Žula - Léto začíná na Furce
Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirak V, Vydáno dne: 22. 07. 2015
Léto se ohlásilo v plné síle, v údolích panují tropická vedra, v Juře je nejlépe v bazénu a rosničkáři předpovídají tlakovou výši a teploty 25 stupňů ve 2500 m.n.m. Útěk z vedra směřuje na Furku, kde je příjemné kempování, rychlý dojezd a stále něco nového na objevování v žulových stěnách.
Hannibal, foto: Lenka K.
Furka je příjemným terénem na rozlezení se na žule a přípravou na delší Alpské stěny. Hrubá strukturovaná žula, pěkné odštěpy a spáry a dobře odjištěné cesty.
Letos jsme sem vyrazili na prodloužený víkend, poté co jsme sesbírali popisy cest z internetu a knihoven. Volba byla jasná, nejdříve se rozlézt na Hannibalovi, pak nakouknout do Gross Bielenhornu či Graue Wand.
Počasí naše plány zamíchalo ale lezení jsme si užili nadmíru, dojem trochu zhatilo podhodnocení cest TopoGuide a uklouznutí při sestupu, které znamenalo pohmoždění či nalomení žebra.
Na Furce jsme nebyli poprvé a něco málo jsme popsali v článku Švýcarská žula - Furkapass a Žula - Novinky na Furce.
Pohoda na Furce, foto: Lenka K.
Hannibal
Hanibal je vděčný cíl zvláště po dlouhé cestě, skvělá aklimatizace na žulu po pracovním nevyspání. Bohužel jsme zde téměř vše lezli, poslední, co zbývalo, byly dvě cesty FamGni a Kassästurz. Nejdříve jsme se podívali do FamGni, a protože jsme byli nenasyceni, dali jsme ještě úvodní délky Kassästurz.
FamGni je parádní cesta s konstantní obtížností, kde se plotny střídají se spárami, závěrečné délka, těžká spára za 7a, se dá oblezt doleva Conquestem. Celá cesta je více než perfektně jištěna, dá se říci přejištěna.
Kassästurz je zcela jiný, úvodní plotna prověří morál, kterého výše bude dále potřeba. Velmi vhodný prubířský kámen pro ty, co se chtějí vrhnout do cest Remyovců na Gross Bielenhornu.
Nutno dodat, že na Hannibal se vyplatí jít pouze ve všední den, víkendové zácpy si je lepší odpustit.
FamGni, foto: Lenka K
Cesty
FamGni 6a, 5 délek, 200 m (5c+,6a+,6a,6a+,6a/7a), slanění cestou, 16 expresek
Kassästurz: 6c, 5 délek, 200 m (6a, 6a+, 6a+, 6b, 6b+, 6c) slanění FamGni, 14 expresek
Čekání na odjezd, foto: Jirka V.
Gross Bielenhorn (3.206 m)
TopoGuide nám vsugeroval, že Fandango je cesta za 7-, s pěti hvězdičkami. Nadšeně jsme se vrhli do první délky, abychom byli schlazeni pohledem do druhé. Údajné hákováni po friendech jsem zavrhli a raděj slanili zpět na štand odkud odbočovala "Curiosity". V popisu Curiosity je vyzvednuto klasické vedení cesty, kouty a spárami, decentně je pomlčeno o rozsypaného hřebínku v prostředku stěny. Nedalo se nic dělat, než lezt dál po vlastním. Výsledek: nadšení ze zprvu zpackaného nástupu do Fandanga, se nepodařilo napravit vcelku hezkou Curiositou, na kterou již nezbylo dost času.
Nolens Volens, osmá délka, foto: Lenka K.
Citace borců z Topoguide:
- Die „Fandango“ ist eine bis dato unbeachtete Route, aber unserer Meinung nach vielleicht die schönste der ganzen Wand. Was die Kletterei anbelangt, ist sie durchgehend homogen und eine echte Perle für Liebhaber gut absicherbarer Rissklettereien. Meist klettert man an griffigen Schuppen und in Verschneidungen. Vereinzelte Bohrhaken weisen den Weg, wobei durchaus etwas Spürsinn oder Erfahrung für die Auswahl der leichtesten Linie nötig ist. Die Schlüsselseillänge, die mit ihrer Schwierigkeit nicht so ganz zum großen Rest passt, könnte notfalls auch technisch an Friends überwunden werden, um so an den genialen oberen Teil zu gelangen.
Gross Bielenhorn , foto: Lenka K.
Z prvního dne ve stěně jsme pokukovali po cestě “Nolens Volens” (chca-nechca), kde byl v sobotu čilý ruch czeprů s vůdci. Vypadala lákavě a tak nezbylo, než sem vyrazit. Batohy jsme nechali nad Sidelenhütte, a tak byl nástup od silnice veselejší.
