Tohle rozhodnutí má dva zajímavé precedenty. Jednak že oproti minulosti vůbec v nějakém případě povoluje v Jizerkách magnézium, jednak, že ustanovuje horolezeckou obtížnost, od kdy se smí používat.

Návrhy na to, že by se povolilo v MG od určité obtížnosti se dosud do jiných povolení nedostaly, protože by pak strážci a kontroloři museli mít horolezecké průvodce a znát jednotlivé cesty, aby byli schopni zkontrolovat, jestli někdo používá MG legálně, nebo ne.
Tady v JH se ukazuje, že to možné je a protože je šéf Správy JH Jirka Hušek zároveň vedoucí metodické skupiny AOPK, nelze vyloučit, že by se tak mohlo postupovat v budoucnu i jinde.

Petře, z titulku na mě dýchlo cosi, co mě přimělo zkontrolovat, jestli jsem si nepopletl webovou adresu, ale nic ve zlém :-). S tou precedenční hodnotou ustanovení o použití MG v Jizerkách to nebude zase až tak žhavé, čímž možná uklidním mágobijce a zklamu mágofily... V podmínkách ochrany přírody se tady objevuje jasná vazba na OVKčkem aktuálně připravená pravidla sportovního lezení v Jizerských horách, která právě po pečlivé diskusi došla ke kompromisu přijatelnosti MG v cestách od VIIIb jizerské klasifikace (obdoba limitu IXb v pravidlech pískovcových). Tenhle kompromis je přiměřeně akceptován jak lezeckými bafuňáři, tak i nepočetnou jizerskou lezeckou špičkou, respektive existuje důvodný předpoklad jeho přiměřeného dodržování. Ochrana přírody se nemůže ve vlastních podmínkách odvolávat na cizí dokumenty (zde pravidla ČHS), jakkoli se tak mnohdy v praxi děje, a musí se s problémem vypořádat čistě ze svého pohledu a výsledek věrohodně odůvodnit. ČHS podal žádost o vyhrazení míst k lezení a pravidla je třeba vnímat jako návrh, jak si provozování činnosti představuje. Tudíž se orgán ochrany přírody zabýval i otázkou použití MG a došel k závěru, že parametry obsažené v pravidlech nejsou podstatnou hrozbou pro přírodní prostředí. Je potřeba si uvědomit jizerské reálie. Dal jsem si chvilku práci a napočítal jsem v novém průvodci celkem 24(!) cesty obtížnosti VIIIb a vyšší (+ pár nových cest, které v průvodci nejsou). Navíc tyhle cesty zpravidla nemají ani jeden přelez ročně. V Jizerkách se prostě leze relativně málo a těžké cesty nejsou pro každého. Těch VIIIb je sice teoretický ekvivalent 8 UIAA, což dnes leze každý jouda,ale troufám si tvrdit, že "osmičkáři" z překližky či vápna budou muset v Jizerkách poněkud ubrat. Povolení MG se tak týká několika jednotek nebo málo desítek výstupů ročně, což opravdu na přírodu podstatný vliv nemá. A proč nepovolit MG všude? No protože jeho nadužívání by už v přirozeně kyselém prostředí žulových skal významný vliv mít mohlo. Jsou zde zdokumentovány podobné případy chemického ovlivnění, kdy plotna zelená od mechu a prašivá od lišejníků je ve stoku pod kruhem zcela vegetace prostá (železo, olovo...?). Stav jistě pro lezení žádoucí, pro ochranu přírody naopak. S ohledem na výše popsané není problém tuhle podmínku uhlídat. Pokud je strážce v lezeckém oboru méně gramotný a není si jist, zjistí si totožnost lezců a zdokumentuje činnost - v případě, že jde o přestupek, se to pak nebude řešit v blokovém řízení, ale ve správním. Navíc po zkušenostech se současným složením a aktivitou OVK si dovoluji věřit ve větší míru samoregulace v rámci lezecké komunity - jinými slovy na vyhnání mágujícího trotla z pětky není třeba strážce, stačí rozumný lezec (a o pokuty tady nejde). A jak se to pořeší při prvovýstupu, kdy klasa není stanovená a mágující sportovec se na pětce hájí tím, že myslel, že tvoří přelomovou devítku? No, když chce být za blba... Pokud to shrnu, je z výše popsaného zřejmé, že se jedná o další jizerské specifikum a nelze očekávat zobecnění v ostatních skalních oblastech. A nic na tom nemění ani to, že vedu jakousi skupinu, která se snaží metodicky vést správy CHKO při řešení sportovního a rekreačního využití přírody. Naše metodiky jsou pomůcka, nejsou a nemohou být závazné. Každá správa CHKO je samostatným správním úřadem, jehož rozhodování je plně v jeho kompetenci a odpovědnosti. AOPK jim v tomto smyslu není nadřízená, odvolacím orgánem je ministerstvo. Při rozhodování posuzují předměty ochrany a stav konkrétního území, ostatní zájmy včetně veřejných a mnoho dalších specifických parametrů. Pokud ode

