Výstupy roku 1977

Autor: Petr Jandík <redakce (zavináč) horyinfo.cz>, Zdroj: Petr Jandík, Vydáno dne: 08. 02. 2025

---

---

dokument

RETRO. V roce 1978 vyhodnotila Trenérská rada nejlepší výstupy roku 1977. Podívejte se, co se dobrého tenkrát lezlo a kdo se toho účastnil. Někteří tehdy ocenění již mezi námi dnes nejsou, jiní ještě lezou. Dokument byl uveřejněn v roce 1978 ve dvojčísle 8-9 časopisu Hory.

Výstupy roku 1977

VYSOKÉ TATRY

Velký Ganek - S stěna, kl.V+ A2, prvovýstup 17.-19.3.1977 J. Beneš, L. Gibas
Pozn. : ... byl lezen pouze ve dvojici, bez připravování délek a tábořeni pod stěnou jak býv. ve V.Tatrách zvykem ...

 

 

ALPY

Mont Blanc (4B07 m)

- hřeben Col de Voza-Mt,Blanc-Col des Hirondelles, max.klas. V+Al, 60°, l.zimní přechod, 28,2,-12.3,77 A. Belica, Z. Drlík, J. Obuch, J. Stejskal za pomoci podpůrné skupiny (její členové obdrží čestný diplom) L. Chrenka, V. Launer, S. Marton, P. Mižičko, M. Svec

Les Droites (4000 m)

-S stěna, levá část,kl,V,75°(lx 85°),prvovýstup 23,-24,7.77 P. Bednařik, S. Talla, J. Tallová

 

 

Cima Ovest (2973 m)

-S stěna, levá část, kl.V+A3 1 e1 prvovýstup 21,-24.8. 1977, Z. Demján, J. Porvazník, P, Zelina

HINDÚKÚŠ

Údolí Urgend-e Bala - přechod štítů v uzávěru údolí s prvovýstupy S pilířem na Acher Čiogh a direttissimou SV stěny na Kohe Tez, 19. 6. - 13. 7. 1977 Z. Drlík, M. Kriššák, M. Neumann, M. Pelc, V. Petrik, V. Tatarka s podporou skupiny L. Dívald, M. Greisel, P. Mačák (její členové obdrží čestný diplom)
Pozn.: .,,Každý z účastnikov expedicie dosiahol aspoň jeden sedemtisicový štít, M.Pelc, V.Petrík a V.Tatarka dosiahli Acher Čiogh a Kohe Tez (7020 m a 7015 m). Traverz cez všetkých sedem vrcholov absolvovala trojica Z. Drlík, M. Kriššák a M. Neumann,

Nošak (7452 m)

- Z pilíř, 6.-18,8,77 D. Štěrbová, Leszek Zaleski POZN. : Čs, ženský výškový rekord !

 

 

Himálaj

Kalanka (6931 m) - S stěna, kl. 60°(část 80°), V (jedno místo V+),prvovýstup
vrchol 20. 9. 77 L,Jón, J. Rakoncaj: část stěny spolu s tříčlenným družstvem : J.Hons, J. Jániš, M. Uhliř (obdrží čestné diplomy)

 

 

Čestné uznání

Vysoké Tatry

Malý Mlynár (1923 m) - SV stěna, cesta J.Skorek & comp., kl. VI A1, 1. zimní výstup 17,-19,3,77 J. Martiš,J. Špánik
POZN, :" Môžeme dať za pravdu Poliakom, že táto cesta v SV stěne je najtažšia, čo sa týka klasického lezenia a jedna z najtažšich vo Vysokých Tatrách,"

ALPY

Mont Blanc (4807 m) -V stěna, japonská cesta "Inoue-Matsumi" , kl. V+, 70° 3. výstup, 6.-7.8,77 J. Beneš, L.Sulovský

PAMIR

Pik maršála Žukova (6852 m) - JV stěna, prvovýstup s přechodem na Pik Lenina (7134 m), kl, 45°, jeden úsek 90°, 1.- 8. 8. 77 A. Belica, I.Koller, V. Launer, J.Stejskal, P. Valovič

