Příjemné lezení na vyvřelině
Když jsem se potkal se Zdeňkem Hubkou na rozloučení s Lubošem Martínkem, mluvil o dosud nezveřejněné oblasti, kde kutá a že mi pošlou do databáze průvodčíka. Netrvalo dlouho a přišel mail od Mirka Dřízy a sektor už je v databázi na horosvazu. Zvědavost jak je to v reálu byla silná, takže jsme se s Evou vydali v neděli objevovat.
Již odbočka na prašnou cestu po zelené značce do spodní části Kundratic slibovala dobrodružství. Když jsme se dokodrcali do prostředka vesničky jak z předminulého století, objevil se plácek vhodný k zaparkování, ale objevitelská touha mne hnala doleva z kopce kde cesta pro auta končí. Otočit se tam byl problém a vyjet blátivou cestou zpátky se podařilo jen tak tak, takže doporučuji, zaparkovat na plácku podle naší mapy a dál už pěšky.
Z Kundratic po zaparkování dál po zelené nejprve z kopce na konec vsi k zákazu vjezdu a pak mírně do kopce až na rozcestí, kde se dáme po hřebeni doleva po žluté a v závěru sejdeme strmě do sedla v hřebeni, kde je rozcestí Krkavčí skála v udávané výšce 445 m nad mořem. Ze sedla můžeme sejít pod jižní stěny, doleva v pohledu sestupu jsou Malá krkavčí stěna a Bobek, o něco níž doprava je Velká krkavčí stěna, Velikonoční věž, Galerie a menší věžička Hruška. Se sedla na sever šikmo doleva dolů narazíte napřed na Polární stěnu, potom Bivakovou stěnu. Pak je kousek mezera a skoro na západě je Hroch a Špunt.
K severním stěnám se dostaneme buď ze sedla po pěšině na severní stranu, nebo po vrstevnici s jiží strany. Ze sedla sestupujeme šikmo doleva podél skal a narazíme nejprve na Polární stěnu. O pár metrů dál je Bivaková stěna. Potom je část nelezeného terénu a na západní straně jsou ještě skály Špunt a Hroch. Kromě zmíněných skal je tu ještě několik objektů zatím nelezených a možnosti dalších cest jsou i na objektech popsaných. Objevitelem Krkavčí skály a autorem dosud existujících cest jsou Zdeněk "dědek" Hubka a Jaromír Dolejš a řekl bych, že se jim objev dost povedl a Zdeňkovi můžeme poděkovat a závidět mu jeho vitalitu v osmdesátce.
Z cest, které tam odjistili, jsme lezli čtyři a minimálně ještě jednou se sem podíváme. Z jižní strany je suprová Krásná vyhlídka na Galerii, jen v horní části je třeba opatrrně. Na Velikonoční věži je další lahodnost.
Šupačka, kde je v horní částí vyvřelina s povrchem jak pískovec. Je lahoda vzít to do ruky a s vděkem vzpomenout na místní chemický průmysl, který nám to tam vyleptal kyselými dešti.
Levoboček je jediná cesta na Velkou krkavčí stěnu, uprostřed je poněkud lámavá, ale něco lokrů jsme už poshazovali. I když to na první pohled kvůli hodně lišejníkům nevypadá, je pěkná i jemná plotna s názvem Malá Itálie.
Na severní straně je velice lákavá originální, luxusně odjištěná stěna Hroší kůže a pěkná bude jiště Cesta starých Laponců, kolmá hrana.
Jediné dvě šestky v oblasti jsou na Bivakové stěně, obě od Zdeňka Hubky, na kterých si zalezete docela dost, když uvážíme, že ani zdejší pětky nejsou uplný pochod.
Krkavčí skála má celkem 21 cest a většině návštěvníků to na den vystačí. Délka cest je od cca 8 do 23 metrů. Většinou jsou cesty mírně ukloněné. Jištění lepenými borháky a dost nahusto, jen na Levobočku jsou expanzivní býty.
Informace
Příjezd: Litoměřice - Hlinná - Kundratice
Příchod: Z Kundratic po zelené a pak po z protisměru přicházející žluté doleva po hřebeni až do sedla. Poté dolů pod stěny. Nám trval příchod 38 minut. Lezené objekty jsou označené názvem napsaným barvou na skále, popsané jsou i cesty.
,