...Pokud ode mě chtějí radu či konzultaci, dostanou ji, zpravidla to tak ovšem nebývá. Osobně se domnívám, že spíš než MG je v našem aktuálním rozhodnutí řada zajímavějších věcí, které by zasloužily zdůraznit. Například v ochranném pásmu NPR (17,5 km2) bylo doposud lezení možné jen na vyjmenované skály, dnes je legální na celém území na všech skalách. Ve vlastní NPR (9,5 km2) to byly také vyjmenované skály, dnes kromě toho také rozsáhlé polygony nebo logické linie skalních výchozů. U vyjmenovaných skal se definice lezeckého objektu upravila tak, že sem spadá kromě vlastního vrcholu i navazující okolí. Sezónní omezení ve Štolpichu na Zahradní stráni (od března do června) bylo zrušeno, uzavírat se budou jenom malé lokality na nezbytnou dobu při konkrétním zjištění hnízdění ptáků. Suma sumárum velmi podstatné rozšíření hřiště pro lezecké zábavy, které nám vydrží, pokud se na něm bude kopat podle pravidel.

Díky Jirko za obsáhlou odpověď, která je zhruba v duchu toho, co jsem si představoval.

" Sezónní omezení ve Štolpichu na Zahradní stráni (od března do června) bylo zrušeno, uzavírat se budou jenom malé lokality na nezbytnou dobu při konkrétním zjištění hnízdění ptáků. Suma sumárum velmi podstatné rozšíření hřiště pro lezecké zábavy, které nám vydrží, pokud se na něm bude kopat podle pravidel."

Ochrana hnízdění sokola stěhovavého už tady nemá takovou prioritu ??? Je mi to divné, protože jsem slyšel, že sokol tu skutečně hnízdí??!!
O údolí vedle na Frýdlantském cimbuří , kde hnízdění sokola pozorováno nebylo, CHKO tvrdě brání ferratě a jeden ze dvou konkrétních argumentů zní, že by tam třeba v budoucnu sokol stěhovavý zahnízdit mohl.

Možná to JH a VV berou tak, že v případě potřeby lezce, kterých není tolik, mohou zastavit, ale bojí se, že neinformované davy na ferátě by tak snadno při zahznízdění nezastavili.

Jsem zvědav na jejich zdůvodnění.

Petře na ferratě je to právě naprosto jednoduchý .Prostě a jednoduše se odmontuje na začátku a na konci lano a je posekáno..

To zní rozumně. Tak uvidíme jaký mají důvod.

tohle je citace z časopisu jizerské hory z r 2008

Sokolí návraty Tisk E-mail

Jiří Hušek (jh, jhu, huš, hus)

" Také do Jizerských hor se před několika lety po dlouhých desetiletích vrátil jeden z klenotů české ornitofauny – sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Opakovaně bylo registrováno hnízdění mladého páru ve skalnatém masivu Ořešníku, na tzv. Zahradní stráni. Prokázáno bylo vylíhnutí jednoho mláděte, úspěšné vyvedení se ovšem nepodařilo doložit. Malá úspěšnost hnízdění byla jistě dána zejména výběrem místa pro hnízdo, které bylo vystaveno možnému rušení z nedaleké turistické cesty i od nelegálních návštěvníků zdejší národní přírodní rezervace. Velmi pravděpodobné bylo také vyplenění hnízda přirozenými predátory, především pro výra nebo kunu bylo totiž bez problémů dostupné. Není možné vyloučit ani zlý a zištný úmysl člověka. Naštěstí v letošním roce si sokoli ke hnízdění vybrali jiné místo, podstatně vhodnější. Odstěhovali se do divoké skalnaté stráně na levém břehu Velkého Štolpichu. Je to jedno z nejnepřístupnějších a orientačně nejnáročnějších míst Jizerských hor. To byl také důvod toho, že ornitologové nebyli dlouho schopni přesně určit místo hnízdění. Podařilo se objevit také díky příkladné spolupráci horolezců, kteří dodali chybějící informace. Nakonec se ukázalo, že sokoli ochotně obsadili hnízdní podložku, kterou Správa CHKO připravila před několika lety na jednom z mála vhodných míst. Hnízdo je dobře chráněno před rozmary počasí i před nepřáteli včetně lidí. Letošní hnízdění tak bylo velmi úspěšné, podařilo se odchovat a vyvést celkem tři mláďata. Sokoli stěhovaví se stávají snad trvalou součástí jizerské přírody; v severních srázech hor mají ještě dostatek možností pro další rozšiřování."

