Dobrej článek. Hlavně pro překižkáře, kteří dodtanou odvahu na písek.

Dovolil bych si nesouhlasit. Článek je to podle mě dobrej i pro pokročilé pískaře. Na smyčkování není žádná příručka a učí se od zkušenějších kamarádů neřku-li nestorů. Přitom se samozřejmě spousta informací postupem času zapomíná, proto se tenhle článek hodí komukoli.

Ale kde že:) podívej se třeba na web horolezeckeabecedy. Kutta napsal sešit Horolezecká technika myslím v roce 1946 (+taky tu horolezeckou abecedu), také to pak znovu strčil do nějaké Montany Chroust. V těch knížečkách je také slušně popsáno jak se účelně pohybovat ve vertikálách - už tenkrát (jen tam není pár novodobých gimnastických figur, no). Chceš to naskenovat? Písni do mejlu. Možná se tyhle a další byť historický věci podaří vystavit někde třeba na horosvazu, ať si to můžou prohlížet všichni, což je hezký, ale tohle tuším vydal KČT a ne ČHS, takže další možné problémy s autorskými právy. Celé by to asi fungovalo dokud by ten kdo to vystaví nedostal např. od některého z autorů, který bude třeba zrovna mít jiné názory či bude ve při, za uši. Ale bylo by to krásný.

Tuhle přiručku zrovna neznám, jen vím, že existuje, ale od Kuttových časů se smyčkování přece jen posunulo. Tehdy nebyly popruhy, šité smyčky, kevlar, repertoár tlouštěk byl omezený. Samozřejmě, princip zůstává. Ambicí tohohle článku nebylo nahrazovat staré učebnice, ani ničí metodiku, ale probrato to podrobněji, hlavně na fotografických příkladech, připomenout a doplnit stávající prameny.

Jasný, je výbornej a potřebnej. Jestli se nebojíš, dám to do stroje a můžeš u toho pdf-ko vystavit. V polském průvodci na písky byl v úvodu taky nástin uzlování, u nás se bohužel podobné věci zatím do průvodců nedávají.

Já z toho možná časem PDFko udělám, ale to chce udělat jinak, než přímo překonvertovat článek. To by nevypadalo dobře.

Jsem myslel toho Kuttu.

Aha, tak to by bylo supr. Jak je to staréí? Autorská práva platí 70 let od úmrtí autora, takže to ned tak nebude. Spíš se domluvit s někým z pozůstalých na svolení k publikaci.

... no, zas tolik aby to nešlo překreslit a nově okomentvat tam toho není. Půjčím, mrkneš, zkopíruješ si příslušné stránky, použiješ na doplnění či rozšíření výše nahozeného tématu :-)
Jinak autor zemřel nedávno. Pár let (2?, 3?) více by věděli v HK Vyšehrad (pozeptej se jich zítra), a možná by i měli kontakty a dědice práv.
Já bych obě jeho těsně poválečné příručky také s chutí vyvěsil. Nejenom, že tam jsou věci nestárnoucí, ale jsou to nesporně velmi zajímavé texty z hlediska vývoje horolezecké metodiky jako takové...
Hm... tak ti mě napadá, nemá-li na ty obrázky náhodou veškerá práva jistá Bláža Karasová-Cvrková. Tak s tou byc ses snad domluvil.

Naskenuju obě, hlavně domluvte práva, shánějte kontakty, ať to někde už visí! Bude to bezva. 1945, 1946. První vydání stále nikdo nemá?
PS: článek byl zde - http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3498

Tady jsme před časem přepsali zajímavé líčení, jak to tehdy Kutta a spol. vlastně lezli: http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=3008 Hrůza hrůz!

Joj, fajně napsané i fotgraficky doložené :-) Když lezec trochu uvažuje, tak na to přijde během tří dnů na písku postupně sám, ale toto je příjemné ulehčení..

ahoj,
velmi pěkný článek, konečně nějaký jiný návod než jen zkušenosti na sobě:) jen bych měl malou připomínku, chybí ti tu jeden tutový uzel do spár - bambule, také by si tu zasloužila svoje místo, od doby co jsem ji uvázal jsem ji použil už nesčetněkrát...
už aby bylo pískovcové počasí, hore zdar

U bambuláku, neboli Kinderkopfu je odkaz na horolezeckou metodika Toma Kubláka, tam o něm něco je. Já bambulák nemám a za 30 let lezení jsou ho nepoužil. Možná je to taky tím, že se nepohybuju v oblastech, jako je Ádr, kde se to užije asi nejvíc, tak jsem o něm ani moc nepsal. Dík za připomínku.

A co teprve pověstné UFO.
Hele Petře, myslím že Ti tam chybí ještě takový to uvázání dlouhý plochý smice do karabiny co používají gajdi. Takový ty jakoby liščí tlapky v HMSce na boku sedáku. Smyce se tuším smičkově přeloží na poloviční kruh, potom se vzájemně oba konce stočí protisměrně rukama na max, čímž se smyčka notně zkrátí a pak se obě ouška cvaknou do karabiny aby se to nerozmotalo. Zkusim později vyrobit foto.

