Vzpomínka na Eiger
Autor: Pavel Vrtík - VI+, A3, 700 m
Autor: Pavel Vrtík - VI+, A3, 700 m
Lomnický štít (2633 m), Skalnatá dolina, Vysoké Tatry, Slovensko
Tatranská Lomnica
Tatranská Lomnica
| výstup | nástup | období | orientace |
| 24 h / 700 m | 1 h | I-XII | JV |
| chata | východisko | sestup | útvar, výška stěny |
|
Skalnatá chata
1751 m , 3 h |
Tatranská Lomnica (950 m) | 2 h | JV stěna, 700 m |
| jištění - druh, kvalita | lano | vybavení | další vybavení |
|
vlastní kvalita: Jak si kdo udělá |
2 x 60 m poloviční |
expresky: 14 skoby: 15 vklíněnce: sada, 15 ks střední velikost friendy: 4xBD C3, 4x BD C4, 2x linkcam smyčky: 14x dyneema |
mačky cepín helma |
charakter cesty
Pevné plotny i rozbité kouty, technické lezení i mixy
popis nástupu
start:
Skalnatá chata ,
Od Skalnatého plesa přímo pod stěnu.
čas: 1 h
popis sestupu čas: 1 h
Normálkou z Lomnického štítu na Skalnaté pleso k lanovce
čas: 2 h
východisko čas: 2 h
Tatranská Lomnica, 950 m
popis příjezdu
Električkou, nebo autem z Popradu do Tatranské Lomice. Lanovkou na Skalnaté pleso
prvovýstupci
Pavel Bača Vrtík, Milan Mejla Doležal -
18. - 20. 11. 2011,1. op a 1. zima Marcin Księżak
popis cesty
S přicházející zimou vylezla dvojice Pavel "Bača" Vrtík a Milan "Mejla" Doležal prvovýstup v 700m vysoké JV stěně Lomnického štítu. Výstup alpským stylem, v této pro ně neznámé stěně, jim zabral tři dny, kdy dva bivaky strávili ve stěně a třetí bivak na vrcholu Lomnického štítu. Čtvrtý den sestoupili z vrcholu do Tatranské Lomnice. 21 délek skýtá krásné lezení v pevných žulových plotnách i rozbitých koutech o obtížnostech 6+, technické lezení do obtíží A3, mixové lezení v ledu a zamrzlých travách, špatné bivaky a nádherné výhledy. Prvovýstup vede v blízkosti Michalovy cesty, kterou na několik pokusů udělal Jirka Šmíd s různými spolulezci dva roky před slavným prvovýstupem v Eigeru.
Jméno této nové cesty ("Vzpomínka na Eiger") je tak poctou všem československým dobyvatelům severní stěny Eigeru, která nabízí obdobnou skladbu problémů, samozřejmě v několikanásobně větších rozměrech.
Podrobnosti k vybavení a k cestě:
lano - měli 1 celé (9.8mm) a 1 půlku (7.8mm). V hákovačkách lezl prvolezec na celým, a pak to druholezec po jümarech vybíral a na půlce se tahaly batohy. V lehčím lezli jako na dvojčatech a nahoře mixy lezli na polovičním na dvojito (30m) souběžně, celý lano měli v batohu.
krása cesty - cesta je opravdu krásná, ale to je strašně relativní, určitě to není skalkařina a na své si přijdou hlavně milovníci alpinismu, technického lezení v kombinaci s volnými odlezy, určitě z vrcholu jsou krásné výhledy na východ slunce, ale do té cesty, tedy její střední části slunce v zimě nezasvítí, takže je tam dost kosa.
kvalita jištění - dobré jištění je daleko od sebe, ale mezi to se dá osadit spoustu pro morál. Ale to pak člověk s sebou tahá moc krámů. My jsme měli jen to, co jsme potřebovali. Žádných 50skob, fixní lana a pod. to je proti modernímu pojetí alpinismu. Je tam hodně míst pro čoky. Friendy jen občas, protože jsou to často velký bloky. No a do těžších míst (A3) stačí 5 jedniček. Já moc skoby nedávám, tady se občas hodí. Důležité je zmínit, že na několika štandech jsem dal nýty (celkem 4), jinde stačí friendy a čoky.
Větší obrázek je ve fotogalerii
popis cesty Jméno této nové cesty ("Vzpomínka na Eiger") je tak poctou všem československým dobyvatelům severní stěny Eigeru, která nabízí obdobnou skladbu problémů, samozřejmě v několikanásobně větších rozměrech.
Podrobnosti k vybavení a k cestě:
lano - měli 1 celé (9.8mm) a 1 půlku (7.8mm). V hákovačkách lezl prvolezec na celým, a pak to druholezec po jümarech vybíral a na půlce se tahaly batohy. V lehčím lezli jako na dvojčatech a nahoře mixy lezli na polovičním na dvojito (30m) souběžně, celý lano měli v batohu.
krása cesty - cesta je opravdu krásná, ale to je strašně relativní, určitě to není skalkařina a na své si přijdou hlavně milovníci alpinismu, technického lezení v kombinaci s volnými odlezy, určitě z vrcholu jsou krásné výhledy na východ slunce, ale do té cesty, tedy její střední části slunce v zimě nezasvítí, takže je tam dost kosa.
kvalita jištění - dobré jištění je daleko od sebe, ale mezi to se dá osadit spoustu pro morál. Ale to pak člověk s sebou tahá moc krámů. My jsme měli jen to, co jsme potřebovali. Žádných 50skob, fixní lana a pod. to je proti modernímu pojetí alpinismu. Je tam hodně míst pro čoky. Friendy jen občas, protože jsou to často velký bloky. No a do těžších míst (A3) stačí 5 jedniček. Já moc skoby nedávám, tady se občas hodí. Důležité je zmínit, že na několika štandech jsem dal nýty (celkem 4), jinde stačí friendy a čoky.
Prní opakování a první zima: Marcin Księżak a Jasiek Kuczera