Muču Kiš (Muchu Chhish) - 7 453 m.n.m. opět nedobyta
Autor: redakce <redakce(at)horyinfo.cz>, Zdroj: redakce, Vydáno dne: 22. 07. 2023
Nejvyšší nevylezená stále nevylezená
Nejvyšší dosud nevylezená hora Muču Kiš už tři české pokusy setřásla, ale všichni se z blízkosti vrcholu vrátili bez újmy.
22. 7. : Antiperle, spousta kuliček jako z obrovského prasklého fatboye. Všude tuny sněhových mini kuliček, kterými se nedá projít, prohrabat, prolézt. Takové překvapení nás čekalo pod vrcholem Muchu Chhish, kousek před cílem naší expedice. Tři dny jsme se pokoušeli touto hmotou nějak projít dál ale marně. Na více pokusů už nezbývalo sil a po zralé úvaze jsme to raději otočili dolů. Včera jsme dorazili do civilizace. Moc děkujeme všem za neskutečnou podporu! Návrat na Muchu je zatím sprosté slovo, ale třeba se to zlomí, až se všichni pořádně najíme.
Po nekonečných 9 hodinách sestupu jsme zpět v základním táboře! Poslední síly mi došly, ale o mnoho dříve, tak jsem byl opravdu vděčný, že nám přišli naproti do C1 Benny a Pavel Bém. Přinesli s sebou tenisky a polévku na posilnění, hlavně mi ale vzali těžký batoh. Bez toho bych ten obrovský suťový svah scházel snad ještě teď...
Naštěstí už nebylo potřeba slézat bez přestání pozadu a jistit každý krok před uklouznutím nebo pádem do trhliny, co nám několikrát nevyšlo. Ale i tak se mi zdálo, že se základní tábor vůbec nepřibližuje. Nakonec jsme tam přece jen dorazili...
Na stole byla úplná hostina, všechno chutnalo doslova božsky! Kuchař Essan je zkrátka kouzelník i když dneska by skvěle chutnalo asi každé čerstvě uvařené jídlo. Pak jsem si ještě zvládl vyměnit tričko za čisté, to už bylo po 9 dnech taky potřeba. A na víc už nebyla síla...
18.7. Tomáš Petreček: LOW BATTERY MODE
Dnes jsem jedl hašlerky, a hrníčkovou polívku, víc jsem toho do sebe nedostal.
Máme za sebou osmý den lezení!
Z toho 3 noci jsme strávili v 7000m nebo těsně pod touto hranicí! A tady nechcete trávit moc času, to mi můžete věřit!
Každý pohyb zde vyžaduje extrémní množství energie a i když jdete téměř po rovině, počítáte kroky do deseti a zařazujete pauzu na vydýchání.
Saturace mi dnes ráno s obtížemi vystoupala jen na 70%, za to tepu přes 100 tepů za minutu v klidu ve spacáku. Zkrátka tady je dřina i jen ležet...
Není divu, že energie dochází...
Jsem si jistý, že do plavek už hubnout nebudu potřebovat.
Každopádně kromě nás jsou na dně s energií i naše elektrická zařízení!
Pro dnešek tedy už jen to, že spíme kousek pod hřebenem v C3.
O to, co všechno dalšího se dnes ještě událo, se s vámi samozřejmě podělím, ale nejprve budu muset dobít baterky. Bylo toho vážně hodně a do jedné zprávy se to nevejde!
Dobrou 17.7.: STÁLE NA HŘEBENI
V 7 rano jsme vyrazili opět do mlhy jen tak na pocit. S cílem trefit hřeben a podél neho pokračovat.
V noci napadlo 15 cm nového sněhu. A tak bylo o zábavu postaráno. Radar vše prošlapával a ja se jen vezl. Měl jsem obavy o správnost našeho postupu. Viditelnost byla max 20 m. Ale trefili jsme to!
Dnes bivakujeme pod obrovskou žulovou hlavou. A zítra se uvidí. Každopádně bychom potřebovali dodat energii…
Ahoj T.
16.7.: Včera k večeru se bohužel u Pavla Béma zhoršovaly příznaky výškové nemoci, a tak proběhla základní medikace a ráno bylo rozhodnuto o neprodleném sestupu za doprovodu Kořena. Společně tedy oba sestoupili do C2, následující ráno pak Kořen ještě Pavla odjistil na bezpečné místo na ledovec mezi C1 a C2. Z basecampu mezitím vyrazil na pomoc s odjištěním ještě Beny, který si Pavla Béma v těchto místech přebral, takže už by měli být v pořádku společně v BC. Pavel Bém tedy na expedici končí, ale připsal si alespoň spolu s Radarem krásný prvosjezd na skialpech z vrcholu Spantiku (viz foto).
