S Tommym v Labáku

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík , Vydáno dne: 14. 04. 2014

Lezení na levém břehu

Po včerejší přednášce a následném popůlnočním psaní reportu nejsem moc vyspalej. Přesto už v devět ráno popíjím hnusnou parodii na kapučíno na pumpě u mostu Barikádníků a čekám na kluky. Sotva stačím vyhodit kelímek, už je tady Honza Zbranek: „Sedej, jedeme.“

Sedám si na prázdné místo vepředu, vzadu už sedí Tommy a Standa. Tommy nemůže nikam utéct a Standa z něj ždímá rozhovor pro Montanu, jako třeba co budeš dělat až dolezeš Dawn Wall, a nejsi do toho příliš zaangažovanej, když se tomu věnuješ 7 let, a co je pro tebe ten nejlepší den a tak. No však si to někdy v Montaně přečtete. Zatím jen malá ukázka. Každýmu, komu jsem to pouštěl, se to líbilo a chtěl to slyšet ještě jednou.

Tommy

Z předního sedadla se na zadní těžko hovoří a tak když se Standa už vyčerpal, zeptal jsem se jenom jak fungujou solární panely od Goal Zero, jestli je na El Capu dobrej mobilní signál, a jestli ten Fejsbůk co Tommy drhne i ve stěně El Capa, mu pomáhá sehnat prachy na lezení.

Tak Goal zero funguje dobře. signál je na Capu taky dobrej (je to vejš, než dole v Údolí, kde jsem tedy moc dobrej signál neměl, když jsme tam byli) a Fejsbůk přímo na prachy nejni, ale u sponzorů to přece jenom pomůže.

Zkratka teplickýho rohu za Velemínem přes Žim Tommyho nadchla. Neni divu, Zahrada Čech, rozkvetlý stromy a přímej kontakt s českým venkovem… Netrvá to dlouho a parkujeme u kostela ve Žlebu a stoupáme nahoru ke Kosťovi. Na rozdíl od Alexe vloni se Tommymu nechce do lezení bez mága tak to levý břeh jistí.

Tommy si zkouší bobří spárovky, foto: Petr Jandík

Kolem Kosti, foto: Petr Jandík

Mistři světa jdou do kopce procházkovým krokem. Obstarožní fotograf vlaje za nima a snaží se, aby neztratil stopu. Docházíme pod první cestu - Zub času (IXa) na Indiánku na rozlezení. Každej se holt rozlejzá na něčem jiným. Já sóliko na mírně rozsypaným komínku na sousední předskalí, odkud se dá fotit.

Honza Zbranek, foto: Petr Jandík

Honza Zbranek nonšalantně překráčí tu devítku a věší na slaňák lano pro Standu, kterej žumáruje fotit Tommyho shora. Je vidět, že si od loňska, kdy jsme v téhle sestavě fotili Tommyho kámoše Alexe Honnolda, vylepšil techniku. Honza sjíždí a nechává pro Tommyho nacvakaný presa.

Tommy Caldwell , foto: Petr Jandík

Ten si užívá Zub času bez viditelných problémů - flash. Z předskalí jsem nemusel tím hnusem zpátky, byl tam slez zadem. Tommymu kupodivu chutná můj čaj z termosky a s cestou je viditelně spokojený.

Od Indiánky ke Tváři, foto: Petr Jandík

Přesunujeme se od Sicilské stěny doprava ke Tváři. Honzík tahá První vrásku RP IXc. Mezitím jištěn Standou lezu na polici do půlky Špinavé holky a užívám si ten luxus lézt na pozici s jištěním. Stavím si u nohou minigorilu a do ní ajfóna na video. Hlavně ho nezkopnout dolů. Honzík Zbranků mezitím vytáhl cestu, potom lano pro Standu na žumarování. Tommy za našeho cvakání šumně stoupá a dává První vrásku opět na flash.

