spáry, kouty, stěna

start:  Z parkoviště s davem turistů po cestě na Lilienstein. Ještě kousek nahoru po kovových schodech a doleva po vrstevnici pod JZ stěnu. Dále kolem věže kolem SZ stěny k nástupu na SZ.

Slanění 20+7+23 m. S lanem šedesátkou lze slanit nadvakrát a z nejnižší police se sleze.

Hřensko - Bad Schandau směr Dresden, ale nezahneme doleva na most a pokračujeme rovně směr Hohnstein údolím potoka Laschbach. Po pár kilometrech v Porschdorfu odbočíme doleva do strmého kopce na Waltersdorf a tam za hostincem Erbgericht doleva cca 2,5 km na velké parkoviště v lese, ze kterého vede cesta. Lilienstein je už ze silnice markantně vidět vlevo.

Helmut Mehnert, G. Schöne, R. Beyer  -  21. 8. 1971

Vlevo od SZ hrany z balvanu do položené stěny přes díry, (nahoře hodiny) doprava do mírně položeného kouta s úzkou koutovou spárou. Tou vzhůru přes krátké rozšíření až na konec. Doprava položeným koutem (1. kruh) na plošinu Westkante (kruh, knížka). Vpravo u hrany převislou stěnkou na balkón, doprava a plotnou doleva zpět k tupé hraně (3. kruh). Lehce doleva ke spáře a doprava na balkón (4. kruh, dodatečně dodaný). Tupou hranou, nebo spárou vravo na temeno.


Lano nejlépe 60 m a víc.



Lilienstein je z tvrdého šedočerného pískovce. Je hodně na větru, takže tu dovede pěkně fučet, ale po dešti rychle osychá. Jsou tu dvě vrcholové knihy. Jedna u 3. kruhu Westkante, druhá na polici Kniefervariante.


První slaňák je vpravo od výlezu z Kniefervariante, druhý na polici Kniefervariante. Máte-li kratší lano než 60 m, můžete ještě přesednout u 1. kruhu cesty Herbstregen, který je ve spádnici 2. slaňáku.

Kletterführer Sächsische Schweiz, červený díl Gebiet der Steine. Berg & Naturverlag Peter Rölke 2001.