Významné výstupy roku 2022
Autor: redakce <redakce(at)horyinfo.cz>, Zdroj: redakce, Vydáno dne: 29. 09. 2023
Nominace na Piolet d' Or
Pořadatelé prestižní soutěže Piolet d'Or vydali seznam významných výstupů za rok 2022. Potěšitelné je, že se mezi nimi najde i česká a slovenská stopa - Last Flight of the Falcon na Chumbu (Radar, Háček, Banán, Kejklas) a dva slovenské výstupy - Húserka a Švingál s Radovským.
ASIE
Pákistán
Karun Koh (6 977 m)
Prvovýstup severozápadní stěnou (1800 m, AI5) Karun Koh (6977 m), Ghujerab Mountains, 20.-21. září, Kazuya Hiraide a Kenro Nakajima (Japonsko). Sestup stejnou cestou. Článek AAJ o výstupu.
Shaue Sar (6 653 m)
Prvovýstup na Shaue Sar (6 653 m), Hispar Muztagh, severní stěnou a severovýchodním hřebenem (2 000 m od předsunuté základny, 85°), 27. května, Philipp Brugger a Lukas Waldner (Rakousko) a Tomas Franchini (Itálie).Gulmit Tower (5 810 m). Článek o výstupu.
Gulmit Tower (5810 m)
Nijak zvlášť těžká cesta, ale inovativní přístup a možná ukazatel do budoucna. Prvovýstup na Gulmit Tower (5810 m), Batura Muztagh, jižní a západní stěnou (450 m kuloárem, 50°, následuje 350 m strmou skalní a mixovou stěnou), 27. června, Fabian Buhl (Německo) a Will Sim (Velká Británie), přiblížení a odlet z hory (do a z Karimabádu v 36hodinovém okně počasí) na paraglajdu. Přístup z jihu, který by pěšky trval čtyři až pět dní, je považován za příliš strmý a nebezpečný pro naložené nosiče.
Článek UKC o alpinistickém paraglidingu.
Pumari Chhish East (cca 6 850 m)
Prvovýstup na Pumari Chhish East (cca 6850 m), Hispar Muztagh, cestou The Crystal Ship (1600 m, 6b A2 M7) jižní stěnou a horním západním hřebenem, od 25. do 29. června Christophe Ogier, Victor Saucède a Jérôme Sullivan (Francie). Slaněno cestou.
Článek o výstupu Planetmountain
Uli Biaho Great Spire (5 594 m)
Prvovýstup ledovcovou cestou Off-Width (7a, A2 a M5) východní stěnou Uli Biaho Great Spire (5 594 m), Baltoro Muztagh, 22.-23. 7. Alessandro Baù, Leonardo Gheza a Francesco Ratti (Itálie). K jištění bylo použito patnáct nýtů. Sestup slaněním cestou.
Článek AAJ
Indie
Peak Guillem Aparicio (cca 5700 m)
Prvovýstup na vrchol Guillem Aparicio (cca 5 700 m) v údolí Shafat přes Txoria Txori (740 m, 7a+) 14. srpna Tasio Martin a Marc Toralles (Španělsko). Sestup po sousední linii v 15 slaněních po 60 m.
Článek AAJ
Barnaj II (6 303 m)
Prvovýstup na východní vrchol Barnaj II (6 303 m), Zanskar, cestou Seracnaphobia (1 500 m, ED M5 AI4) v severní stěně, 7. - 8. října Matt Glenn, Callum Johnson, Tom Seccombe (Velká Británie). Slaněno cestou
Článek AAJ
Phaalkan Meenar (5 602 m)
Prvovýstup na Phaalkan Meenar (5 602 m), Gangotri, cestou Gangotri Gambling (600 m, 6c+ M6 A0) jihozápadním pilířem a jižní stěnou, od 14. do 16. října, Ondrej Húserka a Wadim Jablonski (Polsko). Slaněno cestou.