Tommy Caldwell, foto: Petr Jandík

Pod dozorem fotografa, foto: Petr Jandík

Další cesta na programu je Skurutí běh, Xa, RP Xb. Honzík to na RP nedává, hází tlamu v půlce kvůli nesprávnýmu prstokladu. Taky mu předtím ve Vrásce ruplo v prstě a nechtělo se mu teď zarvat na max. Na druhý pokus to místo přelézá a jede až nahoru. Je to nutnost, jinak by Standa nemohl fotit z lana.

Honza Zbranek nad prvním, foto: Petr Jandík

Tommy hází svoje první záda hned u prvního borháku, protože si dal nohu pod ruku a ne nad ruku, jak je potřeba. Napodruhý to už udělal správně a sune se dál. Druhá tlama následuje o pár borháků výš, kde jsou ten takový hnusně dolů skloněný lišty. Zbytek pak už dolejzá bez pádu.

Tommy Caldwell, foto: Petr Jandík

Na opravu není čas, jde se vedle na Černou zmiji. Ta má být na RP Xc. Vylejzám k pofidérní břízce, odkud je na začátek cesty pěkný výhled. Výlez z převisu s traverz doprava mám jak na dlani.

Traverz okolo prvního v podání Honzy Zbranka, foto: Petr Jandík

Kluci ji jdou s originálním nástupem, co se prý dneska už neleze, jak říká Smolo jistící vedlejší cestu. Honzík s jedním pádem na tupé hraně,

Totéž Tommy Caldwell, foto: Petr Jandík

Tommy na konci traverzu, foto: Petr Jandík

V klíčovém místě, foto: Petr Jandík

Tommymu se podařila na flash a po spuštění září spokojeností.

S čajem z termosky v ruce, spokojenost po Zmiji, foto: Petr Jandík

Krásný den se nachyluje a je čas na poslední cestu. Něco pěkného technického na závěr. Honzík volí Bezzubého Yuchena Xa trochu škodolibě s vrcholovou variantou nakulení do rajbasového žlábku. Je zvědavý, co na to bude říkat žulový specialista z Yosemitů.

Tommy Caldwell cvaká první, jistí Honza Zbranek, foto: Petr Jandík

Tommy Caldwell, zbývá nakulení do žlábku a je konec, foto: Petr Jandík

Převislou stěnu dává plynule. Nahoře je při nakulování vidět klepající se noha, ale dopadlo to dobře. Tommy taky nemá problém, při nakulování se klepe míň jak Honza. Třetí flash tohoto dne.

Hospůdka čeká, foto: Petr Jandík

Končíme, Tommy je s lezením maximálně spokojený. Moc se mu to líbilo. Závěr dne jak se patří na terase hospůdky, velcí kluci s pivem, mládež s malinovkou. Při debatě o pivu a pokusu vysvětlit Tommymu české pořekadlo "Jak piješ, tak lezeš" Tommy říká, že je teď v Americe trend minipivovarů, které obsluhují lokální zákazníky v okolí a z takových velkých pivovarů jako Anheuser Busch se moc nepije. Nedivím se, americkej Budweiser opravdu není k pití. Tak, brambůrky sežraný, malinovka a pivo vypitý, hurá do Prahy. Tommy se těší na rodinu, kterou má s sebou, a mne čeká zpracovat pro vás pár set fotek a něco videa. Jestli chcete vidět ještě další fotky, jsou u cest, co se lezly. Klikněte si na link na cestu a pak nahoře vedle titulní fotky je počet fotek přilinkovaných k cestě. Kliknutí na to číslo otevře galerii fotek.

Tak to je asi tak všechno o vejletu a mrkněte na videjko.

Pár poznámek na závěr: Klasifikace uvedených cest je braná z průvodce Pavla Černého, předposlední vydání. Originální nástup na Černou zmiji se údajně neleze, aby se lanem nedřela skála. Jak Honza, tak Tommy si cvakali hodiny pod převisem jen na cvaknutí prvního borháku, takže ke dření skály nedocházelo, jak je ostatně vidět z fotek i videa.