Sokoli si na Zahradní stěně / Ořešníku vybrali nevhodné místo k zahnízdění (zřejmě kvůli blízkosti turistické cesty a vyhlídky)......

Rozhodnutí ohledně JH je mnohem lepší, než to ohledně Tisé. Zdá se, že v JH se vyřádil JH a JH :-). Zejména oceňuji dlouhé období, na které je souhlas udělen, žádný odkaz na pravidla, neudělování pravomocí OVK apod. Jenom malé připomínky:

- Zákon v § 29 připouští vymezení míst pro provozování horolezectví. Pokud správní orgán nejen vyhradí místa, ale i určí osoby, kterých se toto vyhrazení týká (podmínka pod č. 4), je to podle mě překročení možností, které zákon dává a obcházení ustanovení § 43 zákona. Navíc mi uchází, proč musí být instruktor zrovna z ČHS. Navíc tady Správa překračuje svoji působnost (co to má co do činění s ochranou přírody?).

- Z odůvodnění plyne, že Správa považuje bouldering za "horolezectví" ve smyslu § 29 písm. f) zákona. Nerozporuji to (i když by to asi šlo), ale zasloužilo by si to bližší odůvodnění.

Ještě se musím doplnit o jednu formalitku:

Na začázku dokumentu chybí zmínka o § 78 odst. 2 písm. i) zákona, podle kterého je souhlas vydán (§ 78 odst. 1 zákona nestačí).

Sysle, v podstatě to přes dílší výhrady čtu jako pochvalu, s odborníky je ostatně radost diskutovat :-). K tomu zmocnění §78 odst.2 písm. i) nemám co dodat (nikdo nejsme dokonalý...). Tenkého ledu u výcviku adeptů za účasti instruktora jsem si vědom. V neusazeném prostředí znění a výkladů zákona je složité hledat formu právně stoprocentně korektní k vyjádření logického požadavku. Začíná to diskusemi kolem §29 f), ze kterého podle mě jednoznačně vyplývá, že místa pro horolezectví nelze vyhrazovat, pakliže se neprovozuje na silnicích nebo místních komunikacích. Nicméně v praxi se dnes vyhrazuje. Pak debatujeme o tom, že orgán ochrany přírody nevyhrazuje, ale dává souhlas s vyhrazením - ergo kdo tedy vyhrazuje, jakou formou a není ten souhlas nakonec nekonzumovatelný v případě, že nikdo druhý nevyhradí? V praxi má souhlas formu rozhodnutí a účinnost vyhrazení. Z podstaty věci vyplývá, že výjimka se vztahuje na žadatele (respektive vyjmenované osoby), naopak vyhrazení je pro všechny bez omezení. V praxi se nezřídka setkáme s vyhrazením pro vyjmenované osoby... Takže tady je to jistá kombinace odpovídající požadovanému účelu. Cílem je deklarovat nelegálnost hromadných akcí - ty nejsou apriori vyloučeny, ale podléhají klasickému režimu individuální výjimky se stanovením speciálních podmínek. Naopak není účelem dostat do režimu výjimky nekonfliktní klasický výcvik dětí a čekatelů v regionálních oddílech a de fakto je tak vyhnat na překližku. A proč instruktor z ČHS? - protože ČHS má systém, jehož absolventy lze považovat za certifikované instruktory, součástí jejichž odbornosti je i povědomí o ochraně přírody. Vím, není to ideální... No a bouldering - ano, Správa ho za "horolezectví" považuje, z odůvodnění to přiměřeně vyplývá. Podstatnější než rozbor jednotlivých disciplin pohybu na skalách je skutečnost, že bouldering je výslovně z povolení vyjmut, není tedy legálním způsobem horolezectví v NPR. V případě, že by nebyl horolezectvím, platí pro boulderisty tak jako tak zákaz vstupu mimo značené cesty, stejně jako pro všechny ostatní "nehorolezce".

My už to děláme tak, že když jako oddíl jedeme do Jizerek, řešíme to v uzavřené diskusi. Při vší úctě k ochráncům přírody, ne vždy se všechno dělá přesně podle jejich výkladu litery zákona, aneb na každého se něco najde. Na žádné jiné akce kamkoliv jinam to tak neděláme.