TIBLOC 2018
Autor: Vladimír Procházka ml. <(at)>, Zdroj: Vladimír „Chroust“ Procházka II., Vydáno dne: 23. 05. 2018Vertikální novinka
Malé a na trhu unikátní šplhadélko Tibloc si za dvě desítky let své existence našlo množství příznivců. Není divu, poměry „cena-váha-spolehlivost-užitečnost-životnost“ převyšuje plejádu těch velkých a podstatně těžších a dražších pro stoupání po vertikální lajně.
Výrobce Petzl nyní přišel s horkou novinkou roku, Tiblocem 2018. Rozdíl mezi ním a původním hned píchne do oka. Nový Tibloc je jako z jiného světa, hezky „po petzlovsku“ po všech stránkách vymlsaný.
Obr. 1: Tibloc starý a nový, foto: Chroust II
Jako „duchovního otce“ tohoto jednoduchého systému (viz Kutilské vzpomínky, Montana 6/2004) mne velice zajímalo, zda přináší skutečné funkční vylepšní nebo spíše kosmetické úpravy. Proto jsem přivítal možnost Tibloc 2018 začerstva vyzkoušet, díky českému dovozci Vertical.
A hned dodávám to, co by patřilo až na závěr. Nová „drobnost“ skutečně potěší, je to výrazný krok vpřed, lépe řečeno vzhůru.
Místo dlouhého povídání raději připojuji více fotek, na nichž si rozdíly mezi původním a novým Tiblocem - a přednosti toho nového – názorně ukážeme.
Ačkoli rozměry obou „příchňapků“ jsou téměř stejné a ani základní geometrie, úhel rozevření „V“ okénka se příliš neliší, nový Tibloc 2018 nabízí výrazně více místa pro karabinu. Pokud by toto byla jediná změna, tak k horšímu, šplhadélko by „nechňapalo“ hned ale s proklouznutím, odlehčené by na vertikále vlastní vahou sjíždělo dolů. Aby k tomu nedocházelo, o to se stará výrazná plastová závora, pružinou tlačená dolů.
Právě tato přidaná závora umožnila zvětšení volné světlosti, jedno je závislé na druhém. Na obr. 1 je závora odtlačena nahoru jen kvůli předvedení zvětšeného okénka v tílku, jinak je v klidovém stavu přitlačena k dolnímu dorazu.
Tibloc 2018 je podle specifikace určen pro lana průměru 8 až 11 mm. Na staré „české standardní“ pracovní lano „jedenáctku“ se ovšem vůbec nehodí, Tibloc totiž na ně lze jen stěží namáčknout, karabiny netřeba – ten dřevěný špagát má totiž průměr skoro 13 mm (obr. 2). Na lanech předepsaných průměrů je to ovšem jiná.
Obr 2: Tibloc a tlusté lano, foto: Chroust II
Povšimněte si rozdílů v nadzvednutí závory na hubenějším a silnějším lanu, karabina je vždy přitlačena do záběru (obr. 3, 4, 5). Posouvání nahoru je hladké a snadné, karabina sama závoru nadzvedne a otevře širší prostor okénka.
Obr 3: Tibloc , foto: Chroust II
Obr. 4: Tibloc , foto: Chroust II
Obr. 5: Tibloc , foto: Chroust II
Pro posunutí odlehčeného Tiblocu dolů nadzvedneme závoru tlakem prstu a mírným odkloněním horní části tílka od lana, aby přestaly zabírat zoubky (obr. 6). Pak je posouvání „proti srsti“ snadné, vzhledem k přesazení „nosu“ závory snadnější než u původního „bezzávorového“ modelu.
Obr. 6: Posun proti srsti, foto: Chroust II
Veškeré manipulace jsou již z povahy tohoto systému a miniaturních rozměrů nejsnadnější na hubených lanech, která oběma Tiblocům vysloveně šmakují – a závora u nového se stará o hbité chňapnutí bez proklouznutí. V tomto ohledu se rozdíly mezi oběma modely nejvíce projeví, když Tibloc máme při lezení vedle fixu cvaknutý přímo do oka sedáku a karabina si jej sama táhne za sebou. Dobře to je patrné na fotkách (obr. 7 a 8) – na stejném lanu je u původního Tiblocu mezi karabinou a lanem mezera, zatímco nový Tibloc k němu díky závoře přiléhá a je připraven vmžiku se chytit.
Obr. 7: Tibloc nový, foto: Chroust II
Obr. 8: Tibloc starý, foto: Chroust II
Tajemství spočívá v dobře vyladěné tuhosti pružiny závory, ani moc jemná ani tvrdá, prostě akorát.
Ale pozor, výkyv závory nesmí být zadředný, písek křupající mezi díly tomu nesvědčí! To je z mého pohledu daň za jinak krásnou, ale snad až přílišnou strojařskou přesnost dílů, chybí trochu větší vůle a „vaklavost“ (něco jako rozdíl mezi americkou útočnou puškou a nesmrtelným kalašnikovem). Putzen, nur putzen! Jo, a šňůrku proti ztrátě ne moc dlouhou (obr. 9).
Obr. 9: Tibloc , foto: Chroust II
Závora stejně tak zkracuje „mrtvý chod“ při použití Tiblocu jako samoblokující kladky (obr. 10 a 11).
Obr. 10: Tibloc , foto: Chroust II
Obr. 11: Tibloc, foto: Chroust II
Nový Tibloc 2018 je skvělý a určitě jich párek patří do báglu do hor (a nejen tam), obzvlášť na tenkých půlkách či dvojčatech exceluje.
Potud přednosti a chvála. Teď místo kritiky spíš postesknutí a přání. Tiblocům vyčítám „malost“, jinak ovšem chvályhodné miniaturní rozměry, znemožňující použití na ochlupacením ztloustlých lanech. To jsem výrobci říkal již při uvedení původního modelu – a opět se přimlouvám i za zvětšeninu. Vždyť skvělý samoblok Petzl Adjust na odsedák je k mání v malém i větším provedení – tak doufám, že i Tibloc 2018 se dočká velkého bratra.
Pro HORYinfo text a foto
Vladimír „Chroust“ Procházka II.