janda, Zdeňkův kolega z Karlovy univerzity vzpomenul projekty, na kterých s ním pracoval. Byly to projekty obnovitelné energie a klimatických změn. V posledních letech se Zdeňkovi začalo dobře dařit v akademické sféře. Na projektech s ním spolupracovali ti nejlepší z Cambridge, Oxcfordu, Harvardu. Těsně před jeho odjezdem na Gasherbrum se domluvilo, že stráví příští prázdniny jako hostující profesor tři měsíce na australské Národní univerzitě, nejlepší univerzitě na jižní polokouli. Tak, jak byl Zdeněk dobrý v horolezectví, tak byl dobrý i v akademické sféře a ekonomii. 

Poté zahrála kapela ještě jednu píseň a před památníkem se vytvořil takovýto záhadný kruh s propojenýma rukama.

 

 Šerpy s kružítekm prozrazují, že se jednalo o svobodné zednáře a vyplývá z toho, že byl Zdeněk i členem tohoto tajného spolku, kterému se v historii přisuzoval neobyčejný vliv.

 

 

 

Účast byla velmi hojná, objevila se řada známých osobností.

 

 

Radek Jaroš, Pepa Šimůnek, ale i bývalý guvernér Národní banky Zdeněk Tůma, meteoroložka Alena Zárybnická, bývala předsedkyně ČHS Alena Čepelková a spousta dalších.

 

 

 

 

 

 

Reportáž pořizoval kameraman České televize s redaktorem a zvukařem

 

 

Mužský šovinista Yetti vytáhl prastarou Abdulovu fotografii z mladých let.

 

 

Pak už se jen odešlo na smuteční guláš s pivem

 

 

Pokecalo se a postupně se odjíždělo.

 

Tak sbohem Abdule...