Skialpinistické toulky II. – Tödi
Autor: Jiří Vodsloň <jirka.vodslon (zavináč) intergraph.com>, Zdroj: Jirka V., Vydáno dne: 02. 03. 2021
Dlouho jsme hledali oblast, kde bychom spojili obě naše záliby, lyžování a alpinismus. Většina přechodů poskytuje pěkný alpinistcký zážitek, ale jen málokdy nabídne pěkné lyžování. Oblast Tödi je příjemnou vyjímkou, každý den se nabízí pěkný sjezd a krásný vrchol. Nazbývá než vyčkat dobré předpovědí a vyrazit.
Tödi, foto: Jirka V.
1. den: Rabius - Camona Punteglias
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2 331 m.n.m. 1459 m.n.m 1 440 m 547 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Sedlo: |
ZS 30-35° 5-6 h Fuorcla Posta Biala 2 886 |
Poznámka: v sezóně nutno objednat nocleh na chatě
Kousek od Fuorcla Posta Biala, foto: Jirka V.
V pátek po práci, okolo desáté večer, dorážíme do Rabia. Jen s námahou hledáme cestu na Cuolms mezi jednotlivými statky. Auto skučí serpentínami úzké asfaltky, která je i po delším slunečném počasí v horní části přeťata sněhovými jazyky. Konečně jsme na parkovišti, 600 metrů nad vesnicí. Zalézáme do spacáků a při sledování hvězd přemítáme, zda je vše v batozích pro následujících pět až šest dní.
Ráno je studené, jíme jen z přesvědčení a vše zapíjíme ledovým džusem, jehož doušky nás dokonale probouzí. Opouštíme parkoviště s otázkou v jakém stavu najdeme auto a silnici za týden. Stoupáme loukami s občasným sněhem, lyže nazouváme o dvě stě metrů výš, batoh nás táhne do doliny, je nabalen pamlsky a jídlem na dva dny. Míjíme Alp Dado Sut a Dado Sura a hledíme vzhůru hledajíce sedlo. Konečně je vidět a tím se zlepšuje i naše nálada. Ze sedla Fuorcla Posta Biala je již vidět chalupa, podle našich informací bez správce. Odměnou za dřinu je krásný svah a sjezd 500 metrů cca 35 stupňů.
Radostný sjezd k Camoně Punteglias, foto: Jirka V.
Před chalupou je živo, hrneme se dovnitř, abychom si zabrali volné postele, volání kohosi z chaty nejprve ignorujeme - chalupa je přeci v tuto dobu bez správce. K našemu překvapení, to tak není a chatař nás přibíjí otázkou, zda máme zamluvená místa, neb chata je úplně plná. Chvíli se mu snažíme vysvětlit, že ve dvou švýcarských! průvodcích je chalupa uváděna coby nehlídaná. Odpověď je - "Ven, do údolí". Lenka rudne, představa šesti set výškových metrů na sedlo ji rozehřívá (přímo dolů se nadá kvuli skalnímu prahu), snaží se správci vysvětlit, že máme zamluveny další noclehy na trase - odpověď je tatáž, snažíme si vyloudit nocleh v jídelně - "Tam spí pes" odsekne chatař. Lenka zbledne vzteky a slzy se valí proudem, rozhodujeme se vycouvat z chaty a přespat třeba i na zápraží. Venku panuje jaro, slunce pálí a mi se zaléváme čajem a nabíráme teplo na noc od rozpáleného kamení. Oba ponořeni do sebe s otázkou jak toto všechno skončí. Slunce opisuje svou dráhu na západ a přibývá chladu. Ostatní se stahují do chalupy, kameny chaldnou, správce několikrát projde okolo bezeslova - není, nejsme. V pět hodin přijde, bez návaznosti na předšlý vzpěněný rozhovor, s usměvem oznámí, že dva až tři lidé se zatím nedostavili a že pravděpodobně budou dvě místa pro nás. Slunce zapadlo, chlad se rozhostil a teplo zažhne až správcova odpověď, že místa definitívně jsou. Večeře zahladí předešlou anabázi, připravíme vše na další den a spát.
2. den: Camona Punteglias - Fridolinshütten
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
3 033 m.n.m. 2 335 m.n.m 1 685 m 1 683 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Vrchol: |
S+ 35-40° 6-7 h Tödi 3 614 |
Poznámka: nutno zjistit podmínky v ledopádu, nejlépe dotazem na chalupě.
Ráno je studené, všichni se hrnou o překot ven a ješte zbytečne brzo - ve tři. My se lenivě batolíme na snídani, abychom okolo páté vyrazili.
Brzké ráno vysoko nad chatou, foto: Jirka V.