Jo, dík za nabídku, pošli. Já to řeším s dlouhejma smycema tak, jak je to na fotce s Dyneemou - složeno nadvojito a zavázáno obyčejným vůdcovským uzlem. Ten způsob co píšeš by mohl být i lepší.

Moje první použití bambuláku, čerstě umotaného :-) bylo před 10 ti lety. Ostrov, věž Papež, Náhorní cesta IV. Po soukání komínem se dělá překrok do stěny a převisu. Na toto nejištěné klasické psycho se prvotřídně hodí nahodit za převis babmulák z 8mm šňůry, chce to minimálně 1,5m volný konec a po "obhlédnutí" situace sem se pro něj vracel komínem zpět.
Tak lidem vznikají přezdívky, když vysypou celý pytel různých smyc s rozdílnými uzly a ještě 3 kinderkopfy rozdílných velikostí :-)
Sakra, to je nostalgie.

Perfektní článek. Díky za něj Petře.

Pěkný úvod do problematiky. Ve druhém díle už budou specialitky? Samostahující ovázání talíře? Excentrické vyvázání smyčky tak, aby se uzel sám při pádu cpal hlouběji do spáry ("Arnoštův fígl")? Už se těším. Písku zdar!

Arnoštův fígl je v tom filmu na Youtube, co je na něm odkaz pod filmem s Coubaly. O pokračování budu přemýšlet, uvidíme... S tím co je tady se vystačí v 99% případů.

Hezky a nazorne jsi to napsal, Petre, presto, myslim, radeji zustanu u sveho borhakoveho kopyta, je jeste tolik kopcu na slyzovani ... :)

Howgh,

Lenka K.

Ahoj. Jop, fajny članek. Ale taky jsem mlsnej na ty různý fígle, bambulák tedy znám (a často používám), ale ty další, o těch nemám ani páru a dost by mě zajímaly...

Prosil jsi mě o komentář tak tu je :)
Jakýsi Yorg Brutcher se na jakési Drážďanské univerzitě pokoušel testovat pevnost uzlů a dobral se k tomu, že vůdcák je nespolehlivý a jednoznačně doporučuje osmičkový uzel i za cenu, že založená smyce bude slabší.
Podle něj za tutovou lze smyci s osmičkovým uzlem považovat v případě, že místo pod uzlem není širší než dvakrát průměr smyce kterou zakládáme...

www.joergbrutscher.homepage.t-online.de/knotene.htm

Osmičkový uzel má ještě tu výhodu, že pokud je povolený lze ho značně "zplacatit", šťourátkem zatemovat do hnízda nebo hluboko do spáry a po zatažení objemově "nabyde" mnohem víc než vůdcák.

Další věc, která mě mnohokrát spasila a to nejen v Ádru, je alternativa Kinderkopfu. Vezmu dvě nejtlustší lanovice co mám (podobně dlouhé), nadvakrát je přeložím (mám 8 pramenů) na tom uvážu osmičkový uzel. Do vzniklých ok na jedné straně protáhnu sešitý plocháč na liščí. Tohle se už celkem kloudně dá založit i do žábovice a mimochodem se tím také dá kvalitně nahodit hnízdo i metr nad hlavou (např. pokud spára končí na polici) a v nouzi se to dá uvázat i ve stěně (u kruhu, v komíně apod.).

Další věc je nošení smyček na sedáku. Používám buď plastový nosič na ledovcové šrouby, velkou drátovku, ale i klasická Waltrovka je dobrá. Do poutka u sedáku ji cvaknu zezhora a otočím. Do ní si nacvakám přiměřené množství smyček, tak aby nepřesahovaly do zámku. Pokud smyčku vyndavám zacvaknu jeden pramen do karabiny a smyčka je venku (praktické využití efektu "blbě" cvlaklé expresky hihi). Expresky mám zvlášť a z jednoduchých karabin si dělám "hrozny" po max pěti kusech. Nemám pak tolik bordelu v poutkách a můžu se rozhodnout, jestli to cvaknu jednoduchou karabinou, nebo expreskou. Tohle zas člověk ocení když se ve spáře už potřetí obrací na druhý bok.

Jinak v širších spárách a komínech je dobrý si přes rameno nechat jen jeden plocháč a na něj nacvakat většinu cajků. Komu není jasné proč, můžu doporučit cesty kde na to příjde :)))

Za článek samozřejmě pochvala! Už to schne už to schne.
Bobr

Bobře, dobře!
Díky za praktické rady. Zvlášť za ten odkaz. Mají tam moc hezky udělanou stupnici výdrže smyček od dekorace až po těžký pád.

