těch drátů... To vypadá jakože jistič dost rychle neutíkal a došlo na podlahu?

Už sem v Petrovi a Pavlovi jistil spolulezce několikrát a mezi kruhy to není na zem a ani není potřeba nikam utíkat. Teda, snad si to pamatuju ten dobře, je to rok a kus zpět. Jak se tedy podlaha přihodila?

Ve článku to nijak nespecifikuje,ale když jsem mu volal, říkal, že spad na polici. Akorát v té stěně není žádná police vidět, tam nevím.

No ale s tím Pakošem na tom něco je - úrazy už hodněkrát leckoho zachránily před něčím větším. Jinak moc hezky a čtivě napsáno, má to prostě vtip jako dycky.

Jo, když jsem si v září zlomil patu, taky jsem si řikal, jak v listopadu aspoň odpajdám Kunratickou. Za tři měsíce jsem srost tak abych moh konečně došlápnout na nohu a to si optimisticky maslím, že jsem tomu lehce pomoh svým "čarováním", protože mi vyhrožovali s ještě delším srůstáním. Je pravda, že jsem byl bez drátů, což je asi horší pro praštěnýho lezce, ale jednoznačně lepší pro nohu. No a za další měsíc jsem zahodil berle díky svojí neposlušnusti a dobrému čaroději. Nicméně za dobu, co si pata v klidu srůstala, zbytek nohy šel do háje. Výsledek: propadlá klenba, zkrácená achilovka a vazy v háji. V únoru už jsem běžkoval a v březnu lez v pohodě na Suškách, ale dojít terénem a rozpadlejma žebříkama k nástupu, to zas byla jiná hitparáda, o běhání nemluvě. Prostě je to běh na trochu delší trať.
Nicméně Mára si určitě může dovolit jinčí servis než já a doktory, co si nebudou klepat na čelo. Takže přeju hodně štěstí, trpělivosti a pevný srůst.

Ajeje, i Márovi se přihodí...
Nicméně jako vždy krásně napsáno, Mára jako vždy dokáže i negativní zážitek proměnit na papíře v celkem legraci :)
Každopádně ať to srůstá rychle, dobře a pevně.
P.S. Možná bych z rentgenu odstranil rodné číslo, přeci jen internet není pouze o poctivcích :)

i Mistr tesař někdy padne. Jako článek skvělé využití blbé příhody, když už se stala. Pěkně napsáno. Přesun na Meresjeva vypadá na papíře fakt dobře, ale přide mi podstatně rychlejší a praktičtější nahradit nepochozí nohu druhým Márou a odhopkat s jeho podporou po té jedné zbylé. Nebo ten druhý Mára prchl hanbou, že nechal našeho prvního laureáta Zlatého cepínu spadnout na podlahu?

Mě se článek moc nelíbí. Ze spousty textu a fotek jsem se dozvěděl jen to, že si Mára zlomil patu, že má hezkou sádru a že doktoři pro normální smrtelníky nejsou pro Máru.
I tak přeju brzký uzdravení.