Cesta byla jedna z nejlepších, co jsme na Furce lezli, náročné spáry po vlastním, ale žádný zabiják, těžké plotny (6c) s nýty. Lahůdka, které prověří kolik bylo nashybováno v Juře.
Dojem kazí dříky borháků bez oček, kdy si očka znalí vezmou s sebou, nebo czeprům poslouží ke vzlínání, aby přiliš nezdržovali vůdce.
Nolens Volens, druhá délka, foto: Lenka K.
Cesty
Fandango: 6c+, 10-11 délek, 350 m, (6a+, 6c+, 5c+, 5b, 5a, 3, 6a, 6a, 6b, 6b), slanění cestou, 16 expresek, kopletní sada friendů a stoperů, cepin a mačky na nástup
Curiosity: 6b+, 9-10 délek, 350 m, (6a+, 6a+, 6a+, 5c, 5c, 3, 6b+, 6b, 6b, 6a), slanění cestou, 16 expresek, kopletní sada friendů a stoperů, cepin a mačky na nástup
Nolens Volens:6c, 9-10 délek, 330 m, (6a, 6c+, 6a, 5c+, 6b, 6a, 6a, 5c+, 6a+), slanění cestou, 16 expresek, kopletní sada friendů a stoperů, cepin a mačky na nástup
Nolens Volens, šestá délka, foto: Lenka K.
Klein (Chli) Bielenhorn
Jelikož se nám zkazilo v neděli počasí, byli jsme nuceni hledat náhradní program na odpoledne, kdy se roztrhala mlha a stěna uschla po nočním lijavci.
Původně jsme zamířili na Perrenoud, kde však bylo přiliž mnoho adeptů. Náhradní cíl byl zvolen RoRu od Salbitského experta Heinz Müllera. Heinz se nezapřel a vedl cestu do oblých spár a komických traverzových pasáží. Přesto lze tůru hodnotit jednou hvězdičkou.
Po přeplněné neděli jsme si řekli, že konečně ozkoušíme Perrenoud, klasiku na Chli Bielnhornu, asi mi stářím měkne mozek, když se vydám do takového komínu táhnoucím se půlkou stěny a následných traverzů obcházejících nádherné, těžko odjistitelné plotny. Zpocen a unaven tahem lana jsem byl rád, že můžu slanit na úpatí kopce a seskákat k autu, kde již čekala lahvinka vína. Co čert nechtěl na šutříkách mi ujely nohy, kopyta vylétla do nebes a já lapal po dechu po tvrdém přistání na hraně šutru. Naražená, čí nalomená žebra jsme raděj nezkoumal (hodně bolí) a doufam, žě se spraví před hlavní dovolenou.
Chli Bielenhorn, foto: Lenka K.
Cesty
RORU: 6b, 9 délek, 250 m, (6a+, 6b, 5b, 6a, 6a, 3, 5c, 5c, 6a), 16 expresek, kopletní sada friendů a stoperů, 6 x slanění lanovou dráhou na travnatou polici a poní sestoupit pěšky k batohům.
Perrenoud: 6a, 8 délek, 200 m, (5b, 5a, 5c, 5b, 5c, 6a, 6a, 5b), 16 expresek, kopletní sada friendů a stoperů, slanění cestou
RoRu, čtvrtá délka, foto: Lenka K.
Praktické informace
Příjezd
Příjezd je celkem jednoduchý po dálnicích Zürich, Luzern, Göschenen, Andermatt dále na Furku.
Hannibal z vrcholu Gross Bielenhornu, foto: Jirka V.
Nocleh
Asi nejpohodlnější je bivakovat ve stanu nebo v autě na parkovišti pod Albert Heim Hütte, ti kteří si chtějí ušetřit hodinu nástupu nepohrdnou švýcarským komfortem chalupy.
Parkoviště: 5 Fr za den a za každý další 2 Fr., ten kdo neplatí dostane upomínku za 100 Fr. Dbejte na to, aby lístek byl v autě viditelně a čitelně umístěný.
Sidelenhütte; polopenze 65,- Fr/osobu/ÖAV a den;
Sidelenhütte, foto: Lenka K.
Období
Léto, stěny leží ve výšce 2500 - 3000 m.n.m..
Počasí bývá však velmi nestabilní a jen zřídka se vyskytne několikadenní období bez dešťů.
Výbava
Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál: 17 expresek, sada friendů a stoperů (případně hexy)
Vrchol Gross Bielenhornu, foto Jirka V.
Průvodce
Jürg von Känel; Schweiz plaisir Ost; Filidor; www.filidor.ch
Kletterführer Alpen I, II a III Topoguide, možno zakoupit i po částech, po jednotlivých cestách a nákresech, cena ca. 2 € za cestu.
Pohoda před odjezdem domů, foto: Jirka V.