Za svítání jsme na sedle, zamrzl mi Camelback, a záda jsou studená. Musí být pořádná zima, neb kalhoty a bunda jsou jak pancíř. Lenka dochází a diví se mému sakrování. Camelback nebyl zamrzlý, ale škubáním za hadičku jsem si dva litry isostaru vylil do batohu, na zada, zadek a kalhoty. Oloupu sladké krystalky a vyrážím dál sjezdem na ledovec Gliems. Ostrým stoupáním se dostáváme pod sedlo, na posledních 50 metrů sundáváme lyže a jdeme pěšky s cepíny.
V levo vrchol Tödi a ledovec Bifertenfirn ze sedla, foto: Jirka V.
Za sedlem je jíž vidět ledovec Bifertenfirn vedoucí na Tödi a vláčky lidiček s lokomotivou vůdcem, táhnoucích se z údolí na druhé straně. Vrchol je zážitkem - panarama 360 stupňů. Vzhledem k množství lidí volíme rychlý sestup. Sníh je krustovatý, ale přesto carvingové lyže jedou jak v prašanu. Pro sestup volíme cestu přímo ledopádem, ač většina s vůdci jede vlevo kuloárem Schneerus. Ledopád je spíše psychicky namáhavý než technický, chyba by se zle nevyplatila a pohled na seraky nad hlavou nepotěší.
Ledopád, který vede sjezd, foto: Jirka V.
V ledopádu, foto: Jirka V.
Mimo jednoho místa je ledopad sjízdný, jen vyjímečně vykukuje čirý led. Na chalupě jsem první, fouká silný vítr a ja peru sladké spodní prádlo. Je po víkendu a tak je klid. Chatařku a ostatní bavíme včerejší veselou příhodou, všichni si též myslí, že Camona Punteglias je bez správce.
Celkový pohled na ledopád, foto: Jirka V.
Celkový pohled na ledopád, foto: Jirka V.
Stav ledovce 2021, trasa obchází ledovec vlevo nad skalnatým prahem, zdoj Gipfelbuch
3. den: Fridolinshütten - Planurahütte
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2967 m.n.m. 2 128 m.n.m 1 540 m 685 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Místo: |
ZS 30-35° 5-6 h Clariden 3 267 |
Ráno je klidné, nikdo neprudí a jsme jediní, kteří vyráží směr Planurahütte. Dvě stě metrů na sedlo nás příjemně rozehřeje. Ze sedla vidíme chalupu - je pěkně daleko, vidíme celý sestupný traverz a následné dva ledovcové výšvihy.
Planurahütte od Clariden, foto: Jirka V.
Na chalupu dorážíme okolo poledne, překvapujeme chatařku naší přítomností, odhazujeme batohy a vyrážíme přes plato na Clariden. Na obloze krouží několik letadélek, k našemu překvapení na nás udělá jedno nálet a přistane na platu, vedle nás, aby následně vzlétlo a vše opakovalo několikrát za sebou. Sjezd z Claridenu je krásný, nálézáme nezkrustovatělá místa s prašanem.
Kousek pod vrcholem Clariden, foto: Jirka V.
U chaty se potkáváme s pilotem, kteří si odkočil na jedno, ale jinak jsme dlouho sami. K večeři pak doráží ještě trojice, idealní komorní společnost na dlouhé povídání. Také se dozvídáme, že plato slouží jako výcvikové ledovcové letiště švýcarské armady.
4. den: Planurahütte - Camona Cavardiras
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2658 m.n.m. 2 967 m.n.m 1 150m 1 1449m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Sedlo: |
ZS+ 40° 5-6 h Fuorcla da Cavrien 2 884 |
Poznámka: v levé části ledovce Oberer Hüfifirn, přibližně 300 od Fuorcly, je kuloár, cca 40°, kterým se dá dostat pohodlněji na ledovec Cavrien
Clariden a cvičná přistávací louka, foto: Jirka V.
Po ránu se hned přenášíme z kolébavých snů do houpavých oblouků v pannenském sněhu, sjíždíme cca 300 výškových metrů a nalepujeme pásy. Ve stoupání míjíme dvě velké tlamajzny, které překračujeme po laviništi. Z plata ledovce Oberer Hüfifirn se otvírá úchvatné panaroma Schärhornu, Chammlibergu a Claridenu. Severozápadní stěna Schärhornu nás hned zaujme, další důvod proč se sem vrátit. Hledíme k Fuorcele da Cavrien a vůbec, se nám nechce lezt mixový terén, v mapě nalézáme ještě jeden průstup na ledovec Cavrien. Chvíli postáváme nahoře, dolu není vidět, jedem, lyže drnčí v severním koloaru, ale čekat na firn nelze. Sjíždíme celou délku ledovce - tisíc metrů. U Alpe Cavrien Sura - 1 814 m nandaváme pásy a okukujeme jižní rozměklý a lavinózní svah. Jsme rádi, když jsme nahoře, teď nás čeká dlouhé údolí na chalupu. Chalupa Cavardiras je bez správce, ale perfektně zařízená.