Nejsu zadny piskar, prece jen ze Slovenska je to k Nemecku kus cesty :-) Ale i tady se daji uzliky pouzit. Vic nez kinderkopf/opici pest/bambulak se mi osvedcil modifikovany rybarsky uzel... Dam dve smyce koncema k sobe, jak kdyz je chci spojit. Ale rybarsky udelam JEN na jedne z nich a klidne i dvojity ci trojity... a volny konce, ktery je v uzlu (kolem ktereho se smyce obtaci) bud utahnu, nebo dvakrat az trikrat protahnu (obtocim) uzlem... podotahuju a objemny uzel je na svete. Neni tak symetricky jako kinderkopf, je hodne vyosen, ale je super. Smycku pro karabinu udelam na delsim konci, druhy mam delsi pro lepsi vytazeni.

prima, tohle nám cpali jako malým tátové do hlav, kolikrát se sedělo pod šutrem, zatím co lezli a dělaly se uzle(ve skautu se to pak hodilo) a jak jsem byla nadšená za první placatky za totality dovezené přes známé. A dnes se Petr snaží něco naučit velké, je to to zajímavé co se za leta zapomíná a návrat se stejně musí uskutečnit, aby si zas spousta lidí zbytečně nerozbila nos(při nejlepším), díky špatně založeným smycím a uzlům.

Velmi povedený článek, názorné fotky. Dvě fotky z různých stran na tu samou smyci - tohle dá víc než deset nákresů v Abecedách. dobrá práce.
Ben

Velmi povedený článek, názorné fotky. Dvě fotky z různých stran na tu samou smyci - tohle dá víc než deset nákresů v Abecedách. dobrá práce.
Ben

Dobrá práce Petře!
Docela mi zahřálo u srdce, že to co jsem vymyslel na některých místech je to, co vymysleli i Mistři oboru. :-)
Možná by tam mohlo být ještě víc využití materiály smys. "Drát" na lehčí prostrkávání hodin, měká do spáry, chlupatice plochá, co se přilípne, že někteří tvrdí, že jí jde jen lípnout na skálu a cvaknout a ona bude držet :-) :-) No dobře, ale na ty hroty je to k nezaplacení.
Jo, to je vlastně ve videu a zmíněné v diskuzi, cvaknout smyc jen za jeden pramen lana, tak aby při zatížení byla tahaná tam kam chceme.
Díky za článek!

Dobrý způsob podání, fotky se povedly - jak založit nezaložitelné. Oproti ideálním nákresům v knihách je to o dost užitečnější.
Jen mi tam chybí fotky praktického použití bambuláku nebo jiného udělátka do širkokých spár. Já fotku tedy nemám, mně většinou bambulák zabírá jen místo v batohu. Zkoušel někdo zakládat třeba uzly z tlustších lan než horolezeckých? I když na ty by byl potřeba batoh extra. U bambuláka mi nesedí jeho nepřizpůsobivost.

Tohle nezasluhuje, než pochvalu.

Akorát je tady ,veliká chyba,konce sluček sou krátky a jěšte k tomu to doporučuje.

Je třeba rozlišovat, jak se smyčka používá. Nesešité smyčky, které nosíme na sedáku nebo přes rameno, se používají hlavně jako vkládaný uzel a tam posun uzlu nehrozí, proto mohou být konce kratší, aby se smyčky tolik nepletly při sundavání do sebe.
Dlouhé konce se musí dělat tam, kde se každý konec táhne z uzlu na jinou stranu, uzel se "trhá" typicky třeba navázání lan při slanění. nebo smyčka vázaná uzlem na hrotu. Tam je potřeba po sundání smyčky z ramene podle okolností uzel převázat, aby byly konce delší, nebo raději udělat protisměrný nebo rybářský. Na hodiny a hroty ale doporučuji především šité smyčky.

Ty asi na písku nelezeš,pouze teoretizuješ,konce sou dramaticky krátky,jeden dúvod,druhej,vybrat smyci za dlouhy konce z hluboké špáry ,druhej.

Normálně se snažím reagovat k věci, ale sorry Bernde tady to nejde: Teď jsi mě opravdu rozesmál. :-D

Tz si mne taky rozesmál,protože upravovat uzel v ceste múžeš,leda v č. 5.

Nemá smysl reagovat na nepodložené domněnky. Jen podotknu, že je-li kvůli hluboké spárce užitečné udělat dlouhé konce, aby šla smyčka vyndat, není většinou problém před vložením délku konců upravit podle potřeby.

pěkný článek, díky za něj

Kevlarku sebou nosím, abych mohl propasovat tenké škvíry či dlouhé díry hodin na písku. Dále používám kevlar na dlouhé a ostré díry od navrtáváků v bývalých lomech, báječně se jimi kevlarka strká již odspodu. Co mě však Petře trochu zaráží na fotkách je spojování kevlarky jednoduchým rybářem. Kevlar nemá uzly rád (aspoň se to tak traduje) a jednoduchej rybář taky nepatří mezi Uzlařské :-) favority - je to hodně svírací varianta s nejmenší nosností. Osobně pro dyneema i kevlar šňůry volím stejnosměrnou osmičku a uzel dám ve směru gravitace. Tu samou metodu používám na šňůry z dyneemy, která sice netrpí ohýbáním vláken, ale má nízký pod tání, takže se v uzlu taví. Osmička se dá hlavně uvázat rychle jednou rukou, rybář sice taky, ale je to pracnější. Jinak na plocháče z dyneemy, mimo šitého spojení, se dá nejlíp aplikovat trojitý rybář, ten se jen tak neutaví.
Ale celkově hurá za takovýto článek, který opravdu podává informace, má hlavu a patu.