Krásná, populární a profláknutá cesta na sluníčku v jižní stěně. Velmi snadný přístup způsobuje obvykle nával lezců, kteří se hromadí pod markantním převisem (čekárna) a druhou - nejtěžší délkou jsou dávkováni do zbytku cesty. Když před sebou chytnete nějakého tragéda, může vám klidně ujet poslední lanovka a noc na betonové podlaze stanice patří k nezapomenutelným zážitkům.


Lezení je trochu silové, hlavně spáry, kouty, plotny. Nádherné výhledy na protější Tacul, Jorasses a další pověstné kopce. Těžké boty, mačky a cepín jsou potřeba na nástup pod stěnu. Místní znalci prý slaňují z vrchu, aby to nemuseli nosit. Kopec ale nelze podceňovat, bouřky v této oblasti mohou přijít náhle a pak je skalní gymnasta v tričku a trenclích bez vybavení v čudu.