Nejprve jsme však cvičně na kameni u ohniště osadili a po nějakém čase zkusili vytrhnout moderní lepený borhák. Ověřili jsme si, že toto jištění opravdu za žádných okolností selhat nemůže, neboť ve směru pádu je de facto nevytržitelné a i v tom nejméně výhodném směru kolmo ke skále udrží více jak dvě tuny a navíc nemůže být vytrženo najednou, ale "vyskakuje" postupně.
Poté už došlo na ony inkriminované kroužky z 80. let. Opět jsme je testovali v tom nejméně výhodném směru kolmo na skálu. Petr se bál, že praskne letitý svár kruhu, ale nestalo se tak. Kruhy se vytáhly celé při zatížení asi 640 kg. Samozřejmě, ve směru pádu by vydržely výrazně více, ale stejně je pro jistotu správce skály Kuba Urban všechny vymění nebo již vyměnil za lepené borháky. Pro jistotu jsme pak otestovali ještě o něco novější, větší a robustnější kruhy taktéž usazené do olova, takové, které jsou na celé řadě dalších jihočeských skalek. Takový kruh vydržel v tom nejméně vhodném směru kolmo na skálu kolem dvou tun a je tedy zcela bezpečný k používání a padání do něj.
Děkujeme Českému horolezeckému svazu, a jmenovitě školiteli Vladimíru "Ťéšovi" Těšiteli a šéfovi jihočeských horolezců Honzovi Jesenskému za uspořádání semináře, věříme, že přispěl, aby se nám tady na jihu i nadále bezpečně lezlo.