Důvod? Zlevnění služeb pakistánské agentury, která, dlužno přiznat, byla vynikající – a samozřejmě enormní zájem o účast – ve souvislosti se druhou českou expedicí Pavla Matouška to vypadalo, jako by snad v Česku řádil nějaký gasherbrumský virus. Nakonec někteří z různých důvodů nedorazili (Radek Jaroš, Martin Minařík), Ukrajinců dojelo jen šest, čtveřice s utajovaným ministrem přiletěla až měsíc po nás (spolu s Ukrajinci měla naplánovaný pozdější odlet), a my ostatní jsme se rozptýlili tak, že přelidněnost jsme pociťovali jen zpočátku, kdy nás navrch provázela ještě i početná skupina trekařů. Nakonec právě perfektní lidé z obou českých expedic i expedice slovenské byli největší devízou akce.
To jsme ještě byly plné nadějí - Alena a Zuzana.
Ze sportovních cílů expedice byl nejzajímavější ambiciózní plán Máry Holečka s Honzou Doudlebským. Pokud by se jim povedl prvovýstup alpským stylem na GIII, spojený s návratem přes vrchol GII, byla by to docela bomba, kterou naše vysokohorské lezení potřebuje jako sůl. Splnění ostatních cílů – vylézt na oba kopce nebo jako první české ženské na GI – by bylo hezkým splněním snů účastníků.
Chlapci se nám vrátili - Honza Doudlebský a Mára Holeček, foto: Alena Čepelková
Prostředí k tomu bylo ideální – dostatek času na pořádnou aklimatizaci a lezení, výhodné zázemí v ABC v cca 6000m. Důvodem, proč to většině nevyšlo, byla mimořádná nepřízeň počasí – což je jindy oblíbená výmluva, ale zde bych se přimlouvala za shovívavost: V ABC jsme před definitivním odchodem dolů strávili 20 dní, z toho kromě dvou mezer 2-3 slunečních dní neustále sněžilo. Navíc NC na GII, všeobecně považovaný za lehčí z obou osmitisícovek, byla už od pohledu nebezpečná kvůli podezřelým sérakům a lavinovému nebezpečí a do našeho odjezdu se nikdo na vrchol nedostal. Nejvíce práce při "prorážení" trasy odvedla slovenská expedice vedená P. Šperkou, která fixovala úseky do 2. tábora a při posledním pokusu se dostala téměř na konec traverzu pod vrcholovou pyramidou.
Zuzka Hoffmannová cestou do C1 / GI, foto: Alena Čepelková
Celá expedice ale byla úspěšná díky trojici Josef Nežerka, Nor Olav Uvlund a Zdeněk Němec (GI 12. července). Zatímco Pepína asi nemusím jako zkušeného himálajského harcovníka nikomu představovat, Olav je jeho parťák z Everestu 1996 a mimořádně zdatný horolezec, pro Zdeňka to byla jeho první osmitisícovka a jak se nebál přiznat, na vrcholu uronil pár slziček.
Summiters po návratu do ABC: zleva Olav, Pepíno, Zdeněk, foto: Alena Čepelková
Na Gasherbrum I zvaný též Hidden Peak měla od počátku v plánu lézt jako na první kopec právě trojice, které se to povedlo, dále Ukrajinci (mezi nimiž byla taková jména jako Sergej Beršov – Everest 1982, přechod vrcholů Kangchenjungy aj.), Martin Otta s Vaškem Pátkem a já se Zuzkou Hofmanovou z „konkurenční“ expedice. Trojice „summiters“ vystihla šla při svém prvním a hned úspěšném pokusu jeden z mála dní, kdy byl výstup možný – téhož dne vystoupilo na vrchol také 12 účastníků čínsko-pakistánské expedice (se Šerpy, někteří ze členů použili kyslík), a hned odpoledne, kdy sestoupili do CII, se počasí zkazilo. Ostatní, kteří vystupovali Japonským kuloárem den za nimi, se museli vrátit - předpověď byla nemilosrdná, začátek nejméně 3-denního sněžení a větru.
