Rocher de Saint Julien

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 16. 05. 2023

Dračí hřbet nad Buis-les-Baronnies

Městečko Buis-les Baronnies v Provence v jižní části departmentu Drôme je nejen neobyčejně zajímavým malebným místem na konzumaci zkažených sýrů, vína a baget, ale hlavně suprového, dobře odjištěného francouzského vápna. V přímém okolí je několik skalních oblastí a nejdřív se seznámíme s Rocher de Saint Julien.

Vápencový ostrý hřeben, připomínající záda pravěkého draka, je kilometr dlouhý a výška stěn v nejvyšších místech přesahuje sto metrů. První pokusy o jeho přechod se odehrály roku 1932, ale celý přechod se podařil až roku 1946. Prvních třicet lezeckých cest ve stěnách vzniklo v letech 1964 až 1969 zásluhou Jean-Pierra Frésafonda a jeho lezeckých přátel z Lyonu a staly se klasikou. V osmdesátých letech začali na popud Alaina Roberta dělat nové těžké cesty shora lezci z Valence. V devadesátých letech byly cesty přejištěny a vybaveny slaňáky.

Stěny jsou v průměru nepatrně položené. Hřeben se táhne se od východu k západu. Řetěz jeho ostrých vrcholů ho dělí na svět ferrat na severu a svět lezení na jihu.

Rocher de Saint Julien od severu, foto: Petr Jandík

Sever je věnován vyznavačům stylu „leze leze po železe“. Při naší první návštěvě před jedenácti lety tam byla jedna ferrata se spektakulárním exponovaným lanovým mostem. Letos je tam ferrat už osm. Volba umístění je na symbiózu mezi drátolezci a vápnolezci úplně ideální. Nikde se nepotkají, nanejvýš na některém z vrcholů, lezci mohou ferratisty jen občas zahlédnout při dobírání na vrcholu.

Rocher de Saint Julien od jihu. Od sektoru La Grotte vlevo po sektor La Rampe vpravo, foto: Petr Jandík

Nástupy na ferraty jsou vesměs od severu, zatímco lezci vydupají z parkoviště pod západním koncem hřebene v nadmořské výšce 485 m k nástupům svých cest, které jsou od výšky 540 m v sektoru Initination po 680 m v sektoru Hibou. Z lezeckých cest se sestupuje se vesměs slaněním na jihu, ferratisté musí dolů zase zpátky na sever po drátě a po pěšinách.

Les Pilier Gris, foto: Petr Jandík

Jižní stěna - Lezení

Horolezcům zasvěcená jižní strana je rozdělená do čtrnácti sektorů nabízejících téměř 270 lezeckých délek většinou dvou až třídélkových sportovek. Nejvíce lezeckých cest jsou dobře odjištěné vícedélkové sportovky s převahou dvoudélkových ale najdou se až pětidélkové.

Sestup je vesměs slaněním. Pokud si vezmete šedestátimetrová dvojčata, nebudete mít nikde problém. Slanili jsme ale bez problémů i na jednoduché osmdesátce, i když to vyslo na knop. Cesty jsou vystrojeny povětšinou lepenými borháky, ze kterých se dá slaňovat, ale najdou se i expanzivní nýty. Malá část stěn vlevo od sektoru La Grotte je věnována tradičnímu lezení s vlastním jištěním. Cesty jsou tu od trojky do 8b, vůbec nejvíc jsou zastoupeny obtížnosti 5c, 6b a 6a+. V rozmezí 5a až 5c+ je celkem 77 délek, 6a až 6c+ 159 délek tvořících přes 90 cest.

Ve 2. délce v klíčovém převislém koutě cesty La Francoise, foto: Markéta Syllová

Slunce tu svítí až na výjimky od 10 do 18 hodin, nejlepší měsíce k návštěvě jsou duben a říjen. Za teplých slunečných dní to je pekárna, pokud alespoň nefouká vítr. Na serveru TheCrag.com je nejvíc přelezů evidovaných v dubnu a o něco méně v říjnu. Ostatní měsíce jsou o dost slabší.

Nástupy z parkoviště jsou podle sektoru od 100 do 200 výškových metrů, 15 až 40 minut. Buď je možné jít z rohu parkoviště bližšího ke skalám vyšlapanou strmou pěšinou a strmě lesem do kopce. Tato varianta je výhodnější pro sektory více vlevo asi tak po Espadon. Druhá možnost je jít z kteréhokoliv ze dvou parkovišť ještě kousek po silnici k prašné odbočce přehrazené závorou. Po ní je to k velkému mužíku pod sektorem Les Lames 2,3 km a 150 výškových metrů. Tahle trasa je výhodná od Bandar Fou doprava a pro ty, kdo nemají rádi strmé výstupy a sestupy, protože je povlovnější.

Doporučené cesty v jednotlivých sektorech

La Grotte

La Grotte je první zajímavý sektor zleva. Nástup je 105 výškových metrů strmými pěšinami od parkoviště. Nejpozoruhodnější cestou je tu cesta, která dala sektoru název, La Grotte. Plotnovitá první délka (5b) vede průlezem jeskyně na štand v další jeskyni. Ze štandu je delikátní odlez za 5c+.

La Grotte, 2. délka, foto: Jiří Binder

Klíčový je traverz doprava do sedla pod věžičkou v hřebeni (6a) a poslední délka je plotnovitý položený výšvih (5c).

Exponovaná 4. délka, foto: Petr Jandík

Pro ty, kdo zvládají 6c+ je tu ještě srdíčková cesta Love on the Bite.

