Sám ve Freeriderovi
Autor: Jana Šimková <jrpl(zavináč)seznam.cz>, Zdroj: Jana Šimková podle planetmountain.com, Vydáno dne: 25. 10. 2013Jorg Verhoeven se nedávno ocitl v nečekané situaci. Yosemitský park se zavíral kvůli nedávnému „shutdownu“ americké vlády a holandský lezec se vyskytoval poblíž, bez lezeckého partnera, za to s obrovskou chutí se do něčeho pustit. Jak to dopadlo?
Jorg popisuje svůj sólový přelez 5.12d na El Capovi. Jedná se o cestu Freerider, 1000 metrů žulové linie, kterou jako variantu Salathé Wall první přelezli volně bratři Huberové roku 1998.
Když se park zavřel, každý měl dva dny na to, aby oblast opustil. Auta, která zůstala, dostala bloček s pokutou, tak jsem vyházel haubagy v údolí, zaparkoval před parkem a vydal se pěšky zpátky. Ti, kteří byli ve stěně, měli povoleno lézt dál, takže v noci byl El Cap plný čelovkových světýlek. Na Salathé Wall se objevila čtyři. Na celé stěně jsem napočítal celkem 15-20 různých týmů.
Poté co jsem se tajně vplížil na stěnu, už jsem nemohl být donucen slézt. Tak jsem vyrazil se zásobami vody a jídla na 5 dní. Nebyl jsem si jistý kam až se mi podaří dostat, protože s lezením bez partnera nemám velké zkušenosti a neměl jsem ani odpovídající vybavení. První dva dny šly i přesto dobře. První den jsem vylezl 15 délek a tak jsem začal věřit, že by mohlo být možné dokončit celou cestu volně.
Jihozápadní stěna El Capitana s cestou Salathé Wall a variantou Free Rider, foto: Petr Jandík
Ale lézt sám sólo na laně je těžká dřina: musíte vylézt délku na prvním, slanit ji, zrušit štand, vyžumarovat zpět a pak vytáhnout ještě batoh. Někdy jsem byl nucen zaštandovat uprostřed délky, protože se lano jednoduše zaseklo. Bylo to na nervy a někdy dost frustrující, ale časem jsem si zvykl se problémům smát. Jaký idiot by tohle udělal? Jak špatný ten nápad vůbec byl?! Jak musí být někdo rozhozený, aby se pustil do takového dobrodružství? Klidně jsem mohl jet bouldrovat do oblasti Bishop, jako ostatní vykopnutí lezci, ale to já ne!
Salathé Wall od nástupu, foto: Petr Jandík
Na vrchol jsem vystoupil odpoledne čtvrtého dne, a přestože jsem to zvládl, nebylo to nejlepším stylem. Jednu délku jsem vylezl top rope a pár lehčích úseků jsem dal pinkpoint. Nicméně vím nejméně o jednom člověku, kterému se podařilo vylézt tuto cestu volně samotnému s lanem - Stephane Perron. A vylezl ji mnohem lepším stylem - nepochybně měl víc času a lepší prostředky určené speciálně k tomuto způsobu lezení.
Takže jaký to byl zážitek? Určitě nemohu nikomu poradit, aby udělal to samé, a nemohu říct, že to celou dobu bylo bezpečné. A navíc, s lezeckým partnerem by to byla mnohem větší zábava. Ale musím prohlásit, že jsem se naučil mnohé o řešení problémů v nebezpečných situacích. O boji se svým negativismem, jak vytrvat i když nevěřím, že vše dobře dopadne. Nahoře jsem byl víc unavený než šťastný. Euforie a radost, které mě na vrcholu obyčejně doprovázejí, nebyly takové, jako když je s někým sdílím. Uvědomil jsem si, že nejsem rád sám, ale že si se samotou dokážu docela dobře poradit. Pocit, že jste na vrcholu velké stěny sám, má v sobě také něco lákavého. Je to očista duše...
Salathé Wall z vrcholu Little John. Lezci jumarují do Heart Ledges, foto: Petr Jandík
Z historie
Vůbec první cestou na El Capitan byla cesta East Butress na pravém kraji stěny v krátké Východní stěně. Druhou cestou byl The Nose, který v roce 1958 vylezl se svým týmem Warren Harding za 40 dní rozložených do 17 měsíců. Následovala cesta Salathé Wall v roce 1961, vylezená ve dvou pokusech za 9 dní - družstvo Royal Robbins, Tom Frost a Chuck Pratt. První sólový výstup na El Cap vykonal Royal Robbins v roce 1968, za 9 dní vylezl Muir Wall. Free Rider (VI, 5.12d) je lehčí vrcholová varianta v posledních čtyřech délkách Salathé Wall (VI, 5.13b), vylezená volně bratry Huberovými v roce 1998. Původní těžší Salathé Wall vylezli volně v roce 1988 Todd Skinner a Paul Piana.
Jorg Verhoeven na horyinfo
Verhoeven jako závodník, byl jedním z velkých soupeřů Tomáše Mrázka, Světový pohár vyhrál v roce 2008, v současné době opět vy\hrává závody. S Davidem Lamou dělal prvovýstupy v Karwendelu.