Nejprve dala Lucka Kamasutru, D13+ na druhý pokus, a pak se pustila do Low G Man, D14. Po několika pokusech ji přelezla na RP 11. února. Cesta je dlouhá 45 metrů a její autor, Jeff Mercier ji přelezl bez použití paragánů. Lucka má druhé opakování a první ženský přelez této cesty, takže ji nejspíš nemine nějaké ocenění ve Výstupech roku 2015. Planentmountain též poznamenal, že Lucka na rozdíl od Merciera použila při přelezu paragány.
Požádal jsem Lucku o krátký rozhovor o těchto výstupech.
Jak bys porovnala ty tři dosavadní čtrnáctky - Ironman, Bafomet, a Low G Man?
Bafometa bych k ním tak úplně neřadila, určitě spíš Pray for power, která je oproti ostatním více technického rázu a líbila se mi asi nejvíce. Ironman byla pro mě průlomová cesta, takže zase nejvíce emocí ;)
Jaký je z tvého pohledu rozdíl lezení s paragány a bez? Mercier propaguje takzvaný Dry Tooling Style jako údajně přirozenější a etičtější.
Propagují to hlavně někteří frantíci. Já se zatím držím toho, jak leze drtivá většina svetové špičky venku a jak se leze na závodech. Pocitově to vnímám jako spiše záležitost zatím pár jedinců, jak se vyčlenit, ale je to můj pocit a zbytek ukáže až čas, kam se vývoj bude posouvat. Pro mě je daleko podstatnější, že si nepomáhám dlouhými cepíny, se kterými spousta z nich leze. To vidím jako nesprávnou cestu. Takhle je to pořád o mém tělu a je to o tom co trénuji a ne o tom, že si koupím nové speciálně dlouhé cepíny a když tam nedosáhnu nebo to nefixnu, tak si vezmu ty o dvacet čísel delší.
Jak jsem psala, je to o tom co trénuji. Když se zaměřím na paragány, budu v nich dobrá. Když na trénink bez nich, tak v nich moc dobrá nebudu a bude mi víc sedět lézt bez nich. Je to taky o výběru cest, některé se bez paragánů lézt nedají. Kupříkladu tato ano, jsou tam relativně pořád velké chyty a tak se do nich dá jakoby houpat a shybovat, ale jsou cesty, které tímto stylem lézt nepůjdou, na velmi malých a špatných chytech si nemůžu dovolit ve stropě spustit nohy a houpat se z chytu do chytu ;) psala jsem si s Angelikou, moc jsme nechápaly proč to řeší.
Jak bys porovnala technicky lehčí, ale morálově náročnější mixové věci s vlastním jištěním oproti těmto cestám, který bývají bezpečně odjištěné?
Porovnala bych to tak, že tady je to víc o výkonu samotném a to nejdůležitější je jestli je člověk fyzicky dobře připraveny. U mixů je to nejdůležitější zda jsou dobré podmínky. Potřebujete tam souhru více věci a trochu toho štěstí na počasí atd. Důležitá je v mixech ale i ta samostatná fyzická zdatnost, protože když se cokoli pokazí, je dobře mít fyzicky navrch.
Na mixy je pro nás taky trochu komplikovanější i ten výjezd, přeci jen nemáme to za rohem, abychom si mohli říct, teď jsou super podmínky, tak jdeme. Potřebujeme se sladit s parťákem, vyřešit kdy si kdo vezme dovolenou a když už ji máte tak zjistíte, že zrovna tenhle prodlouženej víkend bude -17stupňů a to se pak v golfkách (pozn,. red: golfové rukavičky) lezou těžký mixy dost špatně ;)
Když se nám loni s Mírou podařil na OS mix Jedí Master, spousta lidí mi psala, že je super to lézt v takhle rychlém stylu. Ne že by nebylo, je, ale to co se mi honí hlavou je že jestli to nevylezem během zájezdu, bůhví kdy zas budou podmínky, čas a jet příští týden znovu přes dva tisíce kilometrů taky něco stojí.
Měla jsi tyhle přelezy déle v plánu, nebo to byla náhlá inspirace?
Věděla jsem o nich, ale v plánu jsem je úplně neměla. Nevyšlo nám počasí v Kanderstegu.
Díky za rozhovor, gratulujeme a ať se ti ještě podaří nějaký ten dobrodružný mix, nebo třeba i klasická ledová túra.
Info:
Oblast Bus del Quai di Iseo je na pobřeží jezera Lago d'Iseo mezi jižním koncem Lago di Garda a Bergamem.