Elbtal Kletterführer, aneb jak nám Němci vypálili rybník

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 16. 03. 2019


Nový topoprůvodce na Labák

Malé nakladatelství Geoquest Verlag vydalo topogafického výběrového průvodce Labáku - pravého i levého břehu. Na 612 stranách kvalitního papíru, který má svou váhu, je popsáno a hlavně nakresleno kolem 137 skal z pravého i levého břehu Labského údolí.

 

Obálka Kletterführer Elbtal
Obálka Kletterführer Elbtal, foto: repro horyinfo

 

Průvodce s výbornou grafikou je v zásadě německý, doplněný anglickými zkrácenými překlady. Objevuje se v něm samozřejmě i čeština a to v podobě názvů sektorů, skal a skal a cest. Jeho zásadním přínosem jsou topa - nákresy stěn s průběhem cest a umístěním borháků a kruhů, případně důležitých smyček. Průběh cest je kreslen barvou vyjadřující obtížnost. Patrně inspirováno průvodci Frankenjury od Panica, jsou lehké cesty od I do VI modré, od VIIa do VIIIc červené, IXa - XIIb černé. Toto rozdělení je hrubší, Schwertner ve Frankenjuře používá ještě zelenou, to dává lepší představu o obtížnosti cest. Topa ukazují také umístění vrcholové knihy, pokud je na zobrazeném pohledu vidět, a schématicky vegetaci. V některých případech jsou topa dost přesná, v jiných spíše schématická, ale to v zásadě nevadí. 

Mapa Pravého břehu a sektoru Krkavčí ostroh
Mapa Pravého břehu a sektoru Krkavčí ostroh, foto: repro horyinfo
 
Fotoplánek Krkavčího ostrohu a Klárka
Fotoplánek Krkavčího ostrohu a Klárka, foto: repro horyinfo

 

Sektory

Názvy sektorů jsou uváděny česky, pokud nemají zažitý německý název. Pokud ano, mají název německy s českým názvem v  závorce. České názvy víceméně odpovídají používaným názvům sektorů v českých průvodcích a v databázi ČHS, i když rozdíly jsou a nejen kvůli chybám v češtině. Ostroh Španělské stěny je nazván Španělská stěna, U Josefovy hlavy je chybně U Josefy hlavy, Metropole a Ostroh Duhové věže jsou spojené dohromady. U Levého břehu je sektor Mordor nazván zcela jinak, jako Hauptsektor - Main sector a přitom tu není český název. To může být matoucí. Také Ostroh Labské panny je nazván jen Labská panna.

Část sektorů Pravého břehu
Část sektorů Pravého břehu, foto: repro horyinfo

U každého sektoru je fotografie z druhého břehu s popiskami skal popsaných v průvodci, popis příjezdu autem a příchodu pěšky. V navazující mapce jsou popsané skály zvýrazněné, u zakreslených přístupových cest jsou časy příchodu. Skály v mapách mají německé názvy a české v závorkách. Sektor je také značen barevným podkladem čísla stránky, který jde do spadávky a je tím pádem viditelný i z boku knihy. V případě sektorů s omezením od ochrany přírody jsou uvedena sezónní omezení německy a anglicky a je výrazně uveden odkaz na stránku regionu na horosvazu, to je třeba ocenit. U sektoru jsou GPS souřadnice parkoviště a QR kód, ve kterém jsou souřadnice zakódované. Dají se zkopírovat do schránky v telefonu a vložit například do aplikace mapy.cz. Je otázka jak moc validní tyto informace jsou, protože v oblasti parkování se stále přiostřuje vnímání situace místními obyvateli a ne každé v knize doporučené parkoviště jím musí být i v budoucnu. I německá důkladnost má své meze a tak korektorům uniklo, že příhraniční sektor Levého břehu U hranic je nadepsán jakoby měl být na pravém břehu, ale mapka je v pořádku, takže se tím asi nikdo nezmate.

 

Fotoplánek sektoru
Fotoplánek sektoru, foto: repro horyinfo

 

Skály
Názvy skal jsou uváděny primárně německy, v závorce česky. Výška skály je udaná v nejvyšším bodě, je tu topo nákres a GPS souřadnice, které povětšinou odpovídají souřadnicím v databázi ČHS a na mapy.cz. To je logické, protože prapůvodním zdrojem souřadnic je databáze giplebuch.de, ze které čerpali všichni. Kromě topa je tu seznam cest. Možná by bylo dobré u skal, které jsou tradičním hnízdištěm a tím pádem bývají každoročně na jaře zavřené, uvést ještě upozornění, aby si návštěvník zkontroloval aktuální stav v aplikaci Skály ČR nebo na webu horosvazu, ale to bychom chtěli po autorech příliš.

