Příprava závodu byla poměrně napínavá. Místo pro finále usadilo až týden před akcí. Hodně alternativní kulturní loď Altenburg 1964, které se sestává z vysloužilé nákladní lodi Altenburg, která dala podniku jméno, zakotvené na levém břehu Vltavy mezi mostem Barikádníků a novým Trojským mostem, doplněné pobřežní sestavou dvou rezavých lodních kontejnerů, z lešení udělaných pultů a pár stolů. Když jsem se tam v pondělí šel s Jurou podívat, kde bych mohl Zlagboard nainstalovat, vypadalo to málo nadějně. Do lodi se nesmí vrtat, akorát Juráš získal souhlas občas někde přivařit kousek železné desky jako chyt. V lodi teda pro Zlagboard nic moc.
Líp vypadalo čelo hospody venku, udělané z lešení, zvláště když za jedním z kontejnerů byla hromada prken, používaných k večerním ohňům ve starých sudech. Našlo se tam pár dostatečně dlouhých k vytvoření místa, kam vrtnout základovou desku na Zlagboard. Když se ještě za druhým kontejnerem našel nepoužitý kousek lešení s dvěma krátkými trubkami a dvěma lešenářskými žabkami, měl jsem jasno, že to půjde.
Vybaven žebříkem, čelovkou, vrtačkou, šrouby, Zlagboardem a očkovým klíčem 19 po stránce montážního hardwaru a dále promítacím plátnem, iPadem, iPhonem, prodlužovačkami a nabíječkami, jsem se v sobotu vydal realizovat plány. Krátké trubky jako základna pro prkno nasazeny prkno taky a hned se ukazuje, že bude potřeba soustavu zpevnit dalším prknem a výplní mezi nimi, protože se Zlagboard pro zatížení pod vahou otáčí. Zpevnění dalšími šrouby nestačí a tak realizuji ještě nápad kolegy z Horoguru, opřít jedno prkýnko ještě o trubku tvořící střechu. Teď už je soustava pevná dostatečně a otáčení skoro neznatelné. Supr. Dvě prkna, jedno prkýnko, jedna dřevotřísková fošna, asi 16 šroubů a Zlagboard je připraven k soutěžení.
Mezitím se původně pusté pulty pod lešením probouzejí k životu. Mladá kuchařinka začíná cosi voňavého vařit, další parta, která dovezla nádoby se přidává a sada alkoholických lahví zútulňuje rezavou stěnu kontejneru. Mně zbývá pověsit plátno, k počítači připojit projektor, co dovezla Karina, závodníkovi dát před nos iPad, aby viděl jak je na tom, nahoru na Zlagboard iPhone, všechno to dát na nabíječky, vypnout u všeho zhasínání obrazovky a všechno to propojit přes WiFi.
Jak skončila kvalifikace postupně se trousí lidi a perou se s dvoucentimetrovými lištami.
Platnému českému rekordu Jakuba Konečného 1:46,86 se celkem slušně přiblížil Jakub Skočdopole s 1:32,887, ale to pravé překvápko mělo teprve přijít.
K mému stolku přišel malý chlapec, jestli si to může zkusit. Proč ne, zapsal jsem ho. Když na něj přišla řada, musel jsem ho na Zlagboard vysadit, protože z přistavené židle na chyty nedosáhl. Pro jeho malé prsty byla sice 2cm lišta relativně větší, ale zase měl držení hodně široké. Visel vlastně jen na třech prstech a zpočátku to vypadalo, že dlouho viset nevydrží. Povzbuzován svým otcem a všemi kolem však vydržel úžasných 2:05,216 a finalistovi MS v obtížnosti nadělil skoro 19 sekund. Jan Štípek je novým českým rekordmanem ve visu a možná o něm ještě uslyšíme.
Loňská celková vítězka, Alena Fajstová svůj rekord letos nepřekonala. Na celkové vítězství to nestačilo, na vítězství mezi ženami ano.
Ve tři čtvrtě na pět bylo na programu vyhlášení výsledků a začátek finále RUBR2018, takže na řadu dalších zájemců o viseni už se nedostalo. Kompletní výsledky jsou zde.
Uklidil jsem tablet, telefon, počítač a projektor a šel fotit finále. Finálové bouldery opravdová esence industriálu. Traverz po žebroví boku lodi zevnitř a zved na příčnou vzpěru. Skok na zavěšený skateboard, medvědování po kulaté příčné vzpěře. Do industriálu patří i graffitti zdobený beton, a ani ten nechyběl. V kolmé stěně byl jeden našroubovaný chyt a ostatní vybroušené flexou. Hlavním problémem bylo, že ty vyflkexované chyty a stupy nebyly v tom graffitti moc vidět. Jako závěrečnou lahůdku si Juráš vymyslel skok z břehu na bok lodi a traverz po ní až ke špičce na přídi. Místo bouldermatek byl nafukovací člun, který kluci postupně tahali kolem lodi pod závodníkem. Skok byl zvláště pro dívky problém. Několik finalistek skončilo ve člunu a jedné se nepodařilo skočit ani na třetí pokus. Kluci se skokem problém neměli a jen jediný finalista nedal konečný výlez.
Vítězové a vítězky vyhlášeni, ceny předány a mně zbývá s čelovkou rozebrat zlagboardovou konstrukci a uklidit, stáhnout fotky a udělat výsledky závodu a aktualizaci rankingu. Závod šel dobře, rekord mile překvapil, tak hurá třeba za rok?