... a byla tam táááákováááhle trhlina! Na mnoho dní typický obrázek z ABC, foto: Alena Čepelková
Přesto v CII zůstala ostřílená trojice Ukrajinců a Vašek Pátek, který se jako tvrdohlavý Valach nechtěl vzdát. Sestoupili teprve poté, až jim to podmínky po 3 dnech dovolily. Mezitím se šťastně vrátila i naše repre dvojka, která se po dvou dnech lezení ve stěně GIII ztratila pozorovatelům v ABC z očí a další dva dny o nich nebyly žádné zprávy. Dostali se rovněž do výšky cca 7000m a kvůli sněžení a akutnímu nebezpečí lavin slanili stejnou cestou zpět. Oba si docela „hrábli“; zatímco Honzu pronásledovaly zdravotní potíže až do konce expedice, Mára si požádal o povolení na GI a podnikl s námi druhý pokus o vrchol v druhé a poslední „díře“ v počasí. Náš pokus skončil opět v C2, kam jsme dorazili kuloárem tentokrát za dobrého počasí a s nadějí, že podle předpovědi se má počasí zkazit až následující den večer. Začaly jsme se Zuzkou vařit ve tři ráno a v pět jsme byly podle domluvy s ostatními připraveny k odchodu. Jediní Ukrajinci vyrazili o hodinu dříve – my ostatní jsme učinili krátkou poradu, jejíž výsledek zněl – dolů.
Balime a jdeme definitivně dolů (Zuzka Hoffmannová), foto: Alena Čepelková
Začínalo sněžit a nebylo vidět na krok, a když se Ukrajinci vrátili zpět pro silný vítr, nebylo co řešit. Ačkoliv teoreticky zbývalo do příchodu nosičů do BC ještě 4-5 dní, své myšlenky na vrchol jsem už zabalila, pohár mé trpělivosti přetekl. Ne tak Martin, Mára a Vašek: nechali své drahé útočné stany stát s s tím, že pokud se počasí aspoň trochu zlepší, zkusí to ještě jednou. Zatímco většina za zbytku expedice sešla do BC, oni zůstali a ještě jednou došli bezvýsledně do C1, než museli definitivně přiznat porážku. Zrovna tak před tím ponechali osudu a přírodě své stany a vybavení v C2 kolegové na GII. Po „smrti v přímém přenosu“, kterou jsme byli nuceni předtím shlédnout na GII mezi tábory C1 a CII, kdy čtyři členy nedočkavé komerční expedice pod vedením horského vůdce (!!) smetla lavina, se nikomu už nahoru pochopitelně nechtělo.
NC na Gasherbrum II, vlevo Gasherbrum III, tečka uprostřed je helikoptéra ze záchranné akce, foto: Alena Čepelková
Jak už je nyní všeobecně známo, nakonec se ani naší expedici neštěstí nevyhnulo. Protože jsme se však o něm dozvěděli až po návratu do Skardu a to bez jakýchkoli podrobností, ponechám ho bez komentáře. Komu se kdy něco takového přihodilo, zajisté pochopí. Kdo jste Jirku znali, věnujte mu tichých pár minut.
Alena Čepelková
Prohlédněte si celou
galerii fotek.
Chronologie
9.6. | odlet |
13.6. | Skardu |
14.6. | Ascole (začátek pochodu do B.C.) |
21.6. | příchod do BC (cca 5 000m)
budování cesty ledopádem do ABC, stavění ABC
GII: postupně C1 (cca 6400m), C2 (cca 7000m) (následují ještě C3 a z něj na vrchol)
GI: C1 (cca 6400m pod sedlem Gasherbrum la), CII (cca 7100m, z něj se chodí na vrchol)
10. – 14.7. pokus o GIII |
12.7. | vrchol GI (Nežerka, Uvlund, Němec)
odchod 1. části expedice (Nosková, Šmejkal, Rakoncaj, Řehna, Němec) |
26.7. | odchod z BC, v ABC zůstávají Bursík, Daněk, Kalenský a Klimeš, do ABC jdou Beršov a Igor |
30.7. | Ascole |
30.8. | Skardu |
4.8. | Islámábád |
7.8. | Praha |