NOMINACE REPREZENTAČNÍHO DRUŽSTVA: Bednařík Petr, Beneš Jiří, Drlík Zdislav, Janiš Jiří, Launer Vladimír, Martiš Jindřich, Rakoncaj Josef, Rybička Josef, Šmíd Jiří, Špánik Ján

 

 

 

 

 

 

NÁHRADNÍCI DRUŽSTVA: Mižičko Peter, Šmíd Miroslav, Novák Igor, Valovič Peter. Belica Andrej, Koller Igor, Pelc Miroslav, Stejskal Jaromír, Tatarka Vladimír, Sulovský Leopold, Kulhavý Josef

Vedoucí reprezentačního družstva: Milan Kriššák z.m.s.

Trenéři reprezetačního družstva: Jaroslav Flejberk, Ľudovít Záhoranský, z.m.s.

Předseda trenérské rady: Ing. Jiří Novák m.s.

Juniorské družstvo (do 26 let)

Adam Blažej, Béna Miroslav, Ferancová Anna, Lenárt Svatopluk,  Demján Zoltán, Mačák Pavel, Srovnalová Marie, Šmíd Miroslav, Vozárik Ivan, Plachecký Petr, Porvaznik Ján, Sulovský Leopold, Šilhán Stanislav, Valovič Peter, Vestenický Ján

Vedoucí družstva Ing. Jan Krch

 

 

 

---

Významnější akce

Pamir

Pik Komunismu (7495 m, dnes Qullai Ismoili Somoni) - pilíř Burevestnik J. Kulhavý (vrchol 3,8,),I. Motoška, J. Špakula (vrchol 8,8,), B. Braun, M,Maťašák (vrchol 10,8,)

Pik Komunismu (7495 m, dnes  Qullai Ismoili Somoni) - cesta Borodkina, kl,Va, J,Flejberk, J. Rybička, J. Šmid, I. Vozárik (vrchol 10,8,)

Pik Lenina (7134 m, dnes Pik Samani) - cesta přes Razdělnou P. Rajtár, B. Jamnický, J. Weincziller (vrchol 2,8,)
POZN, : plánovaný sjezd na lyžích pro přílišné množství sněhu nebyl uskutečněn

Pik Korženěvskoj (7105 m dnes Pik Ozodi) - cesta Budanova, kl,Vb J. Foltánek, I. Novák, Z. Brabec, J,Kada (vrchol 3.8.), L. Baran, Z. Pašek (vrchol 4,8,)

Pik Korženěvskoj (7105 m dnes Pik Ozodi) - cesta Cetlina, kl,Va, M. Šmíd, J. Foltánek, P.  Schnábl, Jiři Novák (vrchol 10.8)

Pik Razdělnaja (6148 m) - při neúspěšném pokusu divčiho kvarteta o Pik Lenina A. Bromová, M. Hlináková, Z. Podhorská, M. Skopalová, P.Cicvárek. POZN,: Po onemocněni Z.Podhorské všichni sestoupili,

Pik Četyrjoch (6380 m) - JZ stěna, kl,III, L. Baran, Z: Brabec (vrchol 10.8,)

Pik Krupskoj (6008 m) - JV stěna J. Flejberk , J. Novák, J. Rybička, J. Šmíd, I. Vozárik (vrchol 30,7,)

Pik Piotrovskovo ( ? ) - SV hřeben, P. Rajtár, B. Jamnický, J. Weincziller, B. Braun, I. Motoška, J.Špakula, J.Kulhavý, J. Flejberk, J. Novák, J. Rybička, J. Šmid, M. Šmid, I. Vozárik