Synagoga
Synagoga, Populární Advokát chudých je u nás VIIb, zde VIIc, foto: repro horyinfo

Cesty
U cest je uváděn název podle původního pojmenování. To znamená cesty pojmenované prvovýstupcem česky mají název česky a německy v závorce a cesty pojmenované původně německy mají v závorce český překlad. Názvy anglické, nebo jinak jazyčné překládány nejsou.
Autoři spoléhají na nákresy, proto tu nejsou textové popisy cest a to opravdu v 99% stačí. Blbé je to jen tam, kde je cesta nakreslená špatně a pár takových případů tam je. Bez textového popisu nemáte šanci na takovou chybu přijít.
Klasifikace u cest je uváděná jednak v saské pískovcové stupnici, jednat ve francouzské. Je upravovaná spíše k měkčímu hodnocení, které by více korespondovalo s obvyklou tvrdostí klasifikace v Sasku. Například známá Údolka na Želvu, psaná tradičně za VII, je v německém průvodci za VIIc. Překlasifikovat přesně a správně těch uvedených přes 2000 cest není snadný úkol a není divu, že se to nepovedlo úplně všude. Každopádně nyní nastane v klasifikaci ještě větší zmatek, než dosud, protože české průvodce i databáze uvádějí jiné stupně, než tento německý průvodce. Autoři cest jsou uváděni jen příjmením, z data prvovýstupu je uváděn jen rok. Místo popisu je charakterizace cesty ve stylu průvodců z Frankenjury. Hustotu jištění udává pětistupňová stupnice piktogramů:

 

Stupnice odjištěnosti
Stupnice odjištěnosti, foto: repro horyinfo

 

5 - Tři kroužky znamenají velmi husté jištění, jako na sportovních cestách . Takových cest je v průvodci 39.
4 - Dva kruhy je cesta „dobrá, ale částečně vzdušná a s runouty. V knize 434 cest.
3 - Jeden kruh má být cesta „náročná s možnými delšími pády, se kterými je třeba počítat. 877 cest.

2 - Prázdné kolečko je pro „tradiční, dobrodružné a částečně nebezpečné cesty”, těch je 751.

1 - Přeškrtnuté kolečko: „špatná cesta, zvláště nebezpečná a s velkým nebezpečím zranění”. 126 kusů.

 

Když se podívám na některé známé labské cesty, je mi nastavení této stupnice poněkud záhadou. Perfektně odjištěná „Špinavá holka” (horyinfo, ČHS) na Diktátora má sice borháky po dvou - třech metrech, ale hodnocení jen stupněm 4 (piktogram dva kruhy). Pokud to není omyl, pak by tři kroužky musely mít borháky ještě hustší. Na fotce v knize je vidět cesta "Bohužel" od Peterky, ohodnocená třemi kroužky. Lezec tam má kruh u nohou a když se natáhne, na další dosáhne. Vezměme namátkou další známé cesty:
Vojěch - Stará cesta - 1, Skříň - Vzpomínková - 2, Severní Tyršovka - Sonáta vertikálního života - 2, Antigravitační komplex - 2, Krunýř - Ranní chládek - 3, Želva - Hladká hrana - 1, Údolka - 3, Flóra - 3, Duhová věž - Šepot květin - 1.

Překlady většinou odpovídají, ale najdou se různé kuriozity. Autoři jsou Němci, kteří česky neumí a protože původně vycházeli z rádoby češtiny v databázi gipfelbuch.de bylo mnosžtví oprav tak veliké, že i po české korektuře zbylo ještě hodně chyb, především v diakritice. Dochází tak k rozkošným názvům, jako třeba sektor Katedrální steny místo Katedrálních stěn. Roztomilý je také překlad názvu skály Madloň jako Mandelbaum - tedy Mandloň. Trošku rozdíl :-). Přitom cesty na skále jako Pan Madlo mají přeložené správně jako Herr Henkel, takže je to mohlo trknout. S ohledem na to, co průvodce poskytuje především, a to topa, jsou tyhle chyby spíš tak pro pobavení a používání průvodce nijak nevadí.

V průvodci jsou sem- tam i chyby věcné. Ve více případech je skála v jiném sektoru, než má být a cesta je na jiné, zpravidla sousední skále, než má být. Například na Rybářské baště je cesta Krautaal kreslená, jako že začíná společně s Vorvaným Vorvaněm, ale podle textového popisu má začínat o dvě cesty vlevo spolu s Úhoři netáhnou a s Vorvaněm se potká až u druhého kruhu. Takový omyl je bez textového popisu cesty neodhalitelný a má své praktické následky, protože Vorvaň je klasika se vším, co k tomu patří, ne zrovna přejištěná, zatímco Ůhoři netáhnou mají na úvodním úseku nýt a dva kruhy. Poslední dvě cesty kreslené na Rybářské baště patří na sousední Železný Zekon. Celkově je ale množství věcných chyb v poměru k celkovému obsahu zanedbatelné a uvádím to spíš pro zajímavost. 