Článek AAJ
Kirti Nose (cca 4 950 m)
Prvovýstup na Kirti Nose (cca 4 950 m), Gangotri, nad ledovcem Kirti Bamak, cestou Between two Parties (400 m, 7b A3) v jižní stěně, autoři Jonas Schild, Andy Schnarf a Stephan Siegrist (Švýcarsko). Lezeno čtyři dny s použitím fixních lan.
Článek AAJ
Changabang (6 864 m)
Druhý výstup západní stěnou Changabangu (6 864 m), Garhwal, který uskutečnili Daniel Joll (Nový Zéland), Kim Ladiges a Matt Scholes (oba Austrálie). K výstupu 1300 m dlouhé cesty v obtížnosti 5.10 C1/C2 M5 WI4 použili hybridní styl mezi kapsulovým a alpským a od 24. dubna do 3. května uskutečnili finální výstup. Cesta měla kolem 40 délek, přičemž 15-20 z nich se lišilo od původní linie Boardman-Tasker z roku 1976.
Článek AAJ
Nepál
Vrchol 6 192 m (6 192 m)
Prvovýstup na vrchol 6 192 m, Langtang Himal, západní stěnou (650 m, TD+ M4 WI5+ 90°), 19. - 20. října, Esteban Mena a Joshua Jarrin (Ekvádor) a Roberto Morales (Kolumbie), Cestu předtím vystoupili v roce 2014 do 100 m pod vrchol. Slaněno cestou.
Článek AAJ
Jugal Spire (6 563 m)
Prvovýstup na Jugal Spire (6 563 m), Jugal Himal, cestou The Phantom Line (1 300 m, ED) v severní stěně, od 25. do 29. dubna, Tim Miller a Paul Ramsden (UK). Traverzovali horu, sestupovali dosud nelezeným terénem.
Článek Planetmountain
Dolma Kang (6 332 m)
Prvovýstup částečně novou cestou (cca 1 400 m, WI4 M5) na Dolma Kang (6 332 m), Rolwaling Himal, 3.-4. května, Pep Roig a Tomeu Rubí (Španělsko). Sestup východo-severovýchodním hřebenem s dalším bivakem.
Článek AAJ
Tengi Ragi Tau Jihovýchod (také známý jako Phamlahaka, 6 141 m)
Prvovýstup západní stěnou a poté jihozápadním hřebenem Tengi Ragi Tau Southeast (aka Phamlahaka, 6 141 m), Rolwaling Himal, cestou Screaming Barfies (1 100 m, UIAA V AI5 90°) z 23. na 24. října, Bor Levičnik, Žiga Oražem a Matija Volontar (Slovinsko). Traverz hory a sestup jihovýchodním hřebenem.
Článek AAJ
Kang Karpo (také známý jako Ripimo Shar, 6 646 m)
Prvovýstup severovýchodní stěnou Kang Karpo (aka Ripimo Shar, 6 646 m), Rolwaling Himal, cestou Tiny Changes (1 200 m, TD+ M5 AI4), 5. a 6. listopadu, Ethan Berman a Maarten van Haeren (Kanada). Sestup cestou, částečně slaněním.
Článek AAJ
Kangshung Nup (6 043 m)
Prvovýstup severozápadní stěnou (900 m M5 AI4) Kangshung Nup (6 043 m), Mahalangur Himal, od 21. do 23. dubna, provedli Takashi Tani a Toshiyuki Yamada (Japonsko). Traverz hory.
Článek AAJ
Chumbu (6 859 m)
Prvovýstup na Chumbu (6 859 m), Mahalangur Himal, cestou Last Fight of the Falcon (cca 1 150 m, TD+) západní stěnou, od 27. do 29. října, Jaroslav Bánský, Radoslav Groh, Petr Kejklíček a Zdeněk Hák (Česká republika). Traverzovali horu, a sestoupili dosud nepřelezeným jižním hřebenem a jiho-jihozápadní stěnou.
