Tofana di Rozes, Pilastro di Rozes, 2. pilíř Tofany vlevo, první pilíř vpravo. Plotnovitou a pak žlutou stěnou uprostřed vede "Pilastro"


   topo: 4
2. pilíř - JZ hrana (Constantini, Ghedina)
Autor: Láďa 193.179.186.98 - 6-, 600 m
Tofana di Rozes (2800 m), Tofana, Dolomity, Itálie
Cortina d'Ampezzo, silnice až k chatě

výstup nástup období orientace
7 h  / 600 m 45 min IV-XI J
chata východisko sestup útvar, výška stěny
Refugio Dibona
2083 m
Cortina d'Ampezzo, silnice až k chatě 2 h  Pilastro di Rozes, 500 m
jištění - druh, kvalita lano vybavení další vybavení
2 skoby na štandech, občas i v cestě; kvalitně vyskobována nejtěžší délka (travers) za 6-, jinak vlastní jištění - nejčastěji friendy 0,25 - 1
kvalita: skoby jsou jen zatloukané (i na štandech)
2 x 50 m poloviční expresky: 15
vklíněnce: běžný sortiment
friendy: hlavně menší velikosti, vše větší lze zajistit smycemi a vklíněnci
smyčky: běžný sortiment
helma
charakter cesty
klasická cesta na Tofanách; první polovina plotnové lezení, druhá polovina kouty a komíny po hraně
popis nástupu
start:  Refugio Dibona ,  Od chaty Dibona je chodník až pod stěnu
čas:  45 min
popis sestupu
Dozadu přes suťovisko na mužíky značenou traverzovou pěšinu a tou doprava po vrstevnici dolů až ke staré nepoužívané chatě Cantore. Od ní značenou cestou k chatě Dibona. Suť nahoře je nezpevněná, hodně ujíždí pod nohama.
čas:  2 h 
východisko
Cortina d'Ampezzo, silnice až k chatě
popis příjezdu
Do Itálie buď na Passo Falzarego a pak dolů na Cortinu, nebo do Cortiny d´Ampezzo a údolím do kopce na Falzarego, v obou případech odbožit ze silnice k chatě Dibona, zde velké parkoviště.
prvovýstupci
Constantini , Ghedina  -  1948
popis cesty
Od úpatí hrany přímo vzhůru, pak nepatrně doprava zářezem, který vede k začátku rampičky a spár. Spárami pod žlutou střechu (dobrý orientační bod už na nástupu), střechu oblézt zprava. Na malé terase travers doprava do kouta vpravo od červenožluté stěny (stěna vpr. od 2. velké žluté střechy). 30 m přímo vzhůru a dále až pod nepatrnou střechu, pak travers na skalní nos. Vzhůru a vlevo přes kolmé skály k převislému zářezu. Jím (velké problémy) na markantní terasu, která probíhá napříč stěnou, po ní vlevo do z. stěny hřebene a spárami a komíny na vrchol.



První polovina cesty je plotnové lezení v pevné skále za 4-5. Subjektivně mi lezení tady přišlo nejtěžší. Travers na hranu a jedna délka po hraně od traversu je také velmi pěkné lezení, ale už je to ve spádnici dolezu, takže létají šutry. Ze stejného důvodu nedoporučuju lézt za vůdci s klienty, ale popsaný nástup. Vůdci vynechávají několik plotnových délek a lezou celou cestu více míně jen hranou - to obnáší po nástupu 2-3 délky žlabem v rozrachtané skále. Nic hezkého, zato nebezpečné co se týče padajícího kamení.


Mapka patří k 1. pilíři, nástup druhého je u další hrany vlevo od označené šipky.






Cesta zadána v soutěži o lano, kterou sponzoruje Mammut..









popis cesty
sešitový průvodce z počátku 90.let, CD "Skalní ráj Dolomity".