Co a jak jsme dělaly na KST Female Ski-Mountaineering Camp 2014

Autor: Maki Strnadlová <(at)>, Zdroj: Maki Strnadlová, Vydáno dne: 22. 02. 2014

Skialpinistický kurz pro ženy

Historicky první dámské skialpové setkání pod záštitou Kejda Ski Teamu, MountainSki.cz a Horokurzy.cz – Pozvánka na KST Female Ski-Mountaineering Camp 2014. Kemp pod vedením předního českého skialpinisty Jirky Švihálka proběhl v Rakousku ve dnech 13.-16. února 2014. Během těchto čtyř dnů jsme se dostaly do tajů skialpinismu jak prakticky, tak teoreticky.

Nácvik prvních otoček ve žlabu (CLICK TO ENLARGE)

Náš vedoucí objednal exkluzivní počasí, tak již první den jsme za svitu sluníčka vystoupali na nejvyšší vrchol Dolního Rakouska Schneeberg (2076 m). Ani vítr na hřebeni nás neodradil od vrcholové fotky. Večer nás čekala velmi zajímavá přednáška o lavinách. I přes únavu všichni prokázali své pantomimické schopnosti, ve hře s lístečky. Poté Jirka společně s Alicí prokázal i své kytarové schopnosti.

Hurá na vrchol (CLICK TO ENLARGE)

Dalšího dne jsme se vydali na Heukuppe (2007 m) v RaxAlpe. Hned z rána jsme si ukázali přednášku v praxi. Vedoucí Jiří nám ukázal, do kterých míst by se nepouštěl a která jsou bezpečná. Tento den jsme si ještě ve strmější části vyzkoušeli pohyb na mačkách. Výstup jsme ukončili kvůli silnému větru na chatě Karl Ludwig Haus (1804 m). Čekal nás příjemný sjezd do prosluněného údolí, kde jsme udělali radost Jirkovi focením s lavinovými vyhledavači. Delší večer jsme využili k saunování a další zajímavé přednášce o plánování tůr. Dokonce jsme si s děvčaty vyzkoušeli různé tůry naplánovat. Záludnost nás potkala v otázce Naplánuj zítřejší tůru. Další den jsme se měli stát Jirkovými vůdkyněmi.

A ty výhledy (CLICK TO ENLARGE)

A tak se i stalo. Třetí výstupby na Hohe Veitsch (1982 m). Jirka nás průběžně zkoušel, jestli víme, kde jsme, kam jdeme dál a kdy už tam budeme. Úspěšně jsme vystoupali až na vrchol. Sestup jsme si zpříjemnili místní pochoutkou – Radlerem. Večer nastal první problém při koukání na hokej – bohužel u nás Jiřík nenašel dostatečné pochopení pro tento sport. Např. když jsme se po 15 minutách hry ptali, za kterou barvu hrajeme. Večer jsme opět zakončili hrou na kytaru.

Vyfoukaný hřeben (CLICK TO ENLARGE)

Poslední den se s námi parádní hotel Flackl – wirt nad vesničkou Reichenau rozloučil bohatou snídaní s místními specialitami. Ani horší počasí nás nezastavilo před lavinovím výcvikem. Ze sedla Pfaffen jsme se vydali na Stuhleck a na vhodném místě jsme si vyhrabali sněhové profily. Největší zábavou bylo zahrabání hlavního instruktora, na kterém jsme si zkoušeli rozdíl mezi lidským tělem, které pruží, a sněhem či hlínou.