Sherpafest 2019

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 23. 12. 2019

---

---

Jaký byl?

Čtyři přednášky, čtyři filmové bloky, jako vždycky všechno jen a jen lezení a žádné outdoorové vycpávky.

 

Gabriela Vrablíková, foto: Petr Jandík

Blok 1: Gabriela Vrablíková

První česká lezkyně, která má vylezeno 9a na skalkách, hovořila o cestách, které přelezla během letošního roku. Jednou jela do Labáku a čtyřikrát spadla v VIIIb. Pak zkusila Xb Nebezpečné stoupání a vylezla ho na flash. Tak došla k tomu, že to není o fyzické přípravě, ale o hlavě. Pak zkusila Šílený tanec, XIa. Vylezla ho během dvou dnů a tak se dostala k THC XIb. Tam už zpočátku nemohla udělat kroky a byl tlak. Do Labáku jezdila za každého počasí, vždycky na den, protože po jednom dni si vždycky prolezla prsty.

Výstup THC dokumentovali dronem tak, že její trenér a jistič stál dole ve stráni, vedle sebe měl položený ovladač dronu. Když padala, trenér to viděl na mobilu a zareagoval. THC nakonec dala v kuse.

 

Projektování, tedy nácvik těžkých cest se jí líbí. Na jaře se obrátila do Jury. Když jela na Battle Cat 11-/11, fyzicky se cítila špatně, ale  nakonec se výstup podařil. 

Pak se došlo k nácviku 9a. Visení v laně, jistič pomáhá z 90%. pak z 80%, 20% atd. Chyty si odměřila krejčovským metrem a postavila si na boulderovce kopii boulderu na cestě a po tréninku cestu nakonec vylezla - šlo o cestu Sever the Wicked Hand 9a, opět na Hängender Stein, od Markuse Bocka. 

 

Podobně jako Adam Ondra si Gabriela vizualizuje cestu, představuje si pohyby. Nejlepší regenerace je na 5 minut do vany se studenou vodou. K maximálnímu výkonu je potřeba nastavení hlavy. Stanovte si cíl a sledujte ho. Talent je jedna složka. To neovlivníte, ale můžete ovlivnit to ostatní. Fyzická připravenost, natrénovanost a kondice dává 50% maximální kapacity. Optimálním nastavením hlavy se můžete dostat na 100%, ale když je hlava špatná, pochybujete o sobě, nechcete to zkoušet, dostanete se i pod těch 50%.

Další část přednášky byla o dalším cíli, a sice cestě Silbergeier. K tomu ji inspirovalo video Niny Caprez. Praktická realizace prvního pokusu o tuto dvěstěmetrovou vícedélku připomínala historky o Patovi a Matovi, jak jedou do hor. Není divu, do té doby měla Gabriela vylezenou jen jednu vícedélku. I když popis cesty výslovně zmiňuje jen dvě lana a 9 expresek, nakoupili si na cestu spoooustu materiálu. Desítka kilometrů po horských cestách se zákazem vjezdu rychlostí 8 km/h, dva dny hledání nástupu, jumarování s názvuky metodického hororu 150 m po fixech pod nástup, první délka vylezená za 8 hodin. 8b+ v horách je něco úplně jiného, než v Labáku nebo v Juře.

První pokus se nezdařil, ale při cílevědomosti Gabriely Vrablíkové se dá předpokládat, že metodické nedostatky jumarování a jiné překážky brzy odstraní a časem cestu vyleze. Ostatně mnohé z hvězd našeho lezení mají ve svých začátcích i horší zážitky.

Závěr byl věnován diskuzi o tréninku, která byla přínosná hlavně pro ty z diváků, kteří se snaží posunout svou výkonnost někam dál.

Světlým bodem prvního bloku byl film Pathan Project o skupině horolezců kolem Nicolase Favreseho, který přinesl, jak je u této party zvykem, neotřelý a zajímavý pohled na expedici do čerstvě otevřené části Pakistánu s pozoruhodným filmovým jazykem, kdy vás celou dobu kratičkými prostřihy na nemocniční prostředí napínají, co se asi stalo. Pathan Project rozhodně stojí za zhlédnutí.

 

 

Blok 2: Špek

Od bloku 2 nahradil prozatímního moderátora Mára Holeček. Nejprve pokřtili Mára, Špek a Standa Mitáč pískovcový kalendář e-montany. Piva litého na kalendář bylo Márovi líto, a tak zachytával kapky, aby nebyby nazmar. 

 

 Název přednášky „Bylo mi poděšením a Poď dolů debile” je odvozen od názvů Špekových cest.

 

Má i jiné zajímavé názvy. Chroustalovy klíče je širočina lezená na klíč a kruh je až nad ní, aby bylo vidět, že je to vylezený.

Špek si všechno dění ve skalách píše do sešitoknihy, kterou dolepuje a má tam kompletně všechno. Proč leze: Do práce a z práce chodí kolem skal, tak co má dělat. 
Neodolatelné historky z Vysokých Tater, třeba o bivakování v lese pod fólií o velikosti 1m2 v dešti.

 

Trend byl lézt RP. Špek a spol. brali RP, jakože to je lezení od štandu ke štandu. Protože jim nestačilo lano na celou cestu, jak došlo lano, jeho bývalá žena ohlásila konec a začala lézt, takže lezli třeba spáry širočiny současně, aby to jako bylo RP. Procvakával kruhy a čekal, jestli jeho žena spadne. Nikdy nespadla.