Články horyinfo, AAJ
Sichuan
Jiazi (6540 m)
Prvovýstup Judgement (1500 m, M6 WI5) západní stěnou Jiazi (6540 m), Daxue Shan, 28.-29. října, Chen Junchu a Liu Junfu (Čína).
Článek AAJ
Kyrgyzstán
Pik Koroleva (5 816 m)
Prvovýstup přímou severní stěnou (1500 m, ED2 Mixed, jedna cesta A3, 90° led) Pik Koroleva (5816 m), Western Kokshaal-too, 20.-22. července, Ratmir Muchametžanov, Naděžda Oleneva a Alexandr Parfenov (Rusko). Traverzován vrchol, sestup severozápadním hřebenem.
Článek AAJ
Kyzyl Asker
Prvovýstup Dry Ice Queen (21 délek, M9- WI6+) východní stěnou dlouhého ostrohu na východním úbočí Kyzyl Askeru, naproti Pik Sabor/Vernyi v západním Kokshall-too, 13. srpna, Juraj Švingál a Marek Radovský (Slovensko). Dosáhli malého vrcholu na hřebeni (pravděpodobně prvovýstup), pak sestoupili stěnou přímo slaněním z navrtaných slaňáků. Google Earth odhaduje výšku této stěny na něco méně než 500 m.
Článek horyinfo, AAJ
Free Korea Peak (4 740 m)
Nová cesta - Chumba a Racoon (800 m, 16 délek, ruské 6A, 6b A3 led/směs) - severní stěnou Free Korea Peak (4 740 m), Ala Archa, od 15. do 19. září, Dmitrij a Světlana Pavlenkovi (Kyrgyzstán/Rusko), alpským stylem s portaledge, tedy závěsnou postelí.
Článek AAJ
SEVERNÍ AMERIKA
Grónsko
Qaersorssuaq / Agparssuit
Prvovýstup na Sea Barge Circus (900 m, 5.11+) na severozápadně orientovaném mořském útesu Qaersorssuaq alias Sandersonova naděje v západním Grónsku. Byl to zároveň první volný výstup stěnou, který od 5. do 24. srpna lezli částečně s fixním lanem a poté kapslovým stylem Jacob Cook, Zack Goldberg-Poch, Bronwyn Hodgins, Jaron Pham, Angela Vanwiemeersch a Kelsey Watts (všichni z Kanady kromě Vanwiemeersch z USA a Cooka, který pochází z Velké Británie/Kanady) Tři ženy uskutečnily prvovýstup Time is a Construct (400 m, 5. 8.). 11 A2) v Červené stěně, východní stěně Agparssuitu, za 50 hodin, během 1. a 2. srpna.
Článek UKC
Tininnertuup IV / Hermelnbjerg
Prvovýstup Ikinngut Toquukut Qimagunnikoq (For Lost Friends, 1 000 m, 27 délek, 6c/6c+) východní stěnou Tininnertuup IV (1 725 m), Tasermiut Fjord, Jižní Grónsko, 13. července, Fabian Hagenauer a Thomas März (Německo). Stejná dvojice také uskutečnila první přímý výstup severovýchodním hřebenem (900 m, 6c) na Hermelnbjerg (1 912 m).
Článek AAJ
Ingmikortilaq / Stěna bazénu
Prvovýstup na Ingmikortilaq (1 150 m přímo od moře), Renland, severovýchodním hřebenem (5.11- X) Hazel Findlay (UK) a Alex Honnold (USA). Fixní lana do poloviční výšky pro účely natáčení. Dále prvovýstup stěnou Pool Wall (13 polí, 5.12c), Edward Bailey Glacier, Renland, který provedli Findlay, Honnold, Aldo Kane a Mikey Schaefer. Lana upevněna tak, aby se tým, včetně dvou vědců, mohl dostat na ledovec Renland nad ním a následně jej přejít při provádění experimentů souvisejících s klimatem.
