Sherpa Retro 2014

 

 

Že bratia Švihálkové umí vyšvihnout pěkné oblouky už jsme věděli. Nápad představit obecenstvu svou horolezeckou minulost zabral výtečně. O tom, jak probíhala pomaturitní cesta stopem na Lofoty dostatečně vypovídají názvy prváčů: Good Bye High School, Hungry Eyes (když ryby neberou), nebo Sweet Home Moravia. Na Lofotech sice nezatmíš, ale život ve vlhké vertikále očividně přináší nejdeno úskalí. Lezecká část přednášky i života tak byla zakončena hláškou „Ty to nevidíš? To není lezení, to je píxxxina.“ a od té doby už se bratři věnují převážně skialpinismu. Malování vysoce originálních linií v místech, kterými by se většina z nás neprokousala ani směrem vzhůru, od Lofot přes Tatry do Dolomit potěší oko každého skialpinisty. Snad jen škoda, že nedošlo na možná příliš čerstvé zážitky z Dhaulagiri, na karmu, která je občas poruchová.

 

 

 
šviháci Švihálci, foto: Markéta Syllová

  

 

Mladí a nesmrtelní vydali se na Island highlinovat. Ač plány na lajnu na skalách čnících z moře nevyšly, film od Honzy Šimánka se velmi zdařil. Tento snímek je díky drsnému islandskému počasí a nezadržitelné energii účastníků výletu pastvou pro oči, i pro ty, kterým highlining jinak nevoní.

 

Trailer:

 

 

 

 

 

 

 

Jasně, během Lucčiny přednášky jsem shlédli videa z přelezů, kterých si nejvíce váží, jako Illuminati, Ironman, Bafomet, Jedi Master. Z přednášky s podtitulem O cepínech, o medailích a o životě vůbec, mě ale určitě nejvíc zaujalo to zdánlivě nicneříkající „o životě vůbec“. Dozvěděli jsme se například, že omrzlé nehtíky na nohou lze pro účely plesu nahradit gelovými, nebo jak složité je uspořádat romantický víkend v horách, když přítel je sice dobrý v plážovém volejbalu, ale s cepíny mu to až tak nejde. Bývalý. Zamyšlení bylo věnováno i tomu, co je důležitější než medaile. Pěkný článek o tom, že zážitky, ze kterých mrazí, se nevyhýbají ani blondýnkám si můžete přečíst zde.

 

 

 

… o smrti vůbec (Julian Lines: Stone Free)

Týpek bez lana to v přímém přenosu bezostyšně pošle z dvanácti metrů na zem. Kino zírá s otevřenou pusou. Týpek se zvedne, opráší si ruce do kalhot a s pokrčením ramen jde domů. Kino prochází hromadným vykloubením spodní čelisti. Julian Lines je lezec, o kterém jste dost možná nikdy nic neslyšeli. Ve filmu sledujeme jeho zasmušilou postavu při potulkách po ještě pochmurnější skotské krajině, kde si sem tam odskočí vylézt nějaké extrémnější číslo, sólo. Samorost v manšestrákách, bavlněném triku a péřovce, většinu jejíhož povrchu tvoří stříbrná páska se nám za použití hodně černého humoru snaží vysvětlit, proč to dělá. Řekla bych, že celkem bezvýsledně. Klíč snad nabízí jen odpověď na otázku na rodinný život. Po chvilce mlčení se dozvíme jen „the hills and the mountains are my family“. Skvělý film.

Jak to nedělat:

 

 

 

Radek Jaroš zaujal na první pohled svým mrožovitým vzhledem. Kromě toho, že pro něj můžete hlasovat v anketě Esquire, se stal také tváří Movember, což bude nejspíš chvályhodné a vysloužil si za to potlesk. Jeho přednáška obsahovala vyprávění o všech úspěšných, méně úspěšných i propadákových expedicích na osmitisícovky. Ty už posbíral všechny. Jeho vlastními slovy ve zkratce: „Jebat takú robotu“. A co bude dál? Prý koruna světa, aby dohnal Pavla Béma.

