A jak se tam dostali? Pepa Nestler o tom říká: Původně nás oslovil kamarád Jirka Řehák, učitel z teplického gymnázia, který jezdí pomáhat krajanům do Banátu už léta, zdali bychom mu pomohli tam udělat lezecký sektor a označit MTB okruhy, aby turisté (především Češi) měli do Banátu za čím jezdit.
Podél Dunaje je mnoho vápencových skal, ale ty nám místní ochranář na lezení nepovolil, protože to je národní park. Při MTB trasování jsme náhodou našli tyto skalky a s tím místní ochranář problém neměl. Je to slepenec, z 90% podobný Meteoře. Něco je více pevné, občas ale nějaký kamínek vypadne. Zajištěno to je lepenýma borhákama a nýtama s planžetou. Nahoře vždy řetěz. Měli jsme na to málo času, hodně práce dalo pročistit samotný přístup ke skalám, potom i samotný skály... Pokud vím, tak z místních nikdo neleze. Problém je ten, že mladí tam odsud odcházejí do Čech, staří zůstavají..
Tepličáci vydali i Průvodce. Je to udělané jednoduše, ale jistě to poslouží. Obtížnost spíš lehká, aby si zalezl každý.
Další část skupiny se věnovala vytyčování tras pro pěší turistiku a horská kola. Tak jestli se ocitnete v Banátu, zkuste.