S Andulou do Ádru

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 15. 09. 2020

---

---

Aerovýlet s veteránem

Když mi volal kamarád, jestli se nechci připojit k fotografickému výletu nad skalami, netušil jsem, co mne čeká. Že prý se poletí nad Ádrem a může se fotit. No, proč ne, přikývl jsem. Následovalo bedlivé sledování předpovědi počasí a nakonec v neděli ráno sraz na jičínském letišti.

Takovéhle letiště s travnatou ranvejí je asi jako kdyby vás pozvali domů. Jeden hangár, jeden dům se vším ostatním, kde obsluha pracuje a asi i bydlí.

Po kafi se jdu podívat, čím, že se to poletí. Páni, legendární AN2 - Andula. Ruský dvojplošník konstruktéra Antonova, který se dostal do výroby roku 1947 a dneska se ještě stále používá na práškování polí, hašení požárů, pro parašutisty a teď i pro nás dvanáct výletníků, i když Andula není myšlena jako vyhlídkové letadlo a tomu odpovídají kulatá okénka v trupu, připomínající spíše ponorku.

 

 

 
Prý máme povolení letět s otevřenými dveřmi a že můžu fotit tou dírou. Budu mít kolem pasu popruhový úvaz, cvaknutý na ocelové lano a jistit mne bude palubní technik s padákem. To jsem teda zvědavý.

Bodrý pilot nahazuje motor a začíná zahřívat. Ruský stroj rozhodně není tichý a jeho výfukové plyny zahalují mohutným oblakem celé okolí. Po nějakých deseti minutách se letadlo rozjíždí. Kravál motoru se stupňuje, jak dává pilot při rozjezdu plný plyn a hladce jsme ve vzduchu.

 

 

 

 

Letíme přes Jinolice, ale Prachovské skály nevidím. Pak přes zříceninu hradu Kumburk a první kolečko děláme kolem hradu Pecka. 

 

 

Další kolem Zvičiny, Dolního Nemojova s přehradou Krásný les.

 

 Větší oblet Kuksu, pevnost Josefov, vodní nádrž Rozkoš, Auto a motoktrosový areál ve Štikovské rokli, Nové město nad Metují, Náchod.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přes Bor letíme na Božanovský Špičák a přistáváme na do kopce jdoucí travnaté ranveji letiště Broumov. Už je nejvyšší čas, jsme vytřesení a trošku z toho zelenám.

 

Zastávka v Broumově přijde vhod. Autobus nás veze na prohlídku Broumovského kláštera a pilot to komentuje, že nás autobus po tom letu dodělá. Řidič jede dost svižně a když nás vysazuje u kláštera, musím dát pilotovi za pravdu. Na prohlídku kláštera se mi ani nechce, tak se jen pomalu ploužím po zahradě kláštera, fotím a snažím se uklidnit žaludek rozbouřený letem i ranním kafem.  

Kolem druhé nás autobus veze zpátky na letiště a po kratším zahřívání motoru letíme nad hlavní cíl - Adršpaško teplické skály.

 

 Zase s otevřenýma dveřma několikrát kroužíme nad Broumovskými stěnami a Bišíkem. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bohužel, než naletíme nad hlavní část Teplických skal, technik dveře zavírá, protože je spolucestujícím už zima. Ádr a Teplice musím fotit skrz okýnko a snažit se udržet žaludek v klidu. Tím pádem mi občas nějaká skála uniká. Chyrtil jsem Milence. Je krásně vidět police, na které jsme před lety s Čertem a Ziťákem zapytlili Leteckou a kde byl po ruské okupaci v roce 1968 nápis 21. srpen fuj. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po Ádru přistáváme v Trutnově na další uklidňovací přestávku a pak už jen rovnou do Jičína. Tam nás čeká parádní řízek, u kterého si nejsem jistý, jestli ho po tom letu dokážu pozřít a udržet. Čeká mne ještě řízení do Prahy a zpracování několika set pořízených fotek.