 

Radek´s List , foto: Markéta Syllová

 

Zastávám názor, že přednášky postarších horolezců je třeba aktivně vyhledávat a patřičně si jich vážit. I Igor Koller je zářným případem toho, že starý horolezec je dobrý horolezec. Máte-li za sebou 46 let lezení, musí být celkem oříšek vyredukovat obsah průřezové přednášky.

 

  

Poslechli jsme si četné pikantní historky z prváčů na Badile, z čehož např. Biele pásy se odehrály ve dvou pravých kopačkách. Konečně mi někdo potvrdil, že lézt v horách 5+ je naivita: „Dali jsme to za 5+, protože tenkrát jsme používali stupnici do 6.“ Ale v pohodě, pokud to nedáte, můžete použít únikový variant za 7-.

 

Z říše snů bylo vyprávění o výstupu Přes rybu na Marmoladu, stejně tak jako pískařina, v čele s historickými fotografiemi z hrany Kalamárky, nebo zklamání z dlouholetého působení na karakoramské Shipton Tower. Tomu říkám horolezecký univerzál. Zdůrazněna byla i důležitost výběru spolulezce nebo manželky. Na závěr nám Igor pustil z 90% vulgární video z geriatrického průstupu El Capitana v Yosemitech, jen tak mimochodem, protože tam přece musí každý.

Igorova mnohostranná osobnost byla perlou programu letošního Sherpafestu, o čemž svědčí i trojnásobný potlesk narvaného sálu.

 

Protože určitě stojí za bližší prozkoumání, dodávám povinnou četbu:
Hrana Kalamárky

Povídání s IK: 

a zářný příklad, jak to dělat, pokud se nám podaří zestárnout: Geriatrický lezecký kroužek 

 

 

Igor Koller odpovídá na nejčastější dotaz z publika ještě dříve, než se někdo zeptá , foto: Markéta Syllová

Moji oblíbenci Sean Villanuevea a Nico Favresse se vycajchnovali s filmem o prvovýstupu na čínskou horu s názvem jak z nejhlubších temnot Tolkienovy představivosti: Kyzyl Asker (5842 m.n.m.). Další poutavá variace na téma: dobré počasí – špatné počasí – hudební nástroje – nejhorší počasí – jsme úplně na sxxxy – top. Článek zde.

 

 

V sále je přebytek lidí, zato se nedostává vzduchu. Zhoustlou atmosféru zlehčují organizátoři v hippie kostýmech. Dostáváme krásné sherpapivo 11 a mezi řadami putují otvíráky. K dokreslení atmosféry chybí jenom, aby se sál zaplnil marihuanovými výpary. Schyluje se k české premiéře dlouho očekávaného filmu Valley Uprising o historii lezení v Yosemite Valley. Až na to, že Valley Uprising není o lezení. A už vůbec ne o historii. Valley Uprising je pohádka, pohádka o tom, jak dnes chceme vidět, že to tenkrát bylo. Lezci coby vyvrhelové společnosti, bitva egoistů, drogy a rock´n´roll. Jen nevím, jak to bylo s tím sexem, poněvadž jedinou ženskou hrdinkou je (kromě Hardingovy matky) Lynn Hill.

Historky kolem yosemitského lezení známe z knížek i z jiných filmů, lesk snímku tak dodávají především komentáře od hlavních aktérů. Tedy od těch, kteří tu smršť přežili. Co mají dědečkové v upnutých límečcích za sebou poznáte jen podle jiskry v oku a špatně potlačovaného úsměvu když vzpomínají, jak spadlo v horách letadlo trávou nabité, nebo když šedivý Royal Robbins přiznává, že šlo hlavně o ego, se špetkou hořkosti v hlase. Pohádka o zlých rangerech a hodných horolezcích pak nepokrytě útočí na city každého lezce, který si myslí, že po týdenní dovolené v dodávce už je také hipík a vyděděnec. Retro je prostě in a Valley Uprising pro letošek povinná podívaná.

 

 

 

 A co bylo nejlepší? Hodně dobrý byl film Stone Free, megadobré bylo Valley Uprising, a do kapsy to všechno strčí Igor Koller na živo. A taky ta znělka se povedla! 

 

Sherpafest 2014 - znělka from Ondřej Smrž on Vimeo.