Žula - nově objevené klasiky na Furce
Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirka V., Vydáno dne: 24. 08. 2016
Furka stále láká svou krásnou žulou, bohužel už příliš dlouho a tím se zužuje výběr cest, které jsou pohodově odjištěny a v naší obtížnostní kategorii. A tak nám nezbylo, než začít hledat nové cíle, třeba nově oprášené a stále hezké klasiky s doslova pár nýty na délku.
Gross Bielenhorn, foto: Lenka K.
Dlouho jsme věděli, že vyšel průvodce na Alpy Best of - keepwild !, který jsme si prohlédli a zase odložili do regálu, pak jsme zaznamenali, že opatrní TopoGuide se pustili do divočiny, a nakonec jsme dostali do rukou nového průvodce Uri excellence a rozhodli se zabalit do batohu všechny friendy a camaloty a přihodili i sadu stoperů.
Velbloudi, foto: Lenka K.
S touto výbavou jsme se vydali na prodloužený víkend na naše oblíbené kempovací místo u Furky, vědouce, že předpověď na čtyři dny věští modré nebe. V noci jsme zírali do kropenaté oblohy, ze které padaly hvězdy a zahřívali se hořkým fernetem, kouřilo se od huby, pěkně mrzlo a ve spacácích bylo chladno. Ráno nás místo zimy překvapilo bušení kapek na celtu, a tak nebylo třeba brzo vstávat. Zase se ukázalo, že pro Furku neplatí žádná předpověď.
Don Bernardo, 4. délka, foto: Lenka K.
K poledni se však vyčasilo a večer byl zase kropenatý a fernetový a další dny jsme se potili na slunci, z obavy kdy přijde bouřka a strachem zda jištění vydrží případný pád.
Lezení však bylo nádherné, chyběla sice lehkost sportovek, ale přibylo na intenzitě vnímání cesty, jejího směru, každého chytu a stupu a hledání jistících míst. Potkání starého dřevěného klínu či rezavého dužníku vyvolalo hřejivé vzpomínky na osmdesátá léta v Tatrách a uspokojení, že dnes nemusím vláčet kladivo a skoby. Na konci dne chutnalo pivo obzvlášť lahodně.
Niedermann doleva, Franziska doprava, foto: Lenka K.
Dlužno podotknout, že po zjištění počasí na poslední den, kdy rosničkáři nahlásili bouřky již na poledne a poslední skončila ve dvě v noci ani moc nevadilo, že jsme si zalezli na sportovkách u Grimselu.
Gross Bielenhorn (3.206 m)
Minulý rok jsme lezli v západní stěně cesty Curiosity a Nolens Volens, z kterých jsme pokukovali do vcelku odjištěného Niedermanna, který se nám nelíbil, protože leze převážně kouty, a do Franzisky a Fliegender Akku.
Novinkou pro nás byla jihovýchodní stěna, která se nám moc líbila, i když ji neprostupují žádné sportovky.
Don Bernardo, druhá délka, foto: Lenka K.
Cesty
Jihozápadní stěna
Nejdřív k Sidelenhütte, od ní kolem 00 po vyšlapané pěšině k jižní hraně stěny, pod stěnou na sněhová pole k nástupu zhruba ve spádnici vrcholu.
Kombinace Franziska a Fliegender Akku 6b+, 9-10 délek, 350 m, (5a, 5c, 6a, 6b, 5b, 5b, 6b+, 6a+, 6a), slanění přes Nolens-Volens a Niedermann, 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů, cepín a mačky na nástup.
Po odtání ledovce přibyla jedna délka, jejíž délka je závislá na množství sněhu. První dvě délky jsou společné s Niedermannem a pak jde hned do tuhého: spára na friendech, kde se rozhýbáte do následující délky, která začíná Off-Width následováno plotnami. Pro uklidnění pulsu jsou dvě následující délky vyklusávací i když pod štandem se vše začne připravovat na následující převis pod výrazným křemencovým hnízdem krystalů (první štand Fliegender Akku). Kratší lezci si zde užijí A0 skok do chytu, aby neklesla úroveň adrenalínu v krvi. O její udržení se postarají následné spáry. Předposlední délka, kde nejde nic založit v solící nepříjemné širočině, vyžene adrenalin až na těžko udržitelnou úroveň. Posledních 50m je lépe dolézt Nolens-Volens, závislí na adrenalinu mohou dál oblými spárami.
Fliegende Akku, foto: Lenka K.
Niedermann : 6a+>5c A0, 9 délek, 350 m
Převážně spárami, kouty a komíny, sanováno a tak mimo starých kroužků přibylo nýtů.
Niedermann, vrcholové komíny, foto: Lenka K.
Jihovýchodní stěna
Nejdřív k Sidelenhütte, od ní kolem 00 po značené cestě do sedla Untere Bielenlücke, zde traverzovat sestupně podle hřebene a následně přes sněžná pole k nástupu na levé části spodní, východní stěny.
Jihovýchodní stěna, nástup na Südwand a Don Bernardo, foto: Lenka K.
Kombinace Südwand a Don Bernardo 6b+, 7 délek, (6a, 6a+, 5c+, 5c, 6a+, 6b, 6b+), slanění cestou. Nástup zhruba ve spádnici první věže východního hřebene. 16 expresek, kompletní sada friendů a stoperů, cepín a mačky na nástup, pokud je hodně sněhu.
Pěkná vyrovnaná cesta s občasnými nýty, které udrží hladinu adrenalinu na uzdě. Převážně spáry občas kouty nebo plotny. Závěrečná délka je lehce převislá, vytlačující stěnka s nepříjemným traverzem, kde druholezec dostane svou porci vzrušení.
Don Bernardo, druhá délka, foto: Lenka K.
Üri Jam 6b+, délek, 200 m
Xopoxo 6b+, 4 délky, 135 m
Praktické informace
Příjezd
Příjezd je celkem jednoduchý po dálnicích Zürich, Luzern, Göschenen, Andermatt dále na Furku.
Nocleh
Asi nejpohodlnější je bivakovat ve stanu nebo v autě na parkovišti pod Albert Heim Hütte. Ti kteří si chtějí ušetřit hodinu nástupu, nepohrdnou švýcarským komfortem chalupy.
Parkoviště: 7 Fr za den a za každý další 2 Fr., ten kdo neplatí dostane upomínku za 100 Fr. Dbejte na to, aby lístek byl v autě viditelně a čitelně umístěný.
Sidelenhütte; polopenze 65,- Fr/osobu/ÖAV a den;
Období
Léto, stěny leží ve výšce 2500 - 3000 m.n.m..
Počasí bývá však velmi nestabilní a jen zřídka se vyskytne několikadenní období bez dešťů.
Výbava
Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál: 16 expresek, sada friendů a stoperů
Don Bernardo, předposlední délka, foto Jirka V.
Průvodce
SAC-Kletterführer Uri excellence
Best of - keepwild!
Kletterführer Alpen I, II a III Topoguide, možno zakoupit i po částech, po jednotlivých cestách a nákresech, cena ca. 2 € za cestu.
