Lezení je tu ve srovnání s jinými oblastmi regionu velmi rozmanité. Některé z vyhlášených lehkých cest jsou už ale poněkud oleštěné a ve spojení s tvrdší klasifikací to není tak úplně na masírování ega.
V oblasti je fungující chata, kde se dá dostat bydlení a jídlo, ale také informace o nových cestách, nebo koupit místního průvodce, z jehož prodeje se financuje údržba starých a vystrojování nových cest. Pro Mussaru je charakteristické, že jsou to první skály, na které naráží počasí přicházející od moře, to mohou být mlhy a vítr. Doporučeným obdobím k návštěvě je obecně březen až květen a srpen až listopad. Cesty mají délku od 10 metrů až ke krátkým vícedélkám v oblasti pod televizními anténami. Mussaru tvoří 7 sektorů, které proberu podle atraktivnosti.
Velký sektor v úbočí kopce, na kterém jsou umístěné stožárové antény vysílačů viditelných už z dálky. Z parkoviště viz mapa jdeme po cestičce doleva (při pohledu z údolí) kolem pramene font del Roure a dojdeme k prvním skalám s jednodélkovými cestami.
Stěny jsou tu orientované na jihovýchod: Tot Grau s těžšími cestami do 7c, Roure 5+ až 6a a jedna cesta 7b a potom populární Primitiu, kde jsou cesty od 5+ do 7b+, nejvíce kolem 6a.
Doporučit se dá od levého kraje Gandalf and Gris (5+) a Alabama’s (5), které končí stejným slaňákem, hned vedle vpravo je dvoudélkové spojení Esperó de l’ Alba a Jungla Urbana (5, 5+), perfektní spára a sokolík Laia (6a, 6a) a Atlántida (6a+).
Když pak jdeme dál za roh do jižních stěn, nástupy jsou z police vyhloubené větrem v měkčí vrstvě, některé jsou až zespodu. Stěna Taronja má až 70 m a jsou tu jednodélky i několik vícedélek (4+ až 7b).
Následuje 35 m vysoká Espantao Cells (vícero 4+, max 7a), Follet (4+, až 7c) se střechou nahoře, pod kterou většina cest končí. Pak se u Del Mig. Diedres (1x 5+ 6a až 8a) stěna sníží na 25 metrů a ve stejné výšce pokračuje Toxo d’En Tuc (hlavně 6b až 7a). Jižní stěny končí stěnou vysokou 90 až 105 m s vícedélkami.
Když pak jdeme dál za roh do jižních stěn, nástupy jsou z police vyhloubené větrem v měkčí vrstvě, některé jsou až zespodu. Stěna Taronja má až 70 m a jsou tu jednodélky i několik vícedélek (4+ až 7b).
Lo Soterrani od Antenes Area, foto: Petr Jandík
U parkoviště zahneme doprava a po prašné cestě co to jde a pak sejdeme po lesní cestě na konci strmým sestupem pod stěny. Jeden sektor, 72 cest, výška do 30 metrů. Cesty od 5a do 7c, převaha 5a a 6a. Jeden z nejpopulárnějších sektorů. Odprava jsou hezké cesty Madeira de Colleja(5a+), The Talker Bom (6a), Jota jota (5a+), Pa Peluda (5a). Interruptus (6a), Gens Gis Kan (5a+), Mala Guila (5a+).
Čtyřhvězdičkový sektor, 22 cest, nejvíc 7b. Je ve stejném patře jako Soterrani, vlevo od něj. Je stejný přístup i parkoviště.
30 cest ve vetšinou nově vystrojeném sektoru. Parkoviště v jedné z posledních serpentin cestou k oblasti antén.
Málo navštěvovaný a také málo olezený sektor v horní části Mussary. Je tu 5 skal s 37 cestami a jednou 70m vícedélkou. Je tu také ferrata La Poltrona. Zajímavé cesty Justerini & Brooks (5+), Sobrega Reagan (5+), Same Dream (5+).
Nízké stěny blízko Refugia. Trvrdá klasifikace, kvůli blízkosti chaty poněkud oleštěné. lezli jsme No te quedes con la ganas (5) a Al bord (5+). Nic moc.
Malý sektor blízko pod vesnicí Mussara, výška 10 metrů.
33 cest, výška 25 metrů. Obtížnost od 5a+ do 7c, převaha 6c+ do 7c+.
Dá se bydlet v Refuigo La Mussara buď přímo uvnitř, nebo kolem chaty je možnost po dohodě stanovat.
Taky se dá hlavně ve větší skupině koupit baráček a po lezení si dát třeba něco mořského a zalít to skvostným červeným.
Tady to je na mapě:
Článek Za podzimním sluncem Průvodce do mobilu i kniha: Tarragona (výběr)