Chtěl si vylézt Bílou růži na Koberce v Ádru. To je IXa, jedna z nejtěžších spár u nás. To už s ním žena lézt nechtěla. Tak to lezl sám jištěný zdola. Nevěděl na kterou stranu se slaňuje. Aby nepřišel o karabiny, nacvičil si dolézt ke kruhu, jednou rukou se držet, druhou se odvázat, provléct lano kruhem a zase se přivázat, jak za časů Olivera Perryho-Smithe. Nedával smyčky, protože by tam zůstaly. Lano mu došlo dva metry nad třetím kruhem. Tam je to už sice dobrý, ale on to nevěděl…

 

Nemá smysl vypisovat celý proud historek. Publikum se skvostně bavilo. Nejlíp. když si poslechnete záznam.

 

Povedený druhý blok završila krátká přednáška Máry Holečka o prvovýstupu na Chamlang a premiéra filmu o tomtéž, UFO. Kromě záběrů již známých z Háčkových přednášek tam hovoří o cestě třeba Reinhold Messner, jsou tam rodinné záběry obou aktérů, jako je Háčkovo novorozeně, nebo rozsypávání popela Márova zemřelého otce. Šíře záběru je velká a UFO tím trochu ztrácí spád. Poslední film bloku byl dokument z dílny e-montany o cestě Egyptská hrana na Sfingu ve Skaláku, za účasti jednoho z prvovýstupců, již defvadesátiletého Jiřího Čihulky.  

 

Planovaná premiéra Onsajtu s Dougem Scottem se nekonala, protože nebyl ještě dokončen.

 

 

Blok 3: Radek Groh

Radek Groh se v hlavní přednášce věnoval nejprve připomenutí expedice Peru 70, jejíž účastníci zahynuli v důsledku laviny z Huascaránu vyvolané zemětřesením, spolu s obyvateli celého údolí. Přiblížil jednotlivé členy a průběh expedice. Ve druhé části pak hovořil o prvovýstupu s Márou Holečkem který proběhl v rámci širší expedice s cílem natočit dokument. 

 

 

Série Reel Rock přinesla film o Nině Williams, která se věnuje přelézání High Ballů, tedy vysokých boulderů. Z mnoha záběrů doslova mrazilo, ale dopadlo to dobře (zatím).

United States of Joe’s je inspirativní příběh o tom, jak se místní komunita v Joe’s Valley nejprve děsila dredatých tetovaných a otrhaných indiviuí s bouldermatkami na zádech, pobíhajících kolem místních šutrů, až jednoho z boulderistů napadlo pomoct s úklidem města. Došlo ke kontaktu a komunikaci s místními a došlo to tak daleko, že si někteří z nich vyzkoušeli boulderování. Jejich městečko teď žije ze služeb boulderistům a na původně nevítané návštěvníky už hledí zcela jinak.

 

 

Blok 4: Jáchym Srb

Přednáška Jáchyma Srba byla velmi svěžím překvapením. Jeho povídání o špatných bivacích bylo plné humoru i překvapivých souvislostí. Na záčátku uvedl graf spojující intenzitu zážitků s množstvím jejich fotodokumentace, ze které vyplynulo, že zatímco u standardních horolezců s intenzitou průšvihu četnost a kvalita fotodokumentace exponenciálně klesá, u nositelů zlatých motyček naopak stoupá.

Jáchym byl členem týmu mladých sokolíků, čili mladých lezců s vysokou výkonností na skalách a překližce, získávajících zkušenosti v horách.

Probral bivaky i lezení v Tatrách  a v Bergellu. Tam s obzvláště výživnou historkou, jak si musel rozřezat na proužky goretexový (!) žďárák a svázat provaz, kterým si k sobě vytáhl lano, aby mohl slanit 15 m k parťákovi, který v mlze slanil stranou a stáhl lano, když netrefili správný směr slaňování z Pic Badile.

 

Další pěkné historky byly z Jordánska i z ledovce pod Grand Capucinem. Třeba jak Jáchyma koukajícího do stěn nad Wadi Rum oslovil neznámý Beduin a když se domluvili, zavolal Izraelce, co měl na Jebel Rum rozdělanou nejtěžší cestu. Ten někde v kavárně nakreslil topo na ubrousek, ofotil ho a poslal WhatsAppem. No a kluci pak cestu podle toho topa vylezli, samozřejmě s bivakem, jinak by se o tom na přednášce nemluvilo. 

 

Na závěr něco z jiného soudku - bivakováíní na střeše Geotheho institutu za komínem v portaledgi půjčené od Máry Holečka v rámci experimentu konceptuálního umění Davida Fröhlicha. 

 

Přednáška byla svěží, humorná a Jáchym se dočkal velkého potlesku. Poslechěte si záznam.

 

Následoval film The Nose Speed Record opět ze série Reel Rock, kdy si Alex Honnold a Tommy Caldwell snaží vzít zpátky rychlostní rekord výstupu cestou The Nose, který jim sebrali dva neznámí týpci od místních záchranářů. Film nepostrádá vtipné momenty, hecování a může zaujmout i ty, kdo se v rychlostním lezení úplně neshlíží.

Suma sumárum se letošní Sherpafest opět vydařil. Sláva pořadatelům a zase napřesrok. Hurá!