Metodický den ČHS: Laviny a pohyb v lavinovém terénu

Zpráva z akce

Lavinový kurs ČHS se konal 31.1.2015 v Jeseníkách kousek za Ovčárnou a mírně vedle Sporthotelu Kurzovní. Organizaci měl „na hrbu“ Lukáš Tkáč a zdatně mu asistovali Jiří Vogel, předseda metodické komise ČHS, a Martin Chalupa. Pánové jsou, ať profíci či dobrovolníci zapojeni do jesenické Horské služby. Kurz trvat od 9:30 do asi 15:00. Účastnilo se ho zhruba 30 lidí, rozdělených na tři zhruba stejně velké skupiny. Účastníci se sešli převážně z Moravy, několik zvědavců z Prahy a jeden až z ostrovního Řecka.

 
Lenka a Norbert v popředí, lavinový kurz ČHS, foto: Martin Veselý

1. Před túrou: Informovat se o lavinové situaci v oblasti (42% malérů se v Evropě stalo při II. stupni a 25 % při III. stupni lavinového nebezpečí z pěti). Koukat okolo sebe, všímat si spadlých lavin a trhlin ve sněhu,
2. sklon svahu se měří sklonoměrem s pomocí aplikace „sklonoměr“ ve smartphonu (aplikace viz i horyinfo.cz 2012), telefon ne na sníh ale k hůlce nebo lyži. Kritický úhel je 30%, (pozn.: někdy se uvádí kritický úhel již 22%, laviny vznikají nejvíce od 30 -45%, nad 60% se sníh moc neudrží – na druhou stranu to už je slušný sklon při lezení nahoru)
3. na odkopaném profilu zkoušení tvrdosti vrstev, do 60 cm by se 2 vrstvy neměly tvrdostně lišit o dva stupně
4. zhodnocení typu sněhu za pomoci sněhového rastru a potom pevnostní zkoušky vč. kluzné vrstvy (šest typů sněhu plus led)
5. analýzu sněhové vrstvy při 1 člověku stačí 60 cm ( to je hloubka, do které se přenáší tlak z lyže či sněžnice když jsou správně min. tři tak na výšku člověka). Turista či horolezec tlačí hlouběji!
6. Dolů se jede/jde pod místem zkoušky (dvě místa zkoušky lepší než 1) standardní rozestupy 10 m při traverzu/výstupu a 30 m při sjezdu

  

Zdroje informací:

1. Alpy4000.cz: Sněhový rastr, klasifikace sněhu, prevence, dobrý praktický i teoretický server
2. Kniha Lavina – Rudi Mair a Patrick Nairz - praktická příručka, 10 rozhodujících modelů pro identifikaci,.. poučné i poutavé
3. lavinová situace světa: www.avalanches.org

1. Vyhledávač nemusí být ten nej, ALE vždy je dobré, aby ve vyhledávači byly nabité baterie, byl zapnutý na vysílání při odchodu na túru, musí být na těle (postroj jako na pistoli, teplo bateriím a neserve ho lavina). V batohu, který putuje lavinou samostatně, je k ničemu, Když vyhledávám zasypaného: přepnout na přijímání.
2. Trefit směr a vzdálenost zasypání: Při práci s vyhledavačem je dobré si uvědomit, jak vypadají silokřivky magnetického pole, není to tak jednoduché, směr i vzdálenost na vyhledávači „přeskakují“ problém je práce u zdroj elektromagnetického vlnění: lanovka, vedení vč. podzemního kabelu.
3. Lokalizace: V praxi vyhledávač nikdy neukáže nulovou vzdálenost, ale musíme koukat, kdy ukazuje minimum hodnoty. Pak se dohledává sondou. Dobrá je ta, která má v sobě čidlo vyhledávačů. Na trhu je dnes pouze jedna od Pieps.

 
Lukáš Tkáč rozdává potřebným lavinové vyhledávače, foto: Martin Veselý

1. V podstatě skoro vždy volat pomoc (horskou službu), kvůli dalšímu transportu na ošetření
2. Nezmatkovat: Organizace pomoci - po 15 min. v lavině při celkovém zasypání klesá pravděpodobnost přežití (prvních pět minut se orientuje „co se vlastně stalo?“)
3. Sonda i obyčejná, při nalezení batohu/ těla vždy pruží, jinak je náraz do tvrdého
4. Vyhrabávat tak, aby se kopalo vedle zasypaného - hlava se odkryje nejdříve, poté celé tělo, na rovno najednou se přesune na ždárák a tím i přikryje
5. Při delší době zasypání v lavině i nekrotizující tkáň - dotýká se opatrně

1. lavinový vyhledávač,
2. kovovou lopatu (ne plastovou, ta neutáhne stlačený sníh),
3. sondu (nejlépe tu s integrovaným vyhledavačem – od Pieps), pilu (v lopatě)

 
Jiří Vogel dohledává zasypaného lavinovou sondou, foto: Martin Veselý