Pracovní skupina Dornrösenschlaf
Saský horolezecký svaz SBB (Sächsischer Bergsteigerbund), který nyní funguje jako jedna ze sekcí Alpenvereinu, má v rámci Konceptu vývoje horského sportu 2014-2017 šest pracovních skupin, s nichž dvě mají docela podobný cíl. Najít cesty, které se nelezou kvůli špatnému odjištění, i když by jinak byly pěkné.
O projektu Johanniswacht, který si dal za cíl analýzu jednoho okrsku v Bielatalu a dojištění špatně jištěných cest jsme už psali tady. Projekt se rozběhl a dojištěním vzniklo pár pěkných, dobře lezitelných cest. Paralelně k téhle skupině pracuje další skupina, která má podobný cíl, ale v rámci celého Saska. Jmenuje se Dornrösenschlaf, něco jako spánek Šípkové Růženky. Ve spolkovém časopise SBB se objevily dva konkrétní výsledky její činnosti.
Praxedis Nordwestweg.
"Řecká" skupina v Bielatalu je pojenovaná většinou podle slavných řeckých osobností, ale zrovna Praxedis není žádný Řek. Název věže poblíž česko německých hranic vznikl podle svatého Praxedise, jehož svátek připadl zrovna na den prvovýstupu. No a v roce 1924 tu Hans Heilmaier vylezl Norwestweg VIIc. Cersta upadla v zapomnění, nelezla se. V této prakticky neznámé cestě došlo k přesazení jednoho kruhu a dodání dalšího, čímž se probudila jak tato cesta, tak Nordwand. Špatně usazený kruh byl přesunut nad převisek a 4 m nad něj dodán další kruh, který neřeší obtíže. Vznikla tím nádherně dlouhá, pevná a krásná lezecká cesta. Pokud to chcete zkontrolovat, Praxedis nabízí některé další pěkné cesty. Doporučit se dá Ostkante VI, Südwestweg IV. Také Diagonála VIIb jde dobře, dnes se zpravidla leze přímo těsně vpravo od Westkante. V sousedství je dobrá také Schartenriss IV a Südkante VI na Archimeda, můžete se tam zabavit celý den, jak píše ve sdělení v časopise SBB Ludwig Trojok. Pro nás je tato skupina docela zajímavá dobrým přístupem z Ostrova, protože leží hned za hraniční cestou. Tak to někdy zkuste.
Bloßstock Südwand (Karlheinz Gonda, 1948)
Bloßstock je významný vrchol a každá cesta, kterou jste na něj vylezli, vám zůstává v paměti. U lehčích cest nekonečné komíny, u těžších jejich expozice. Když si zalistujete vrcholovkou, najde z lehčích cest do sedmičky jen Gipfelstürmerweg, Kühnsche Variante a Westwand. Gondovu Südwand najdete v poměrně staré knize a Richterovu Direkte Südwand skoro vůbec ne, za 50 let má 25 opakování. Proč, to zjistili členové skupiny Dornrösenschlaf v roce 2015 při přelezu Direkte Südwand. Na převisem nad 1. kruhem, který je hlavní obtíží cesty, se vytvořilo velké solivé místo, které nejde obejít. Potože kroužek ležel na polici, vedl by pád na polici s velkou pravděpodobností k vážnému zranění. To nevypadalo nijak lákavě. Ale protože se členové skupiny mohli přesvědčit, že další části cesty nabízejí zajímavé lezení v chytovaté skále při střední obtížnosti, vybrali tuto cestu jako další k probuzení.
Po schválení pracovní skupinou pro nové kruhy byl první kruh posunut nahoru, takže ono místo s pochybnou skálou je nyní dokonale zajištěné. Protože i lezci z”Ostwand” mohou na tomto místě dobírat, byl na polici přidám dobírací kruh. Lámavý úsek byl zpevněn, i když se tu nedají čekat žádné zázraky. V horní části stěny těsně před začátkem spáry byl přidán kruh, který může sloužit i jako dobírák, protože na vrchol je ještě daleko. Südwand nyní nabízí zajímavou alternativu k často lezené Westwand. Leze se mohutnou stěnou obloukem doprava a kromě traverzu k 1. kruhu Ostwand se už žádné podstatné traverzy nelezou. Mezi kruhy jsou smyčky a kvalita skály se směrem vzhůru podstatně zlepšuje. Na VIIb je cesta dost těžká, ale ve srovnání s Edelweißweg VIIc je lehčí, takže VIIb bude v pořádku. Malý tip: Na konci je třeba překonat spárový převis Ostwand, na jištění se vyplatí vzít si kinderkopf nebo velké UFO.
Podle Falka Richrtera a Ludwiga Trojoka zpracoval Petr Jandík