Kořen nelenil a otočil to sólo nahoru zpět za klukama. V 7 ráno byl už v C2 a za 4,5 hodiny stavěl stan v C3. Takže dobrý čásek na kilásek. Před dvěma dny jsme to šli s klukama cca 7hodin. Brzy ráno vyrážím a jako správný supervizor expedice, pokračuji za klukama do C4 a na hřeben.
Kluci, Tom s Radarem, mezitím taky nelenili a prokopávali cestu k hřebenu, takže by dnes už měli spát někde pod hřebenem. U Radara se také začaly projevovat lehké příznaky výškové nemoci, tak snad to zvládne a vydrží.
Držme palce, ať se společně ve zdraví sejdou a dosáhnou vytoužený vrchol.
Ráno jsme vyrazili uz jen dva - Radar a já. Kořen doprovází Pavla dolů, není mu dobře, tak se rozhodli raději pro sestup. Po osmi hodinách vytrvalé dřiny jsme dorazili do 6900m.n.m. Tenhle hřeben je hodně prudký! Já jsem vybil totálně baterky. Jel jsem regulérně na rezervu. Dnes spíme tady. Odpočinek dnes bude více než zasloužený! N 36.495799° E 74.540069° Zítra jdeme dál, držte palce!
Tomáš a Radar
Zbývá ještě cca 655 výškových, něcokolem 2,5 kilometru.
14. 7.: Dnes jsme vyrazili v šest ráno, počasí vypadalo dobře, ale už po 30 minutách při výlezu na serak začal foukat silný vítr se sněhem. Museli jsme sestoupit zpět. Postavit stany a celí promrzlí se rozehřát. Opět jsme vyrazili až se vítr zklidnil, okolo poledne. Pak už jsme se hodně bořili v prudkých svazích. Postup šel jen velmi pomalu! Unaveni jsme dorazili na ostrý hřeben, kde dnes neplánovaně spíme. Museli jsme vykopat dvě malé plošiny v ledu. To nám zabralo dlouhé dvě hodiny. Všichni už ležíme a odpočíváme. Začíná foukat a přituhuje... A jen pro pořádek, dnes jsme vylezli pouhých 150 výškových metrů. To nám bude v našich plánech určitě chybět... Stany máme dobře zakotvene pomocí šroubů do ledu a cepínů. Tak jen doufame, že vítr nebude nabývat na síle. Na večeři jsme měli čínskou polevku na půl s Radarem pak jedna čokoládka, magnesium a každý litr vody.. Zítra pokračujeme dál. Posíláme všem pozdrav z 6500 m.n.m.
Tom
14.7.: Dnes jen 100 metrů
13.7.: Jsme v C3! Po 7 hodinách jsme udolali ten hnusný travers který nám dělal vždy masivní problémy. Ani dnes to teda nebylo za hubičku. Stany máme pod převislým zarampouchovaným převisem jako před dvěma lety s Tomem. Výšku nám to ukazuje 6300m. Zítra ráno vyrazíme založit C4. Chtěli bychom ho situovat na hlavním hřebenu. Tam jsme ještě nebyli…tam ještě nebyl nikdo. Takže zítra by z nás mohli být teoreticky Amundseni, Magalencové a Colombové…
11. 7. : Strašná darda dneska! Jsme v C2 5660m. Udělali jsme dnes 1600 výškových metrů. Jdeme spát a ráno pokračujeme do C3.
Konečně! Po nekonečných 6 dnech čekání v basecampu vyrážíme ve 4 ráno s Tomem, Radarem a Pavlem rovnou do C2. Od příchodu do basecampu prakticky neustávaly vydatné srážky občas i se sněhem. Včera to kulminovalo celodenním přísunem vloček o velikosti a tvaru porcelánových pivních podtácků.
Po ránu byl náš tábor ještě bílý a zahalený v mlze. Dopoledne už pak vykouklo sluníčko, vše v mžiku taje a my vyháníme vlhkost z hader a spacáků a spřádáme plány výstupu. Na svazích leží velké množství čerstvého sněhu a tak necháváme pracovat sluníčko a gravitaci - vagony prachu jezdí permanentně z vrcholů Sangmarmar, hřebene Hachihandar i z jižní stěny Batury (do našeho směru nevidíme, snad to bude lepší).