Článek AAJ
Northern Sun Spire
Prvovýstup Via Sedna (780 m lezení, 16 délek, 7b+ A1) východní stěnou Northern Sun Spire (1 527 m), Renland, který provedli Capucine Cotteaux (Francie), Caro North (Švýcarsko) a Nadia Royo (Španělsko). Upevnili 300 m lana a 7. srpna dosáhli vrcholu stěny. Slaněná trasa. Výhradně ženský plachtařský a horolezecký tým, odlet z Francie a návrat do Francie.
Článek AAJ
Aljaška
Golgota (2 725 m)
Prvovýstup The Shaft of the Abyss (cca 1200 m, M5 A0 AI5 90° sníh), přímá cesta východní stěnou Golgothy (2725 m), Revelation Mountains, 23.-25. března, Clint Helander (USA) a Andreas Marin (Kolumbie/USA). Sestup prvovýstupovou linií v jihovýchodní stěně pomocí slaňování.
Článek AAJ
Pyramid Peak (2 613 m)
Prvovýstup Techno Terror (1 100 m, M7+ R A0 AI6) západní stěnou Pyramid Peak (2 613 m), Revelation Mountains, ve dnech 9.-10. dubna, Matt Cornell a Jackson Marvell (USA). Sestup severním hřebenem.
Článek AAJ
Kichatna Spire (2 739 m)
Prvovýstup The Pace of Comfort (950 m, 5.10 A3+ M6 70°) severozápadní stěnou Kichatna Spire (2 739 m), Kichatna Range, 23.-26. května, David Allfrey, Whit Magro a Graham Zimmerman (USA).
Článek AAJ
Kichatna Spire (2 739 m)
Prvovýstup Thunderstruck (1 200 m, 33 délek, A3+ 6c) na východní stěně Kichatna Spire (2 739 m), Kichatna Range, provedli Mark Thomas a Mike Turner (UK). Fixní lana od 28. května do 5. června, poté kapsulovým stylem na vrchol, 8. června.
Článek AAJ
Mt Hunter (Begguya, 4 442 m)
Prvovýstup západo-jihozápadním pilířem Mt Hunter (Begguya, 4 442 m), Central Alaska Range, přes Full Moon Fever (1 800 m na jižní vrchol, M7, AI4 A1), poté traverz na hlavní (severní vrchol) a sestup západním hřebenem a Ramen Couloir, od 13. do 17. května, August Franzen a Clint Helander (USA).
Článek Planetmountain
Kanada
Polar Sun Arm
Částečná nová cesta - MikroKozmik Variations (1 062 m, M5 A4+) - na Polar Sun Arm, Baffinův ostrov, Marek Raganowicz (Polsko), sólo. Patnáct délek, které se připojují k Superbalance, a pak 11 délek na této cestě na vrchol ramene. Sedm dní v dubnu fixování lan na spodní části, pak 35 dní na stěně s využitím dvou portaledge táborů.
Článek AAJ
Mount Temple (3 543 m)
Prvovýstup severozápadní spárou (1 200 m, 5.11-) na Mount Temple (3 543 m) ve Skalistých horách, který za jeden den vylezli Ryan Richardson a Dane Steadman (USA). Poměrně jednoduchý sestup.
Článek AAJ
Oubliette Mountain / Bennington Peak
Prvovýstup severovýchodní stěnou (900 m, 5.10-) Oubliette Mountain (3 070 m), Skalisté hory, pokračování na jih traverzem Ramparts, přes Parapet Peak (3 031 m) a zakončení prvovýstupem severním hřebenem (315 m, TD- 5.6) Bennington Peak (3 260 m). Sestup na jih. Výstup 12.-13. srpna: Shep Howett a Sam Wall (Kanada).
Článek AAJ
JIŽNÍ AMERIKA
Peru
Hualcan
Prvovýstup východní stěnou zřídka lezené hory Hualcan (6 122 m), Cordillera Blanca, přes Fango Fiesta (1 150 m, ED M5 60-85°), 8.-9. července, Andrej Jež, Anja Petek (Slovinsko) a Aritza Monasterio (Španělsko/Peru). Přechod vrcholu a sestup jižním hřebenem.