Komentář Ing J,Nováka : ... Počasí bylo vcelku uspokojivé ... V poslední dny (5,-15,8) ... bylo přímo ideální. Jak je možno z horolezeckého hlediska hodnotit výsledky tohoto nepochybně velkého sportovního setkání? Většina účastniků volila pro výst~ py na sedmitisícové štity obvyklé výstupov. cesty střední či nizké obtížnosti - na Pik Lenina hřebenem přes vrchol Razdělnaja, Na Pik Korženěvskoj cestou Cetlina z jihu a na Pik Komunismu SZ žebrem (tzv. piliř Burevěstnik) Je to do jisté miry škoda, protože na všechny, a především pak na posledně jmenovaný štit vede řada stejně obtížných (tedy relativně lehkých) ale krásných cest a pro náročnější lezce i mnoho hodnotných, technicky těžkých cest. Piliř Burevěstnik je v dolní, technicky těžší části, zafixován lany (ovšem ne právě spolehlivými) a právě proto je vyjmut z klasifikace sovětských výstupů - tzn. že pro sovětské horolezce jako cesta neexistuje! Je běžně použiván pracovníky Akademie věd v Taškentu pro výstup na Pamírské firnové plato, kde provádějí výzkumy působeni výšky na organismus, A tak často dochází v některých úsecích cesty k zácpám ne nepodobným třeba na Hörnliho hřebeni na Matterhorn (spojeným s nebezpečným padáním kameni).

Přesto byly pamirské štity svědky vynikajících akci. Platí to především pro areál ledovce Fortambek, kde byly uskutečněny 3 prvovýstupy. Jedná se o vůbec první cesty v S a SV srázech 25 km dlouhého hřebene PETRA I. SV stěna Piku Moskva {6685 m), vysoká 2500 m, byla cílem skupiny polských horolezců, kteří se ji pokoušeli zdolat již v r.1976, kdy ale pro nehodu museli ustoupit. V letošním roce však o stejný výstup projevili zájem ukrajinští horolezci, kterým byla vedením tábora dána přednost vzhledem k jejich účasti na "Mistrovství SSSR v horolezectví". Ukrajinci zhruba po 12 dnech (J. N. nebyl v době dokončení přítomen)  stěnu zdolali, v podstatě ve shodě s polským projektem - pouze v horní části si výstup poněkud ulehčili tím, že obešlí "ideální" vrcholový pilíř. Polští horolezci, kteří byli pochopítelně zklamáni si zvolili náhradní cíl. Sice lehčí, ale přesto důstojný překrásný štít "'Pik 30 ]et sovětskovo gosudarstva" (6440 m), který sousedí právě s Pikem Moskva. Skupina Jerzy Milewski vedoucí ,Czestaw Bajsarowicz, Walenty Fint, Ludwik Wilczynski a Henryk Zaknewski vystoupila na "Pik 30 let" nádherným ledovým SV pilířem. Třetí, technicky nejtěžší prvovýstup v hřebeni PETRA I, vede na Pik J. Abalakova, převážně skalním S žebrem. Tuto hodnotnou cestu, kterou lze plně doporučit k opakování, uskutečnili ve dnech 5.-12.8. gruzínští horolezci z Tbilisi: G. I. Kertvelišvili, T. G. Bakanidze, R. I. Gintašvili, G.Š. Zumbadze,T. Š. Lukašvili, D. L. Kelechsašvili a D. B. Šarašenidze.

