Lepička či chlupatice?

Autor: Vladimír Procházka ml. <(at)>, Zdroj: Vladimír Chroust Procházka II., Vydáno dne: 17. 06. 2024

---

---

Kolik to udrží?

Když se řekne lepička, vždy se mi vybaví ta skvělá Omo, kterou jsme ještě léta po sametu podlepovali kopačky. Název chlupatice zas přinese vzpomínky na něco přítulného, co se už dnes v podobě názvem podmíněné skoro nevyskytuje. Ani jednoho se však nadpis netýká - pískaři tak nazývají smyčku z měkkého a používáním chlupatícího se dutého popruhu.

V dobách doma šitých sedáků jsme se s kamarádem Větrem ve Stapu Vilémov (díky svolení hodného soudruha ředitele) přehrabovali v hromadě zbytků a mezi kýženým „sedákovým“ materiálem jsme objevili také měkké úzké „hadice“, které vypadaly jako oplet svlečený z lana. To bylo radosti, z toho i toho!

Při nedostatku smyčkoviny jsme ty hadice brali aspoň jako náhražku, ale omyl! Náramně se na písku hodily na oblých polohrotech a podobných místech, odkud se repšňůrové smyčky skutálely nebo sesmekly. Tyhle hadice oproti tomu prokazovaly neocenitelné služby. Nebyly sice moc macaté, v šířkách 12 a 16 mm neměly bůhvíjakou nosnost, ale pěkně se s nimi manipulovalo a sloužily skvěle (na fotce č. 1 ty užší netestované, žluté a červené po obarvení barvou Duha). Po čase užívání a zplstnatění jsme jim říkali flanelky.

 

 

Širší a masivnější „hadice“ tohoto typu, ale od Bealu, byly snad ještě donedávna k mání na našem dnešním přebohatém trhu. Ale ouha, prý už nejsou a nebudou...

Blýsklo se však na lepší časy. Známý výrobce „hadrových“ vklíněnců UFO Honza Obročník nabízí obdobnou smyčkovinu od Lanexu, a prý snad bude i v Hanibalu.

Má to ale háček, smyčkovina může jít do prodeje jen jako šňůra bez certifikace. K té by podle normy musela být označena podélnými značícími proužky uprostřed popruhu – 1 proužkem za každých 5 kN nosnosti, tedy 2 proužky značí nosnost 10 kN, resp. 3 proužky 15 kN...

Technologie výroby však neumožňuje značící proužky do popisovaného „propletu“ vpravit. Z tohoto vpodstatě formálního důvodu nemůže být certifikován pro lezení. Každého ale jistě nosnost bude zajímat, byť není těmi proužky vyznačena.

Proto přinášíme „výsledkovou listinu“ z trhacích zkoušek, které si jeden zvídavý horo/lezec nechal udělat na zařízení k tomu určeném a postupem odpovídajícím normě. Testovány byly vzorky žluté barvy, totožné s těmi modrými a černou smyčkou na doprovodných fotkách. Materiál PAD, spirálové pletení, šířka 20 mm, tloušťka 3,5 mm, váha jednoho metru 40 g.

K té mojí „šuplerové“ šířce 20 mm poznámka: výrobce Lanex uvádí „dutinka 16 mm / šířka 23 mm“ - což lze chápat tak, že jde o oplet z lana průměru 16 mm, který se dá zploštit až na šířku 23 mm. U volně položeného jsem naměřil oněch výše uvedených 20 mm. Rozdíly ve zde uváděných mírách nebudou při nákupu působit zmatek, neboť prodeji je jediný typ.

 

 

Na „výsledkovce“ (foto č. 2) obrázek A odpovídá zkoušce pevnosti v prostém tahu, kdy je popruh bez uzlů beznapěťově ovinut kolem válců většího průměru a natahován předepsanou rychlostí posunu až k přetržení.

 

 

Obrázky B, C, D na „výsledkovce“ (foto č. 2) patří k zajímavějším zkouškám smyček, svázaných uzly. Na fotkách jsou pochopitelně uzly před trháním – na obr. B vůdcovský uzel (krejčík), na obr. C očková spojka (ke svazování popruhů doporučovaný tzv. uzel UIAA), na obr. D „hadicový“ uzel (viz níže). V souladu s metodikou dle platných norem CEN/UIAA je smyčka na trhačce dle obr. 3 zavěšena přes trny průměru 10 mm (které simulují zavěšení v běžné karabině), a natahována předepsanou rychlostí posunu.

Z pohledu praxe mají výsledky těchto zkoušek pochopitelně větší význam než zjištění nosnosti samotného popruhu.
Porovnejme dosažené nosnosti - povšimněme si zásadní důležitosti použití správného uzlu!

A) Samotný popruh vydržel do 18,7 kN.

B) Smyčka s krejčíkem jen 12,1 kN (!), jelikož na takto měkké smyčce se uzel nezakousl a začal projíždět!

C) Smyčka s očkovou spojkou vydržela již 21,5 kN (téměř jako „normové“ šité smyčky), přičemž se trhala v uzlu resp. těsně vedle něj.

D) Smyčka s „hadicovým“ uzlem vydržela úctyhodných 27,4 kN! Smyčky se přitom trhaly v zavěšení přes jeden z trnů trhačky, jak vidno na fotce č. 4. Každý „hadicák“ zkoušku přežil! Černý popruh na obrázku č.4 je stejný jako ty žluté na „výsledkovce“ i modré vzorky na doprovodných obrázcích. Postup vázání „hadicáku“ je na obr. 5 a černý a vzorek jím svázaný na obr. 6.

Pravidlo k zapamatování: smyčku-oko z „hadicového“ popruhu svazujme výhradně „hadicovým“ uzlem!

Název z nadpisu si smyčka zaslouží až po čase užívání, když pěkně zflanelovatí a zchlupatí, jako na obr. 7. Teprve pak má ty správné provozní vlastnosti. Podobně jako motor, i flanelka je lepší dobře zajetá...

Pro horyinfo
Chroust II.
text i foto (kromě „výsledkovky“)