L'Espadon/Gastronome

Sektor navazující vpravo na La Grotte. Ve francoiuzském průvodci je název L'Espadon, v anglickém Gastronome. Nástupy cest jsou ve výšce kolem 610 m, z parkoviště 125 výškových. Doporučené cesty jsou L'Espadon (110 m, 4 délky 5c, 5c+, 5c+, 5c) ,

L'Espadon. Ve druhé délce, foto: Petr Jandík

Le Gastronome (90 m, 5 délek 4x 5c, 1x 3b dolez. První délku je možné lézt přímějším nástupem 30 m za 6a).

Závěr první délky. Převis se obchází zprava, dále do schované jeskyně
a přes sloup na pilíř nad převisem, foto: Jiří Binder

Ca va Saigner je další pěkná cesta v ranku 6c+ (3 délky, 110 m).

Bandar Fou

navazuje zprava na sektor L'Espadon. Z lehčích cest je tu pěkný Les Pilier Gris (85 m, 5b, 5c), jehož druhá délka obtížností poněkud přesahuje to, co jsme zvyklí potkávat v 5c.

Les Pilier Gris, odlez do 2. délky, foto: Eva Jandíková

Protože jsme ho slanili na jednoduché osmdesátce, budou údaje o délkách 45+40 m trochu nadsazené. Po slanění končila lana metr nad zemí. Srdíčko v průvodci má v tomto sektoru Tao (85 m, 6a+,6a) vedoucí vlevo vedle Pilier Gris a Bandar Fou (75 m, 6b, 6c).

Les Pilier Gris, poslední kroky, foto: Petr Jandík

Les Guepes

Tímto názvem je pojmenované velké vhloubení vpravo od cesty Pilier Gris. Často se lezou Les Guepes (90 m, 5b) s vysokou možností zabloudění do těžších variant v prostřední části.

Les Gueppes, dolez varianty 2. délky. Dole parkoviště a přístupová silnice, foto: Petr Jandík

Les Gueppes, druhý štand, foto: Eva Jandíková

Tak je pak možná lepší a přehlednější si dát srdíčkovou La Directe des Guepes (85 m, 5c, 5c nebo 6a, 6a) s možností výběru prostřední varianty a La Zaza (95 m, 6a, 6b, 5c+). Tento sektor je kvůli spoustě borhákových linií blízko vedle sebe poněkud nepřehledný. Je k němu výhodnější jít po méně strmé prašné silnici serpentinami až na terasu s velkým mužíkem ve výšce 620 m a sejít podél skal přes sektory Lames a Nez. Nástup je 135 výškových.

Le Nez

Nástup je lepší po prašné silnici. Lehké pětkové cesty tu nejsou, srdíčko v průvodci má Le Nez (83 m, 6a, 6a+) a Des Pieds, des Mains (70 m, 6b+, 7a/6b+)

Les Lames

Kompaktní skoro kolmá stěna kousek vlevo od terasy s mužíkem. Srdíčkové cesty jsou Désir (90 m, 6c+, 6c, 6a) a La Directissime 100 m, 6c, 6b, 6a+)

La Rampe

Vpravo od Les Lames. Pěkné cesty jsou La Rampe (6a+, 6a+, 6a) a La Tournyaire (5c+, 5c+, 5c)

Le Trous

Pěkné cesty Le Pilier des Trous (6a+, 6a+, 6a) a La Voie des Trous (5c, 5c, 5c+)

Hibou

Jeden z nejvýše položených sektorů. Doporučená cesta je La Francoise (6a, 5c, 6b) a L' Éperon de la Croix (5c+, 6a).

La Françoise vede podél trhlin v levé stěně ve stínu na polici na hraně.
Dále vzhůru do převislého kouta a jím na vrchol., foto: Petr Jandík

Les Baragnes se spektakulárním exponovaným lanovým mostem mezi vrcholy s výhledem na městečko Buis-les-Baronnies hluboko dole.

Hrátky na lanovém mostě. V pozadí Buis-les-Baronnies, foto: Petr Jandík

Průvodce

Escalade en Drôme Provencale, FFME+Club Alpin de France, vydání 2017, dotisk 2021. Nejnovější průvodce k dispozici, francouzsky.

France, Haute Provence, Rockfax, 2009 anglicky. I když je kniha stará již 14 let, vetšina informací je aktuálních. Oproti francouzskému průvodci je přehlednější, ale má odlišné dělení na sektory, takže cesty najdete jinde, než v místním průvodci, kde je toho celkově víc.

Internetové průvodce: TheCrag.com, UK climbing

Příjezd, ubytování

Příjezd: Z Čech je nejrychlejší cesta kolem Norimberka a Karlsruhe do Francie. Tam přes Mulhouse, Lyon a Valence. Za dálnice jsme zaplatili 51 EUR, délka cesty cca 1300 km.

Bydlení: Camping municipal Le Jalinier, Avenue Guillaume de Plaisians 58, 26170 Buis-les-Baronnies, Francie. Skromně vybavený kemp, WC, sprchy (v ceně), pračka, umývárna. Teplá voda někdy teče, někdy ne. Někdy je moc teplá, někdy moc studená v závislosti na tom, kolik se zrovna sprchuje lidí a jak správce zrovna pustí kotel. Přes noc se zavírá brána, takže se tam nedostanete. Kontakt: https://camping-buis-les-baronnies.fr/en/, e-mail: campinglejalinier@onlycamp.fr. V průměru jsme při spaní v autě platili necelých 7 EUR za osobu a den.

Zobrazit místo Drôme Provencale na větší mapě