Druhou oblastí, kde se odehrávaly vyjímečné akce, byl ledovec Beljajeva. Tři sovětské skupiny útočily na skalní 2500 m vysokou J stěnu Piku Komunismu – na střední, doposud neprostoupenou, převážně převislou část s technickými obtížemi V. a VI. stupně obtížnosti ve výškách 6000 – 7400 m! V době zakončení tábora jedno z družstev výstup dokončilo, přičemž ve vrcholové části došlo ke smrtelnému páau jednoho z prvovýstupců. Podrobnosti o tomto a dalších dvou výstupech přineseme později. . V oblasti Piku' Lenina byl dominující prvovýstup pětice československých horolezců. 1200m vysokou JV stěnou "Piku maršála Žukova" 6852 m - (dříve Pik Moskva-Peking) s přechodem J hřebenem na Pik Lenina v době od 1.-8. 8., po předchozím vybudování 2 táborů do sedla Krylenka (5820 ~přes které přešli ze severu na jih. Stále ještě zbývá mnoho možností k prvovýstupům - platí to pochopitelně i pro centrální část pohoří, tedy oblast Piku Komunisma. Zejména v šestitisícových štítech hřebene "Akademie nauk" a hřebene Petra I. chybějí dodnes základní skalní i ledovcové výstupy. Řadu nových cest nabízí i Pik Korženěvskoj. Větší pozornost si zaslouží i některé stávající cesty, z nichž bych chtěl na některé upozornit. Za snad ideální cestu na Pik Komunisma je možno označit sorodkinovu cestu v S stěně nad Walterovým ledovcem – jde o krásnou čistě ledovcovou cestu podstatně kratší než výstup "pilířem Burevěstnik". Náročné lezce mohou uspokojit v J stěně bezpečná cesta Kuzmina a poněkud těžěí a objektivně nebezpečnější cesty Oniščenka a Myslovskovo V S stěně pak velkolepá a doposud nezopakovaná Bezzubkinova cesta, v SV stěně Voroninův pilíř a Borisenkův pilíř - bezpečné, krásné převážně skalní pilíře. Např. Voroninova cesta byla pr.ostoupena 11.-19.8.1970 s použitím 223 skalních a 53 ledovcových skob a 6 expanzních skob - výškové převýšení 2800 m. Na Pik Korženěvskoj je nejcennější výstup Z stěnou, cestou A. Rutinceva z r. 1975 (doposud též nezopakovaná). Pokračování tohoto článku, komentujícího činnost čs.horolezců na Pamiru nejdete v časopise "TURISTA NA CESTU, č.11/1977, kde je také fotografie piku Korženěvskoj.

Prvovýstup na Pik maršála Žikova shrnul Andrej Belica :

21. - 28.7. - budovenie 1. a 2. tábora: l.tábor (4200m) na ledovci pod sedlom Krylenka(5820m); 2. tábor (5500m)v ľadovej stene sedla Krylenka. Tábory jsme zabezpečili materiálem potrebným pre další výstup.

1.-9.8· vlastný výstup vedený alpským spôsobom.

1. 8. cesta do 1.tábora;

2. 8. cesta do 2. tábora

3. 8. výstup do sedla Krylenko (5820m) a zostup ľadovcom Malá Sank-dara pod SV stenu Piku maršála Žukova(táto 1200m vysoká stene je celá Íadová; urobili sme v nej prvú cestu vôbec

4. 8. výstup na ľadovú bulu silne lavinózným terénom (po predchádzajúcom snežení), sklon 45 - 50° a úzkym hrebeňom pod seraky (6400m).

5. 8. Prekonávanie 100 metrovej bariéry serakov niektoré úseky pater noster; 2x som pri tom spadol do trhliny; najkritickejšie a najobtiažnejšie miesto výstupu.

6. 8. obchádzáme druhé poschodie sérakov zprava a blvakujeme pod hrebeńovým prevejom Piku maršála Žukova (6600 m).

7. 8. za silného vetra sme vystúpili na vrchol Piku marěála Žukoka (6852m) a zostúpili do sedla medzi Žukovom a Pikom Lenina (6500 m).

8. 8. Silný víchor pokračuje. Vystúpili sme okolo 15 hod na vrchol Piku Lenina (7134 m) a zostúpili do 3 .postupového tábora "normálky" pod Pikom Razdelnaja (6200m), kde bole vybudovaná Íadová jaskyňa.

9. 8. zostup na ledovec Lenina, občerstvenie - uvítanie a odtial do základného tábora.

 

Marie Hlináková a Marie Skopalová poskytly následující informace o pokusu vystoupit na Pik Lenina přes Razdělnou:

21.7. výstup do 1.T (4200 m), ráno sestup do základního tábora (ZT)

24.7. výstup do 1. T, v noci sněžení, proto setrvali 25.7. v 1.T

26·7· výstup do 2.T (5200 m), v noci opět sněžení a tak 27.7.setrvali

28.7. po váhání jestli vystoupit do 3. T (6100 m) sestoupili do ZT

31.7. opět 1.T; 1. 8. výstup do 2.T. 2.8. výstup do 3.T; 3. 8. M.Hlináková sestoupila do 2.T, ostatní vystoupili do 4.T. (6400 m).