Rybářská bašta s chybami
Rybářská bašta s chybami. Nástup Krautaal č. 7 má být zakreslen u čtyřky - Úhoři netáhnou,
správná klasifikace cesty Úhoři netáhnou je VIc, RP VIIIa, Dvě poslední cesty vpravo patří na Železný zekon.
foto: repro horyinfo

 

Autoři jsou zaměření hlavně na sportovní lezení a leckde si v popisech stěžují ma malé zajištění cest a jako samostetné cesty uvádějí i různé propojky a kombinace, které se u nás do průvodců ani databází pro nevýznamnost vůbec nedávají. Druhý autor Jörg Andreas je navíc kontroverzní postava Labského údolí a coby prvovýstupce má po několika sporných počinech od OVK Labské pískovce zaracha. Jeho zrušený provovýstup Maskenball na Josefovu hlavu je v průvodci uveden byť i s pouznámkou, že v něm momentálně chybí borhájky. Cesta byla komisí zrušena a vytlučena a její uvedení do přůůvodce je od autorů provokace  a matení veřejnosti.

Kniha má 525 stran a obálku a pokud necháme stranou chyby v češtině, nastavila laťku proklatě vysoko. Je škoda, že domácího hřiště nevyužili čeští autoři. Náš svaz a OVK v čele s Jeníkem Pletichou namáhavě vyjednávají o možnostech lezení s ochranou přírody, naši správci skal mění jištění placené ČHS, naši prvovýstupci osazují jištění, které si platí, ale smetanu slíznou Němci. Když vezmu Piškotovy průvodce na Labák, které patří ke špičce domácí produkce, dostává se ve srovnání s tímto výběrem ohledně grafiky, informačního fondu a provedení tak na úroveň dvou třetin. Zahraničním návštěvníkům, neznalým češtiny, toho naše průvodce nabízí pramálo, vlastně nic. Díky koncentraci na textové popisy ani mnoho nabídnout nemohou. V tomto je topoprůvodce o míle vepředu, protože jej může použít kdokoliv - topa jsou univerzální, textu není nezbytné rozumět a je pro kohokoliv. Dá se předpokládat, že celkovou popularitou tento průvodce předčí všechny dosavadní i když je to jen výběr. Prostě se polezou hlavně cesty z tohohle výběru a ostatní budou jen pro místní znalce. Připomíná mi to situaci ve Francii, pro kterou dělá nejlepší průvodce anglický Rockfax a francouzské pokusy o odvetu k nelibosti domácích dost pokulhávají. 

S váhou 1139g představuje průvodce do labáckých kopců ideální tréninkovou zátěž do batohu. Pokud se někomu takhle trénovat nechce, může si počkat na digitalizaci průvodce v mobilní aplikaci Vertical-life, která se chystá.

Průvodce lze momentálně s jistými obtížemi koupit v e-shopu nakladatelství GeoQuest na stránce https://geoquest-shop.de. Nedá se platit kartou, ale jen bankovním převodem z účtu a dodání fungujícího kódu SWIFT bylo na týdenní korespondenci s majitelem nakladatelství, kterým je právě jeden z autorů Gerald Krug. Nepříjemnost je cena za poslání do ČR, která je 10 EUR. Ani samotné doručení nebylo nijak jednoduché. Protože GeoQuest není zařízen na diakritiku, adresa byla zasilatelské firmě Hermes Parcel Service předána zkomolená. Po investigaci jsem zjistil, že pro Hermes u nás doručuje firma InTime a pak už šlo chybnou adresu nechat opravit a průvodce konečně došel.

Dá se předpokládat, že bude ke koupi v hospodě U Kosti  v Dolním Žlebu a po digitalizaci by se měl dostat i do distribuce Vertical-life, takže by měl být ke koupi i včetně dat ke stažení do telefonu. Smlouva by se měla podepisovat v nejbližší době. Tím bude průvodce dostupný jak papírově tak digitálně, tak elektronicky a je dost důležité, aby digitalizovaná podoba prošla ještě jednou českou korekturou. Doufejme, že k tomu dojde.

Název: Kletterführer Elbtal - Climbing Guide Labské Údolí.
Autoři: Gerald Krug a Jörg Andreas
Počet stran: 528 + obálka
Hmotnost: 1139g
Počet cest: 2217
Rozměr: 19 x 19 cm
Cena: 40 EUR, poštovné do ČR 10 EUR.

 Obálka průvodce

Obálka průvodce, foto: repro horyinfo

 

Úvod
Úvod, foto: repro horyinfo