Rozbor nehody ukrajinských horolezců v Tatrách

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík podle James, Vydáno dne: 20. 12. 2019

---

Co všechno se dá udělat špatně

Časopis Jamesák uveřejnil rozbor nehody ukrajinských horolezců ve Vysokých Tatrách, při které zahynuli dva členové skupiny.

Ve článku od Martina Matúška z bezpečnostně operativní jednotky slovenské HZS, který uveřejnil internetový portál Jamesák. se probírá nedávná nehoda Ukrajinců v Tatrách, která skončila smrtí dvou členů skupiny. Ve článku se tvrdí, že Ukrajinci chodí v Tatrách zpravidla ve čtyř až šestičlených skupinách s jedním instruktorem a používají metodiku z průkopnických dob alpinismu.

 

 

Skupina vyrazila z chaty u Skalnatého plesa s cílem vylézt Západní pilíř na Východní Vidlovou věž, jak tvrdí článek. V Kroutilově průvodci se tatpo cesta nevyskytuje, je tu jen cesta Levou částí stěny (Z. Brüll, V Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovský, V, 1936), a tak asi šlo u toto cetu. To není podstatně. Podstatné je, že to je letní skalní túra.

Podstatné také je, že dole pršelo, u Skalnatého plesa déšť se sněhem a od výšky 1800 m již sněžilo a napadlo 20 cm nového sněhu. První délku ale zdolali až v brzkém odpoledni, tak bylo jasné, že túru nemohou stihnout a začali slaňovat.

Kolem bloku dvakrát otočili smyčku, do ní cvakli karabinu. Do karabiny zavázali lodním uzlem jednoduché lano, na kterém slanil jako první instruktor. Místo, na které slanil bylo vystavené sněhovým lavinkám, proto udělal na konci lana osmičkový uzel, dal do něj karabinu. Na dalším laně udělal opět osmičku, tu cvakl také do karabiny a pokračoval va slanění dál až k balvanu, pod který se mohl schovat.

Jenže odtud neviděl svou skupinu a ani se k ní nedokřičel, takže vyšplhal po laně kolem 18 metrů zpátky, odpojil se z lana, zajistil se cepínem ve sněhu a odtud řídil svou skupinu. Čtyři další úspěšně slanili s přesednutím přes napojení lan a schovali se pod balvan před sněhem. Jako poslední zbyla nahoře nezkušená začátečnice, která byla v horách teprve třikát a lezla vždy jen s horním jištěním. Instruktor na ni zdola křičel, co má dělat. Vytáhla si obě svázaná lana, zrušila osmičku, kterou bylo lano původně přivázané ke karabině. Lana protáhla slaňovací smyčkou, ale slaňovátko, prusík i odsedávačku si dala jen do jednoho lana, takže jakmile si odsedla, začala padat volným pádem, jen nepatrně bržděným třením lana ve smyčce. Spadla na instruktora, který stál ve spádnici jištěn jen cepínem v čerstvém sněhu. Oba spadli až pod stěnu a utrpěli zranění, kterým podlehli. 

Dá se říct, že všechno, co skupina udělala, bylo špatně. 

• Túra za předem ohlášeného a trvajícího špatného počasí
• Nevhodný výběr cesty pro dané podmínky
• Příliš velká skupina na jednoho instruktora
• Nejméně zkušená členka skupiny slaňovala jako poslední
• Patrně nevhodná jednolanová technika s lodním uzlem, někdy se povoluje
• Nesmyslný způsob slaňování