4. 8.  horská nemoc Zlaty Podhorské kousek nad 4.T. proto sestupují Z. Podhorská( za pomoci sov.trenérů) do 1.T, Anička Bromová a P. Cicvárek do 2. T a Marie Skopalová zůstává v 3.T

5. 8. helikoptéra sváží Z. P. a M. H. do ZT, Majka Skopalová vystoupila na Razdělnou a vraci se do 3.T, A. Bromová a P. Cicvárek zůstávají v 2.T

6.8. děvčata sestoupila do ZT, P. Cicvárek vystoupil do 3T

7.8. P. Cicvárek spolu s Němci dosahují opět výšky asi 6400 m, pak se vracejí do ZT.

 

Elborz (Irán)

Demavend (5671 m) 2. 9. 77 J. Dlouhý ,M. Gajdoš, J. Jurišta, J. Obžut , L. Přikryl, J. Raffaj

Shaneh-Kuh (45C'4 m)  JV hřeben, kl.II-III, 1.8.77 J. Dlouhý, M.Gajdoš, I. Jurišta, L. Přikryl

Alam-Kuh (4840 m) - SV pilíř, kl. IV-V, 2.8.77 J. Dlouhý, I. Jurišta, L. Přikryl, M. Gajdoš, J.Raffaj
POZN.: 1) průistup S stěnou Alam Kuh se podařil až v r. 1966 Francouzům ; jejich prvovýstup trval 15 dní. Poláci navštívili tuto oblast několikrát. Roku 1970 zde za 4 dny vytvořili Poznaňský pilíř kl. VI A4.
2) náklady 6členné expedice HO TJ Slavia VŠD Žilina činily 54 224.20

Kavkaz 77

Volnaja Ispanija (4200 m) - S stěna (300m)1kl65• -70•, prvovýstup 7. 7. 77 J. Růžička, P. Koubek

Ulu-tau-čen (4207 m) - S stěna (1.400m) ,Malcevova cesta,kl.Vb,l).-14.7.77 J. Růžička, P. Koubek. POZN: kombinovaný výstup oceněný v r.1971 zlatou medailí. 20 hodin čistého lezení (bivak se nekonal - mohl by trvat navždycky - J.R.)

 

 

Ulu-tau-čen (4207 m) - S stěna přes desku sklon 45 -50° s následujícím treverzem celého masivu Ulu-tau-čen, kl.Va, 9. 8.  J. Šabata, L. Benýšek

Naekra-tau (4270 m) - S stěne, pravým pilířem cesta A. Zamory, kl.IVb, 4.-6.8. L. Benýšek,Vok, Zdráhal

Účastnici výpravy HO TJ SOLIDUS do Centrálniho Kavkazu : I.Kubelik, Z,Kalva, J.Kalvová, I,Veltruský, !. Bartoš, D. Bartošová, B, Velický, J,Šesták, E,Hulicius, J. Kráčalik, J.Friedberger, J.Friedbergerová, E. Frýba , M. Frýbová, H, Klokočniková dosáhli těchto vrcholů:

Malý Donguz Orun {3761 m)- V hřebenem (Naumov 45), kl,2A: sestup jižnim kuloárem (Naumov 44) kl.lB, 8,7.77 všicni účastnici.
Gumači {3805 m) - S hfebenem (Naumov 155) kl.lB: sestup Z hfebenem (Naumov 154) kl.lB, 12.7.1977 všichni účastnici.
Pik Ščurovského {4259 m) - JV hřebenem z Ušbinského plata (Naumov 105), kl,2A, 16.7,77 všichni účastnici kromě E. Frýby, M. Frýbové a H. Klokočnikové.
Čatyn Z vrchol (4300 m) - Z hfebenem (Naumov 104) kl.2A, 17,7,77 všichni účastnici kromě E. Frýby, M. Frýbové a H. Klokočnikové.
Elbrus Z vrchol {5633 m) - normálni cestou kl.2B, 22,7. všichni účast.
~V vrchol {5595 m) - normálni cestou kl.2B, 22,7,77 J,Šesták, E,Hulicius.