Akorát závidím, taky jsme tam letos chtěli, ale nějak to časově nevyšlo.

Na některých stažielných mapách měřítko je, pokud není, a chceš ho - odměříš vzdálenost dvou bodů na mapě, totéž v Google Earth, podělíš, a máš měřítko.

Poznámka/rejp pro Petra Jandíka: - fotky jsou zašuměný v originále, nebo to došumujete při zmenšování? :-) Např. mlha na "Přípluv na sestupu, foto: Karaf" má dost výraznou texturu.

Jinak fotky pěkný

Vždycky došumuju cizí fotky, aby ty moje vypadaly líp :-), ale nikde to neříkej. :-)

Ještě ke všemu, fotky, co pochází od Karafa jsou mlácený na kinofilm a skenovaný ne zrovna výkonným a dobrým skenerem...

Škoda, jinak kompozičně a světelně jsou pěkný.

Ještě jsem zapoměl - fajn článek :)

super článek ;)

Diky za krasny cteni, pridavam se k davu a kricim ze skvely. text i fotky. akce jako remen. tech vzpominek..

hezky :)

Správný název nejvyšší hory Altaje je Üč-Sümer. Viz článek Génius slepých uliček ht tp://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=2007030001.

Sice jen hádám, ale myslím že to bude obdobně, jako s názvy v jazycích Asie. Tedy fonetický, přibližný přepis daný jazykem do kterého přepisujeme místní písmo.
"Džuan" je k nám dostane přes angličtinu jako Juan a podobně. Ale o jazycích téhle země vím nic. Což mi je líto. Jdu žhavit Googla. :-)

Hádám a kecám. :-)
Dalším důležitým prvkem "altajskosti" je altajský jazyk. Všechny etnolekty a dialekty altajštiny patří podle lingvisty Baskakova do východní hunické odnože turkické větve altajské jazykové rodiny. V Altajské republice se hovoří jižními etnolekty (altaj kiži, teleut, telengit, teles), které jsou řazeny do kirgizo-kipčacké podskupiny této odnože. Na jejich základě byl také kodifikován spisovný altajský jazyk. První transkripce altajštiny vznikla ve 40. letech 19. století v souvislosti s působením pravoslavné misie na Altaji. Ve 30. letech 20. století se altajština přechodně psala upravenou latinkou (jako turečtina) a v současné době se píše azbukou, která má o čtyři písmena navíc: j (na začátku slova se čte jako j nebo ť, uprostřed pak jako ď), ÿ (čte se jako německé ü), ö (čte se jako německé ö), є (čte se jako souzvuk n a g).

Když jsme tam byli, defacto bez mapy, průvodců a znalostí, došli jsme k názvu Ak-Sjumer, nechali jsme si to napsat od několika místních horolezců. Po návratu a půl roce jsem zjistil, že Ak-Sjumer znamená bílá (Ak) hora (Sjumer) - tedy, to jsem věděl, ale že se takto dá nazvat vlastně kterákoliv hora se sněhovou pokrývkou. A že přesný název je Üč-Sümer. Měnit to už nebudu, ale beru, že to je trochu jinak...