Článek AAJ
Pumahuacanca (5 563 m)
Prvovýstup jihozápadní stěnou Pumahuacanca (5 563 m), Cordillera Blanca, cestou One Push (1 000 m lezení, UIAA V M7 85° led), 1. července, Eneko a Iker Pouovi (Španělsko) a Micher Quito (Peru). Přechod vrcholu a sestup severovýchodní stěnou.
Článek Planetmountain
Jirishanca (6 125 m)
Prvovýstup na Reino Hongo (1 000 m, M7 AI5+ 90°) v jihovýchodním výběžku Jirishanca (6 125 m), Huayhuash, ve dnech 21.-24. července, Alex Berg a Quentin Roberts (Kanada). Sestoupili východní stěnou a spodní jihovýchodní stěnou.
Článek Planetmountain
Jirishanca (6 125 m)
První volný výstup a první na vrchol Suerte Integral (1 100 m, 5.13a M7 WI6+) jihovýchodní stěnou a východní stěnou Jirishanca (6 125 m), Huayhuash, 21. - 24. července, Vince Anderson a Josh Wharton (USA). Spodní skalní část vynýtovali (pomocí elektrické vrtačky) a cestu na východní hřeben/průlez pod vrcholem dokončili Italové v roce 2003 (5.12a A2 M4 WI5). Američané před výstupem přezdili a upevnili první tři stěny. Z vrcholu sestoupili/vylezli stejnou cestou.
Článek Ciimbing
Siula Grande (6 344 m)
Prvovýstup východní stěnou Siula Grande (6 344 m), Huayhuash, cestou Anima de Corall (1 100 m, 7b A3 M6 AI5) ve dnech 11.-16. července, Bru Busom a Marc Toralles (Španělsko). Slaněno cestou.
Článek AAJ
Argentina-Chile
Cerro Torre (3 128 m)
Prvovýstup cesty Brothers in Arms (1 200 m, 7a A2 C1 90°) východní a severní stěnou Cerro Torre (3 128 m), masiv Chaltén, 25.-27. ledna, David Bacci, Matteo Della Bordella a Matteo De Zaiacomo (Itálie). V horním úseku šli za Tomásem Aguiló a Korrou Pescem, kteří dokončovali novou cestu La Norte. Po dvě délky používali lana upevněná těmito dvěma lezci k rychlému postupu nebezpečnou oblastí. Tým vedený Della Bordellou následně zachránil Aguila po nehodě, při níž zahynul Pesce.
Článek AAJ
Cuerno Este del Paine (2 000 m)
Prvovýstup na Cuerno Este del Paine (2000 m), Torres del Paine, cestou Vacaciones Metamorficas (600 m, 5.11-, přírodní výstroj) v severní stěně, přičemž závěrečných 300 m se lezlo přes černou rozrušenou skálu, kterou bylo obtížné zajistit. Lezli 18.-19. ledna Pepo Jorado (Ekvádor), Romano Marcotti (Chile) a Sebastián Pelletti (Austrálie). Sestup severním hřebenem.
Článek AAJ
Cerro Catedral (2 168 m)
Prvovýstup severní stěnou Cerro Catedral (2 168 m), Torres del Paine, cestou Dos Hermanos (800 m 5.11+ A0), 18.-19. ledna, Cristóbal a Juan Señoret (Chile). Dvacet délek se třemi jistícími nýty. Slaněno cestou.
Článek AAJ
Groupo la Paz
Kompletní traverz Groupo la Paz (čtyři hlavní vrcholy) ze západu na východ, Cordillera Riesco, přes Ayeyama Wesqar (1000 m, 5.11-), 21.-23. února, Antar Machado, Hernán Rodríguez (oba Chile) a Sebastián Pelletti (Austrálie).
Článek AAJ
AUSTRÁLIE
Nový Zéland
Mount Madeline (2 536 m)
Prvovýstup jihovýchodní stěnou Mount Madeline (2 536 m), Darrans, cestou Silver Lining (1 100 m, WI5 M4 A1) Rauri Macfarlane (NZ), sólo, v zimě. Cesta zahrnovala dvoudenní výstup přes několik vrcholů na začátek cesty, poté 36hodinový výstup na vrchol a sestup po většině jižního hřebene až k závěrečnému bivaku a následující den výstup pěšky.
Článek AAJ
EVROPA
Norsko
Blokktinden (1 065 m)
Prvovýstup na Entropi (1 000 m, 5b WI5+ M6 R) v severozápadní stěně Blokktindenu (1 065 m) v severním Norsku, který 4. března uskutečnili Eivind Jacobsen (Norsko) a Juho Knuuttila (Finsko).
Článek AAJ
Západní Alpy
Grandes Jorasses
První sólovýstup, navíc v zimě cestou Rolling Stones (1200 m, ED3) v severní stěně Grandes Jorasses, 13.-18. ledna, Charles Dubouloz (Francie).
Článek Alpinist
Grandes Jorasses (4 135 m)
První ženský výstup Fantom wall (v 30hodinovém přelezu z Val Ferret do chaty Boccalatte) na Grandes Jorasses, 26. ledna, Fay Manners (Velká Británie) a Line van den Berg (Nizozemsko).
Článek Planetmountain
Punta Margherita
Prvovýstup Triplo Zero (600 m, 13 délek, AI4+ M7) východní stěnou Albertiniho hřebene Punta Margherita, Grands Murailles, 1. prosince, provedli François Cazzanelli, Jerome Perruquet a Francesco Ratti (Itálie).
Článek Planetmountain
Matterhorn
První zimní a druhý integrální výstup na Padre Pio, Echelle vers le Ciel (1 300 m, 41 délek, 7b, 6c obl) v jižní stěně Matterhornu, 27.-29. února, provedli François Cazzanelli, Francesco Ratti a Emrik Favre (Itálie).
Článek Planetmountain
Breithorn Central (4 159 m)
Nová cesta - vytrvalá Essere o non Essere (550 m, AI5 M7 85°) - na Breithorn Central (4 159 m), 13. října, od Françoise Cazzanelliho, Jerome Perruqueta a Stefana Stradelliho, která vede podobným, ale nezávislým terénem jako italská skalní cesta Via della Torre Maggiore (TD/TD+, V+ A1, Castiglia-Crivellaro-Manera-Persico-Pezzica) z roku 1980.
Článek Planetmountain
Eiger
První zimní výstup alpským stylem celé Harlinovy cesty z roku 1966 (1800 m, ED3/4) severní stěnou Eigeru, 12.-16. ledna, Léo Billon, Sébastien Ratel a Benjamin Védrines (Francie). Tato trojice také uskutečnila téměř volný výstup na Directe de l'Amitié na Grandes Jorasses a první jednodenní výstup cestou Cerruti-Gogna na Zmutt Nose Matterhornu.
Článek Planetmountain
Východní Alpy - Dolomity
Pohoří Catinaccio
První kompletní traverz hlavního hřebene Catinaccio Range (osm vrcholů, 17 km a 5 000 m lezení do VI), sólo a v zimě, od 1. do 3. března, Simon Gietl (Itálie).
Článek Planetmountain
Pohoří Catinaccio
První volný sólo výstup na Moulin Rouge (385 m, 11 délek, 7b+) na Roda di Vael v Catinaccio Range, za hodinu a pět minut, 20. června, autor Jonas Hainz (Itálie).
Článek Planetmountain
Východní Alpy - Rakousko - Zillertal
Schrammacher (3 410 m)
Nová cesta - Goodbye Innsbrooklyn (cca 800 m, dolní polovina drytooling s cepíny a mačkami; horní polovina VIII- lezena v lezečká h) - v severozápadní stěně Schrammacheru (3 410 m), 24. března, Martin Sieberer (Rakousko) a Simon Messner (Itálie).
Článek Planetmountain