Nemůžeme zahálet. Z norského tábora se nesly zvěsti taktéž o odchodu do C2. Máme na paměti srdnaté souboje o Jižní pól. Norové pojídající své věrné čtyřnohé přátele vztyčili prapor jako první. Britové pojídající své chrabré dvounohé druhy dorazili jako druzí. Preferujeme variantu první - býti první. Představa druhé pozice a navíc trávení muskulaturních těl Radara a Tomáše, případně šlachovitého emeritního primátora Prahy je nelákavá. Dle předpovědi by mělo být následujících 9 dní krásně. Kéž se dílo podaří.
4. 7. 2023 Tomáš Petreček: Byla to “dlouhá” cesta!
Z hory Spantik až tady k nám. A ted nemyslím jen, co se délky týče. Nastrahy jsme překonali a teď stojíme opět na začátku.
Dnes dopoledne jsme totiž prokličkovali závěrečným úsekem ledovce a postavili malé stanové městečko na místě zvaném Šandar. Ano správně, jsme v base campu pod horou Muču Kiš. A může začít další dobrodružství.
Stále na sobě pocituji určité poznamenání ze zážitku, který jsem nedávno prožil.
Pevně však věřím, ze to bude za pár dní dobré.
Užívejte si léta, posílám pozdrav z hor!
Tom
30.6.2023: Tomáš Petreček popisuje nehodu a záchranku své přítelkyně, která po 300m pádu skončila "jen" s otřesem mozku a zlomeným kotníkem a už je v lékařské péči.
Zpráva 3. 7.: Plánovaný cíl strávit alespoň nějakou tu noc nad nad 6000 metrů za účelem adaptace našich organismů na náš hlavní cíl Muchu Chhish je splněn. Kořen 1 noc, Tomáš 2 noci a Radar s Pavlem 2 noci navíc s neplánovanou třešničkou na dortíku - vrcholem Spantiku (7 027 mn.m.) ze dne 25.6. Oba navíc vše korunovali českým prvosjezdem až do B.C. Gratulace velkolepá. Počasí nám neuvěřitelně přálo, celou dobu azuro. Kéž by to vydrželo. Bohužel se nám nevyhnula nehoda, kdy se Terka (partnerka Tomáše Petrečka) během sjezdu ve výšce cca 6000 metrů zřítila o 300 m níže a přivodila si těžký otřes mozku a imobilitu spojenou s frakturou kotníku. Shodou okolností jsme se v tuto dobu pohybovali v okolí nehody (Radar a Pavel Bem mezi C2 a C3, Kořen a Benny C2, Tomáš byl s Terkou na místě nehody) takže se nám podařilo během 10 hodin trvající záchranné operace ji stabilizovat, poskytnout základní medikaci a transportovat do výšky 5500 m odkud si je na druhý den i s Tomášem vyzvedly 2 vrtulníky PakArmy. Děkuji všem kdo se podíleli na první pomoci přímo na kopci, klukům v BC kteří byli nepostradatelní pro komunikaci mezi BC a PakArmy, resp. místními záchrannými složkami. Obrovské díky armádním pilotům z letecké základny ve Skardu (Pakistani Army Aviation), kteří díky svému fenomenálnímu umu dokázali Terezu a Tomáše vyzvednout z velké výšky a heliportu o velikosti tenisového hřiště. Díky moc. Včera jsme vyrazili za naším hlavním cílem Muchu Chhish. 2 až 3 dny do BC dle stavu ledovce v údolí Hassanabad. Naše zpravodajská síť nosičů nám včera předala informaci že se pod kopcem pohybuje francouzský lezecký tým. Jímá nás podezření že se zde nebudou zaobírat pouze konzumací žabích stehýnek a Božolé, ale mají rovnaký cíl jako my. Kompetice je vždy přínosná, nicméně my bychom samozřejmě uvítali raději věhlasný český "Klid na práci". Díky za podporu.
Přehled dobývání Muču Kiš:
13.6. Tomáš Petreček: Zítra vyrážíme! A to pod náš první cíl, horu Spantik (7027 m.n.m.). Zde se budeme aklimatizovat, užívat si pohodu zasněžených hor a ve volných chvílích taky koulovat. S sebou si bereme i lyže. Co kdyby se třeba hodily...
PS: "Na fotografii je severní stěna hory Spantik. My však půjdeme z jihu, lehčí variantou",
píše Tomáš
Muču Kiš je jedna z nejvyšších hor na Zemi, kde ještě nestála lidská noha. Vrchol se nachází ve velmi vzdálené a nepřístupné pákistánské oblasti a bylo jen několik pokusů o prvovýstup, avšak žádný nebyl dosud úspěšný.
Složení výpravy:
Pavel Kořínek - Kořen
Tomáš Petreček
Radoslav Groh - Radar
Pavel Bém
Odkazy na minulé pokusy: