Zda udělal Rudolf Häntzschel chybu bych si taky nedovolil posuzovat. Ale řek bych že není důvod v tomto směru nějak masově pokračovat. Prostě bych tam tu feratu nechal jako takovou místní zajímavost, ale další bych nestavěl (já vim, že je to v Německu a tak mi do toho vlastně nic neni).

S ohledem na to, jakou rasovinou se Henčl v důchodu bavil, předpokládám, že důvodem jeho invalidity nebyla tělesná nedostatečnost (?) :-). A kde udělal chybu? On nikde, chybu udělala celá NDR svou existencí a nastavením podmínek, které umožnily jednomu "nadšenci" podobnou anarchii a nerespektování vlastnických práv ani ostatních oprávněných zájmů v území... A k vlastnímu článku - citaci, že "se podařilo najít shodu mezi zájmy turistů, horolezců a ochrany přírody" nepovažuju za věcně správnou. Nejedná se o shodu, ale o bezprecedentní ústupek ochrany přírody pod intenzivním nátlakem zájmových skupin. Sama existence kletrštajgu je dodnes citlivým bodem mezi turisty a národním parkem. Jeho vliv na přírodní prostředí není zanedbatelný (ostatně ani vliv některých dalších turistických cest, třebaže neželezných). Konkrétně na temeni Lange Hornu, kde Henčlštýge končí, je prokázaná za desítky let silná devastace citlivých keříčkových společenstev - porosty šichy byly zdupány odhadem na dvacetinu původní rozlohy. Vstřícnost národního parku vůči návštěvníkům je mimořádná, včetně víceméně neomezeného lezení a legálního bivakování. Není to úplně samozřejmé a bylo by dobré si to při návštěvách S-S uvědomovat.

HOnzo a Verčo, krásnej článek a parádní fotky. ňam ňam.
Tahle feráta je něco, co bych přijal bez problémů, protopže vede logicky a neplete se do lezeckých směrů

Teď jsem si přečetl reakci JH. Pokud se někde něco zdupe, asi to není dobře a je věc tamního NP, co s tím udělá, nebo neudělá. Bivakování v Sasku je fajn a skoro vždycky z bivaků nosíme dolů bordel svůj i cizí. Sasíci sami ovšem bivakují na mnohem více místech, než je oficiálně povoleno a když se člověk večer rozhlídne třeba po Pfaffensteinu, kde oficiální bivak vůbec není, těch blikajících ohníčků, které jsou zakázané i v ofiko bivacích, tam bývá vidět docela hodně. Tak s tou německou ukázněností to v těchhle končinách asi není takové, jak se povídá :-)

Celkově jde o to, co má společenskou prioritu, jesti uspokojení turistů touhou po přírodě, nebo přírodní cennosti. Asi by nemělo docházek k extrémům, ano zdupat všechno, ani vyhnat lidi v zájmu cenných přírodnin z přírody pryč.

Trošku se mi Jirko nezdá podtón tvé odpovědi, jakoby byl NP hodný strýček, kterému mají být lezci vděční za možnost lezení a bivakování a snad chodit líbat kliky ředitelství. Stav panující v Sasku je výsledkem rovnováhy sil a protisil, společenského významu v dané společnosti a na daném místě.
V Sasku mají lezci společensky větší sílu a proto si vydobili víc. Ze zákona mají právo lézt a dělat prvovýstupy. U nás je ze zákona lezení zakázáno a OP ho může povolit. To je pro ochranu přírody pohodlnější pozice, než v Sasku, mám ten dojem. Píšu to samozřejmě zjednodušeně, vím.

Petře, tak teď jsi nám nevědomky odhalil své skutečné smýšlení dvěma překlepy: "ano zdupat všechno" a "V Sasku si lezci ... vydobili víc." :-)

:-) Překlepy jsem odhalil jen nešikovnost svých prstů, které si dělají co chtějí a nepíšou to, co chtěla hlava :-)

Petře, podtón (ani půlpodtón ani čtvrtpodtón) nebyl záměrem. Správa NP rozhodně není hodný strýda, je tam proto, aby za peníze z daní zajišťovala veřejnou službu podle společenské objednávky (ta je daná především zákony). Chtěl jsem spíš říci, že okolnosti kolem HS nejsou konsensuální, ale spíš bolavé a na hraně tolerance a že pokud se bude zbytečně testovat míra odolnosti NP, může to pro testéry dopadnout blbě, a to vše přísně v zákonných regulích. A to platí i pro ty tebou zmiňované Sasíky tábořící a fajrující načerno. Až jednou chytne půl parku, jako onehdá v Jetřichovicích, můžeme zničeho nic narazit na germánsky úředně akurátní změnu přístupu.

Jenže ono to platí i obráceně. Kdyby se naštvali místňáci, turisti, horolezci a další uživatelé území, celkem jednoduše by smetli ochranáře. Oni také mají někde hranici snesitelnosti. U nás se to právě stalo na Šumavě. (Tím nechci říci, co je správě a co je špatně.)

Myslím, že tohle je úplně jiná písnička. Pokusy o demontáž NP Šumava ze strany politických a ekonomických vlivových skupin jsou takovým ušmudlaným českým specifikem a někteří turisti a místňáci jsou pouze ochotnými mouřeníny v této hře. V Němcích to funguje trošku jinak, tak nějak civilizovaněji. Jinak pochopitelně v demokracii platí, že když většina usoudí, že nechce/nepotřebuje ochranu přírody, tak prostě žádná nebude, respektive se jí budou zabývat leda tak guerillové občanské skupiny nebo pomatení vlastníci pozemků. Na druhou stranu v téže demokracii platí, že pokud se většina k něčemu rozhodne a jasně to popíše v zákoně, pak to platí, společnost podporuje toho, kdo dodržování zákonů vymáhá a anarchii neakceptuje.

Ahoj Petře, Henčlštýge jsem před několika lety absolvoval. Kamarádi ze Saska mi chtěli ukázat něco "zajímavého" a já jsem opravdu čuměl. Bylo to v květnu a byl to docela hrozný zážitek. Připadal jsem si jak na Václaváku a i když to je údajně jednosměrné, davy proudily obousměrně. VD a JP si aspoň vybrali dobrý termín. Ve stejnou dobu jsem se pohyboval ve Velkém Čandu a výlet splnil to, co od výletu do přírody očekávám - únik ze shonu a pokud možno i z davu (to se v Čandu podařilo stoprocentně).
Snad jediným pozitivem toho Henčlštýgu je, že když ve vhodném místě odbočíš, najdeš to jedinečné místo, odkud je parádně vidět do údolky na Čertovu špici a odkud je pořízena většina fotek. Ale o tom místě vím už asi třicet roků a kvůli tomu tam starej Henčl nemusel bouchat dříví a Park železo.
Jiřího informace o negativním dopadu konkrétně Henčlštýgu na floru na dotčeném rifu pocházejí z odborné přednášky pracovníka Parku na nedávném semináři v baráku "U rysa" v Žandově a celkové vyznění semináře bylo pro mě trochu smutné. Vypadá to, že Park začíná ohledně návštěvnosti škrábat někde na hranici únosnosti. Když vyloučím možnost restrikce, asi politicky neprůchodné (i když v Josáčích, když je Park narvanej, tak jednoduše zavřou bránu a další už nepustí dovnitř), osobně si myslím, že možnou cestou je podporovat takové aktivity, které přilákajípředevším návštěvníky s poněkud senzitivnějším přístupem k vnímání přírody. Adrenalinové atrakce bych udělal třeba v Žandově na tom placu u nádraží - bylo by to docela blízko do hospody. Ostatně lanové centrum v Jizerkách máme taky v Kořenově u Cutisinky a ne Na Čihadlech.
Zdravím.

Nojo, davy tam jsou, to je pravda a ukazuje to, že po zážitcích tohohle typu je poptávka. Možná i proto, že se ti turisti koncentrujou tam, může pak bejt v Čandu klídek :-). Já jsem tuhle věc nikdy nešel, nebo možná jen tak, abychom mohli nastoupit normálku na čertovo špici a to už je dávno a nepamatuju si to.

Já, jak známo, nejsem moc přemejšlivej. A navíc nesprávně používám "mi" a nevadií mi to.
Noooo, Ono všechny tyhle ferráty by byly putma, kdyby nás bylo, jako bejvalo a i já pamatuju, sto vejletníků na supermístě za den.
Ale vono je nás jaksi moc!
Na druhou stranu, nikdo to už nezastaví, tak se s tim smiřme. Ale v současným stavu je to zrůdnost! V minulým století roztomilá akce.

Dobrý den, ahoj,

obsahově pěkně zpracovaný článek, ale přesto mě napadají dvě otázky.

a) Proč se lezci pohybují po ferratě bez horolezecké přilby (přičemž mají ferratový set..)?

b) Proč se lezci pohybují po zasněžené skále? V Sasku platí stejná pravidla pro lezení na písku jako v ČR - tedy zákaz lezení na mokrém, či vlhkém pískovci. http://www.horosvaz.cz/res/data/036/004164.pdf

Informace na českém internetu o této ferratě není nová, dříve vyšla na několika webech, např. http://www.michalus.net/via-ferrata-v-sasku/.

Tenhle komentář mi přijde s prominutím buzerační. Na písku není zvykem nosit helmu ani při lezení a kameny tam nepadají, nemají odkud, takže helma určitě nevadí, ale není nezbytná. To je něco úplně jiného, než v horách, kde je suť a volné kamení.
Pokud se lezení týká, na ferátě se odehrává po kramlích, drátech a dřevě, nikoliv po pískovci. Tak nevím...

Proč nemám helmu? Protože jsem si ji prostě nevzala! Jednoduše jsem zhodnotila situaci a došla k závěru, že to tady bez ní prostě "risknu". Myslím totiž, že už dokážu odhadnout své síly a vyhodnotit momentální stav. Abych byla upřímná, původně jsem nechtěla ani ten ferráťák ... :-) Tento článek není a nemá být metodický. Je to jen ukázka pár fotografií jak jsme si báječně užili víkend v zasněženém Sasku .... Také nerozumím poznámce, že informace o této ferratě není na webech nová s odkazem na stránky M.Lolloka. Znamená to, že už se o ní nemá jinde psát? Nebo je to jen pokus jak si zvednout čtenost vlastního webu? V.

Na téhle "ferátě" (vůbec by mě nenapadlo tomu tak říkat, kdyby to tu všude v článku a komentářích nebylo) potkáte občas upištěné baby na podpatkách a s barevnými drápy, jiné kikiny v plážových žabkách, petiletý caparti tu občas utečou rodičům a lezou nahoru a zas dolů... a v sedáku jsem tam ještě nikdy nikoho nezahlídnul, natož v helmě. Sedák, no snad v zimě. Je to prostě turistická atrakce asi tak s dvaceti kramlema, s žebříčky a nataženými lany k přidržování.
Některý outdóristi by se asi měli pokoušet ukotvit v realitě a vzpomenout si, že i do hor v zimě se ještě docela nedávno jezdilo ve flanelových košilích a pletených svetrech, že se lezlo bez sedáků a grigri... a že opravdu není nutný vyrážet o víkendu na Václavák ve funkčním prádle, botách s membránou, s ferátovým setem na schody do metra, měchem s nemrznoucí iontovou tekutinou na zádech a pojištěním do velehor.
Žít se dá i celkem normálně, šlo to pár tisíc let, možná by se to dalo zvládnout i dneska, a ty kosmický technologie se občas dají vynechat aniž by nutně došlo ke katastrofě.

Já to tu neumim, to mělo bejt ve větvi za Michalem L.

Dobrý večer,

je škoda, že jsou dvě otázky z pohledu metodiky na autora článku míněny jako buzerace. Jedná se o soukromý dotaz v diskuzi pod článkem. Na základě reakcí pod mým příspěvkem otázky rád vysvětlím.

Ferratová výstroj – účastníci akce dle fotografií situaci nepodcenili a vzali si část výstroje na zajištěné cesty. V tomto případě nerozumím absenci horolezecké přilby.

Rozbor situace:
Účastníci mají sedák s ferratovým set – počítají s možností uklouznutí a následným pádem. V případě pádu na zajištěné cestě je vysoká pravděpodobnost úrazu hlavy. Vycházejme z fotografií – účastníci mají pouze sedací úvazek = při pádu může dojít k přetočení těla, při němž je nechráněná hlava velkým riskem lezce. Situace se dá přirovnat jízdě autem na zimních pneumatikách během kalamitní situace, kdy se řidič nepřipoutá bezpečnostním pásem. Vzhledem k přítomnosti sněhu na zajištěné cestě, se na vlhkých (nebo namrzlých) jistících prvcích zvyšuje možnost pádu.

Nošení horolezecké přilby na pískovcích. Co je obvyklé a neobvyklé, Petře jistě víte (vzhledem ke vztahu k ČHS), to nezpochybňuji. Dovolím si však reagovat na větu „Na písku není zvykem nosit helmu ani při lezení a kameny tam nepadají, nemají odkud, takže helma určitě nevadí, ale není nezbytná. To je něco úplně jiného, než v horách, kde je suť a volné kamení.“

Horolezecká přilba má několik funkcí, nezajišťuje jen ochranu před padajícími kameny, sutí. Přilba chrání svého majitele i před ostatními padajícími předměty a hlavně při samotném pádu lezce.

Ostatní předměty – kusy sněhu, ledu, výstroj předchozího lezce, fotoaparáty, nejištění lezec atp.

Pád samotného lezce - zajištěná cesta má několik nevýhod oproti normální lezecké cestě. Když vynecháme rozdílné pádové faktory, tak při velkém množství úrazů na ferratě dojde ke zranění lezce o jednotlivé jistící prvky ferraty. Lezec je „přiražen“ na tyto prvky (kolíky, kramle, fixní lano, žebříky) a přilba minimalizuje možnost poranění hlavy. Přilba může samozřejmě lezce ochránit při samotném nárazu hlavy na skálu.
Nechci se dostat do diskuze, zda přilba při lezení na písku ano, či ne. Tento zvyk nenosit přilbu je dle mého názoru chybný.
Faktem je, že by při eventuálním zásahu na této zajištěné cestě přivolané horská služba zapsala do poznámky, zda lezec přilbu měl, či ne. Na tuto informaci by reagovala zdravotní pojišťovna zraněného lezce.

Häntzschelstiege je zajištěná cesta obtížnosti C a na přístupových cestách je na tabulích napsaná doporučená kompletní výstroj pro zajištěné cesty. Tímto upozorňuji na fakt, že v případě zranění bez povinné (doporučené) výstroje může pojišťovna krátit plnění. Lezec se vědomě vystavil riziku a nerespektoval pokyny zřizovatele (správce) zajištěné cesty.

Lezení po zajištěné cestě vybudované na pískovci. Myslím si, že se lezci dotýkají přímo skály, neleze se pouze po železe. Je to zajímavá otázka a odpověď zda je to správné, či ne by musel vyhodnotit příslušný orgán.

Závěr:
Chtěl bych poděkovat za pěkně zpracovaný článek, který doplňuje historii této skalní oblasti. Moje poznámky jsou pohledem na bezpečnost účastníků a mají informovat o možném nebezpečí všechny čtenáře, kteří pozváni článkem vyrazí na tuto zajištěnou cestu.

Po zhlédnutí fotografií, může čtenář nabýt dojmu, že lezení po zasněžené zajištěné cestě bez horolezecké přilby je v pořádku.

Rád další diskuzi převedu na soukromý email, abychom nezatěžovali čtenáře tohoto článku.

S pozdravem, Michal Lollok

Nechápu, proč by se diskuse na toto téma měla najednou přesouvat do soukromých emailů. Když už se nám horský průvodce Michal Lollot rozhovořil na téma pravidel a zásad bezpečného lezení nejen na ferratách, bylo by naopak škoda čtenáře ochudit o názor profesionála. Docela by mě ale zajímal názor ML například na sólo lezení, které se také úplně neslučuje s metodickými doporučeními pro pohyb v horách?! V.