Prázdná Camona Cavardiras, foto: Jirka V.
Dorážíme jako první a tešíme se ze samoty. Ta však netrvá dlouho, přiřítí se smečka mladých Švýcarů, která vše následně roztočí, lis na plechovky nezahálí a čaj voní nejen po bylinkách. V chatě je útulno, dostatek dřeva ohřívá i nocležnu nad kuchyní.
Již zateplená Camona Cavardiras, foto: Jirka V.
Tip:
Chalupa Cavardiras je snadno dostupná z lanovky ze střediska Disentis-Munstér. Mimo Oberalpstocku má pěkný svah i Pitz Cavardiras a Pitz Run. Oba leží přímo před chalupou.
5. den: Camona Cavardiras - Etzlihütte
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
2 658 m.n.m. 2 079 m.n.m 1 065 m 1 644 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Sedla: |
S 40° 5-6 h Oberalpstock 3 327, Fuorcla da Strem Sura 3 127, Chrüzlipass 2 347 |
Den začíná topením, do chladna a šera se nám nechce. Jen pomalu se suneme přes Brunnifirn. Na Oberalpstocku nás vítá ostrý vítr a v dálce je vidět fronta.
Pohled na Oberalpstock, foto: Jirka V.
Doufáme, že dnes ještě počasí vydrží. Sjíždíme více jak tisíc metrú do údolí Strem. Nandaváme pásy ve výšce cca 2 195 m a stoupáme do sedla. Na sedle již prosvítá tráva, na kterou se sbíhají kamzíci.
Jaro v Chrüzlipass a Oberalpstock v pozadí, foto: Jirka V.
Sluce se halí do oparu driftujících krystalků sněhu a za kopci vykukují mraky. Plánovanou zastávku krátíme na minimum a sjíždíme k chalupě. Posledních pár metrů nahoru k chalupě se už příliš nechce. Chalupa je prázdná, chatř zanechal jen vzkaz přijdu hned.
Cesta do civilizace, foto: Jirka V.
Obsluhujeme se sami pivem a limem. Chatař doráží a ještě dva nocležníci. Večeře je lahůdková, chatař byl v dolině a přinesl čerstvý salát. Sedíme a klabosíme do noci, venku zuří vítr a sněží, není kam spěchat. Ráno se stačí přehoupnout přes sedlo a jsme v našem údolí. A plánovaný výlet na Piz Guiv necháváme na příště.
6. den: Etzlihütte - Rueras
| Cíl: Start: Stoupání: Klesání: |
1 431 m.n.m. 2 079 m.n.m 1 065 m 1 125 m |
Obtížnost: Max. Sklon: Čas: Sedlo: |
ZS- 30° 2-3 h Mittelplatten 2 475 |
Slunce nesvítí, fouká vítr, sněží a je mlha, jediné co hřeje je snídaně v žaludku. Stoupáme na sedlo po tvrdém firnovém svahu, směr nám ukazují dráty elektrického vedení. Na sedle se alespoň částečně trhá mlha, a tak se dá vcelku dobře sjíždět. S ubývajícími metry stoupá teplota a ubývá sněhu. Na lyžích se dostáváme až do osady Mila, posledních 200 výškových metrů jdeme pěšky. Zastávka vlaku je vidět již zdálky, čekáme na vlak a vychutnáváme vůně přicházejícího jara. Vláček nás pak veze údolím zpět do Rabia. Na závěr si ješte dávám poklusem 500 výškových metrů k autu.
Informace
Výbava
Jako na ledovec
- Standardní skialpinistická výbava: lyže, pásy, sonda, pípák, lopata
- Plus cepín, lano, mačky, alespoň tři vývrtky a prusíky
- Při špatném počasí se hodí kompas a výškoměr
- Vložka do spacáku na chalupy
Období
Optimální je první půlka dubna. Je méně lidí a více sněhu, sníh bývá již transformován. Vyhněte se velikonocím
Ubytování
- Camona Punteglias + 41 (0)81 943 19 36
- Fridolinshütten + 41 (0)55 643 34 34
- Planurahütte + 41 (0)41 885 16 65
- Etzlihütte + 41 (0)41 820 22 88
Cena chat je 50 až 60 SFR pro členy Alpenvereinu.
Ledovec Bifertenfirn, foto Jirka V,
Tip
Cena vlaku je cca 15 SFR za osobu.
Průvodce a mapy
Průvodce:
Graubünden Süd, Vital Eggenberger, Schweizer Alpen-Club (SAC)
Die schönsten Skitouren der Schweiz; Scanavino/Gansser/Auf der Maur, SAC-Verlag-2003
Mapy:
Měřítko 1: 50 000 Landeskarte der Schweiz mit Skirouten: 246 S Klausenpass
Měřítko 1: 50 000 Landeskarte der Schweiz mit Skirouten: 256 S Disentis/Munstér
