Ticino je proslulé svou žulou a rulou, což se negativně projevuje na množství lezců, navíc je v létě v údolích vedro, a když je předpověď pro sever Alp špatná, přesune se na jih celé Švýcarsko a obléhá vše, co je blízko silnice. Při našem prchání z ubrečeného a deštivého severu jsme často zavítali do Piansecca, kde je hezky, ale také vše přelezeno, a tak nezbylo než hledat. Před třemi roky jsme poprvé navštívili Bosco Gurin. Nabalili kletráky na 3 dny a vyfuněli vysoko nad vesnici a salaše, postavili stan 10 minut od skalek a zapoměli na pár dni na svět dole v údolí. Sklouzli do rytmu všednosti: snídaně, lezení, vaření, spaní, prokládaného trochou zevlování na slunci, či pozorováním perseid.
Letos jsme opět hledali, kam na čtyři dny prodlouženého víkendu, když předpověd od Jury po hlavní hřeben Alp byla jen déšť a sněžení, jen na jihu a v Dolomitech mělo být slušně. Chvíli jsme váhali, zde se má cenu tlačit s hordami Italů na Feragosto v Dolomitech, ale nakonec se rozhodli pro Bosco Gurin, zvláště když Versante Sud uvádí ve svém novém průvodci všechny cesty v hlavní stěně Heil Bärg.
Páteční noční deštivá jízda skončila v sobotu ráno pod vesnicí, slunce nás probudilo teplým lechtáním a za zamlženými okny auta byla krásná zelená louka, zurčící potok a nad tím kopečky v čerstvém bílem hávu. Nu co, dosrkat kafe, zabalit a vyrazit. Tentokrát jsme zvolili lanovku, místo předešlého tříhodinévého bloudění jsme se za hodinu a půl dostali k bivaku, rozbili kemp a vyrazili na skalky a pak opět zapadli do oné všednosti lezeckého cyklu.
Všednost rytmu narušilo dohadování o tom, kde je vlastně cesta Sereno Variabile, když jsme již vydrtili první dvě délky podle italského průvodce, se silnými zážitky, bez plaisiru, a nic neodpovídalo nákresu. Dva večery porovnávání "kvalitní" Italské a Švýcsrské práce s výsledkem, že to musí být ta cesta vlevo, která také vypadá dobře a bude mit nahoře traverz. A tak opět rytmus a ráno se jde lézt vlevo. Chlad rána rozehřeje očekávané, po svém, 6b+ a druhá délka za sluníčka ma být již pohoda. Jen nevím, proč jsem se tak strašně zhoršil v plotnách, že mi zdejší béčka dávají tak zabrat. Druholezec si lezení také uživá a na druhém štandu rezolutně ohlašuje, že je dnes konec a jdem na skalky.
Později je nám poskytnuto rozuzlení záhady, Švýcarský průvodce uvádí pouze dvě cesty a ani se neobtěžuje napsat zda jsou nejvíce vlevo nebo vpravo, Italská kvalita přehází pořadí cest a tak druhá cesta je vlastně pátá, a třetí, čtvrtá atd. A tak můžu být na sebe pyšný, že ještě vylezu morálové 6c+ (stejně mi nic jiného nezbylo, buď pád, nebo štand).
Hlavní sektor s 27 cestami o dvou až třech délkách.
Doporučené cesty levá část
Doporučené cesty pravá část
Předskalí Herli se 7 cestami 5a-6b.
Oblast s 12 cestami v obtížnostech 4a až 6c, s těžištěm v 5b, délka 20 m. Pěkné cesty jsou z terasy: Non è Vero, Letter contro la guerra, Orix. Vhodné i pro děti.
Oblast s 10 cestami v obtížnostech 4a až 6c, s těžištěm v 5b, délka 20 m.
Oblast s 7 cestami v obtížnostech 6b až 7a, s těžištěm v 6b, délka 20 m.
Přístup: od bivaku směrem k sedlu a ke stěně, nevýraznou pěšinou sestoupit k centrální části.
Arresti Diciliari: 6c (6b obl.), 260 m, 7 délek, sestup přes vrchol po cestě do sedla, nebo slanění cestou.
Sereno Variabile: 6b+ (6a obl.), 250 m, 7 délek, (6b+, 6b, 5a+, 5c, 5c, 5a, 5c+) sestup přes vrchol po cestě do sedla, nebo slanění cestou. Nejlépe odjištěná cesta, přesto je třeba sady friendů. Nástup nejvíce vlevo, nejdál od přístupové pěšiny.
Passaggio in India: 6b+ (6a+ obl.), 160 m, 5 délek, slanění cestou.
La Vita e bella: 6c+ (6b obl.), 190 m, 6 délek, (6b+, 6c+, 6a+, 6a+, 6c, 5b) slanění cestou. Jištění jen v plotnách, kouty a spáry po svém, sada friendů.
Liberty: 6c+ (6b obl.), 190 m, 5 délek, (6b, 6c+, 6c, 5c, 5b) slanění cestou. Jištění jen v plotnách, kouty a spáry po svém, sada friendů. K nástupu vede přístupová pěšina.
V roce 2015 a 2016 otevřená oblast s 14 cestami v obtížnostech 5a až 7b, s těžištěm v 6b, délka 20-40 m.
Lindau, San Bernardino, Locarno, Cevio, Bosco Gurin,
Lanovkou na Rossboda a odtud 1,5 hodiny po turistické značce směr Lago Pero
Ve stanu na louce, u potoka, mezi oblastmi Herli a Il Capuccino. Foto na Googlu zde
Brzké až pozdní léto, stěny leží ve výšce 2 200 - 2 600 m.n.m.
Počasí bývá však nestabilní a jen zřídka se vyskytne několikadenní období plechu.
Lano: 2 x 50 m, lépe 60 m
Materiál skalky: 16 expresek,
Materiál Heij Bärg: 16 expresek, sada friendů a stoperů (případně hexy)
Guida arrampicata -Ticino e Moesano Gluaco Cugini-CAS
Jürg von Känel, "Schweiz plaisir Süd", Filidor