Po rozšíření úvazů „sedáků“ se k přicvaknutí do kruhu začaly používat „odsedky“. Zprvu to byly pouhé pomocné smyčky svázané více uzly, umožňující zavěšení v několika různých vzdálenostech.
Pokrokem tohoto stupňovitého systému byly šité popruhové řetězy, v moderní podobě populární dodnes. V dobách totální absence továrního matroše jsme si v duchu hesla „urob si sám“ takové řetězy šili sami. Když domácí mašina neuměla entl, štepoval jsem psaníčky sem-tam překládaný popruh tak, aby při vypárání jedné kapsy karabina poskočila do další – viz obr. 01, samorobo řetěz z přelomu 70. a 80. let, ukutěný na zasloužilé „ladovce“. Chemlonovou obuvnickou nití z „výzkumných“ důvodů šito záměrně úsporně – a světe div se, po desetiletí neodešel ani šev (u jiných kousků, řetěz na fotce ležel v truhle jako nedotknutelný „referenční“ vzorek, proto není ošuntělý).
Zatoužili jsme však i po možnosti plynulého nastavení délky odsedky. Tak přišel ke slovu na půdě nalezený kousek „nějakého hliníkového plechu“ a z toho na koleně vyříznutá dvoudílná přezka, okouknutá z Full Body Harnessu firmy Troll, ale užší. Po proštepování závěsného oka, protažení tenkého paragánského popruhu a náročných pevnostních testech – několikerém poskočení mezi dveřmi – byl tento „elevátor“ certifikován a uveden do provozu – viz obr. 02 a 03, samorobo ze stejného období jako ten řetěz. Fungovalo „to“, ale měkký paragánský popruh se někdy hrnul, někdy po odlehčení samovolně trochu povolil. Tužší popruh se zase kousnul a šel hůř dotáhnout, ale ještě hůř povolit. A ještě dnes se divím, že jsem naživu – po velkém strachu „co ten plíšek vydrží“ během zimního visení jsem tu věc raději odložil a vrátil se k řetězu.
Po dlouhých letech se objevila pomůcka Slyde od proslulé firmy Kong. Jednoduchá masivní duralová destička s jedním otvorem kulatým a druhým oválným. Repku správného průměru do ní... (viz obr. 04) a fungovalo to spolehlivě a důvěryhodně. Systém samosvorného překřížení pramenů šňůry se osvědčil i u fifiháčků Kong. A vzhledem k totální jednoduchosti se destička Slyde i Fifi Kong staly vzorem pro četné samorobo repliky. Vcelku snadné dotahování za uzel na konci repky. Povolování už však nejčastěji vyžadovalo obouruční práci – dalo se sice vylepšit použitím tenčí repky, ale za cenu nežádoucího snížení nosnosti.
Až... až se objevil nevelký speciální „vehementek“ Adjust od firmy Petzl, který řeší vše dokonale – snadné dotahování i povolování a přitom jisté blokování. Doby samorobo kutění jsou pryč, vše je k mání – a i kdyby nebylo, tak tohle už doma nevypiluješ! Skoro skulptura. Kousek duralu krásně tvarovaný, ergonomicky domlsaný, již na pohled důvěryhodně bytelný, s optimalizovanými poměry velikost-pevnost-váha (viz obr. 09 a 10), a ten finiš. Paráda!
Adjust však není k mání samostatně, ale jen v sadě Progress Adjust, nerozebiratelném kompletu s kusem poctivého lana se šitými oky na koncích. Má to svou logiku, je to pochopitelné, Petzl tak má plně pod kontrolou funkční i pevnostní parametry výrobku, za které ručí. Progress Adjust je certifikován dle EN 358 jako jeden celek s kategorizací „nastavitelný postupový spojovací prostředek“.
Existuje ve dvou provedeních, jednoduchém a dvojitém. Jednoduchý Progress Adjust má jediný kus lana regulovatelný do délky asi 95 cm. Dvojitý má kromě regulovatelného ještě druhý o fixní délce 65 cm, přičemž oba se rozvětvují do „V“ v masivně šitém závěsném oku, jímž se kotví k sedáku (viz obr. 05). Vyběhnutí Adjustu z lana brání zakončení okem s červeným plastovým chráničem, zaslepeným plastovým šroubem – to aby se omylem necvaklo do tohoto „nesprávného“ oka.
K procvaknutí Adjustu se nejlépe hodí karabina Petzl Vertigo nebo podobná s pojistkou a ergonomicky prošlajfnutými zády, usnadňujícími cvaknutí dvojice Adjust-karabina do fixního kotevního punktu. Aby Adjust při manipulaci nesjížděl z nosného ohybu na záda karabiny, k tomu tu mají navlékací dutý gumový špuntík, takovou manžetku.
Celé „to“ funguje naprosto sametově, i když lano má poctivý průměr 11 mm, dotahování i povolování je velmi snadné – a blokování v nastavené délce přitom okamžité a jisté. Na fotkách je situace s karabinou cvaknutou do kruhu – na obr. 06 dotahování za pravý pramen, na obr. 07 blokování - vis v levém pramenu, na obr. 08 přidržení Adjustu v „neutrální poloze pro povolování levého pramenu zatížením sedáku.
Když se ohlédnu zpět, předcházející odsedky věrny svému názvu byly jen k odsednutí - Progress Adjust je naproti tomu mnohem bezpečnější. Jak známo, jen odsedkou jištěné nadlézání nad štand je životu nebezpečná hovadina. To platí i s Progress Adjustem, vypadnutí z úrovně kruhu (pádový faktor 1) však zaručeně zvládne!
Já jsem byl již předem posedlý touhou experimentovat se samotným „želízkem“ Adjust (z naprosto jiného než „odsedávacího“ důvodu) a tak jsem nerozebiratelnou sestavu netrpělivě hned rozebral ostrým nožem... (což mi umožnilo udělat fotky 09 a 10). Varuji před následováním - přišli byste o jistotu i záruku!
Pro HORYinfo text i foto
Vladimír „Chroust“ Procházka II.