... pekne a nejdulezitejsi je spocitat, kdy AO konecne vyleze 9c :).

Me by spis zajimalo, jestli by astronomicke obtiznosti padaly stejnym tempem u stejneho poctu lezcu, jako dnes, kdyby se zase zacalo hrat na poctive RP a nelezlo se vsechno PP, notabene obcas s predcvakanymi X nyty.

K teto uvaze me vede Mammuti video "Reclimbing the Classics", kde Anna Stöhr (ktera je mimochodem skvela lezkyne a jeste lepsi boulderistka) vitezne preleze "La Rose et le Vampire" s predcvakanymi prvnimi dvema nyty, kde je zrejme, ze zrovna zacatek cesty neni davacka a nemuset se zabyvat cvakanim o neco snizuje obtize.

Co na to odbornici?

Hore zdar,

Lenka K.

No ovšem... Máš samozřejmě pravdu, ale dnešní špička to nerada slyší :-)

Výjimkou je ale myslím právě Adam Ondra, který to bere opravdu poctivě. Kolik shodil 9a a vlastně se tím připravil o historický primát přelézt první 9a na OS, až mu to vyfoukl Alex Megos.

S tím nacvakaným OS to prakticky celá současná špička bere, jakože to je OK, tak se musíme smířit s tím, že se význam posunul.

Předcvakané cesty nekomentuju. Jako chabrus na kolena pro to mám pochopení, ale košr to v případě špičkových výkonů není.

Tak Pihil by mohl dělat doktorát na sociologické fakultě, tam podobné kraviny procházej. (Netušíte, kdy už sociálním, filozofickým a antropologickým pseudoškolám dají konečně statut střední školy?) Výkonnost ve všech odvětvích sportu (a nejenom zde) se zvyšuje, takže srovávat, co je těžší než něco je platné pro aktuální okamžik. Zítra totiž už máme jiná čísla. Takže za mě je to totál blábol.

Jinak problematika naťuknutá Lenkou; viděli sme Španěla, jak přelezl s nacvaknutou 1. a 2. preskou cestu Seepferdchen v Juře. Ječel nadšením a spokojeně odcházel od cesty, že jí "dal". Spolulezec to potom přelezl taky, ale cvakal to poctivě od spoda a shrnul to, že ty největší obtíže jsou vlastně mezi 1. a 3. hákem tj. Španělák to vlastně "přelezl" top rope. A slyšet třeba Němce rozebírat, všechny "žluté" faktory 8a.nu, aby (jinou) cestu vlastně "přelezli", tak to bylo taky hůmorné.

Ono je třeba celou tu věc brát spíš jako zajimavou hříčku. Souhlas s Davidem, že stupně přibývají lineárně a obtížnost exponenciálně. Nejspíš je to tím, že pokud se blížím svému maximu, musím na posun o stupínek nahoru vynaložit mnohem více a pro posun na hranici, kterou nemohu dosáhnout se potřebná námaha limitně blíží nekonečnu :-)

Vystihnul jsi to Petře naprosto přesně resp. to jsem výše uvedeným chtěl říci. V současné chvíli mě osobně rozdíl mezi 7 a 7+ připadá také exponenciální :-). Právě pro subjektivní hledisko a hlavně platnost „koeficientu“ rozdílu pouze v určitý okamžik jsem to napsal.

Podle me to blábol není, uz jen proto, ze i me kdysi neco podobného napadlo. Ale pravdou je, ze ríkat, ze je neco 49 krát obtíznejsí, je trosku mimo realitu. Jako informace by mohlo stacit, ze se znací jednotlivé stupne lineárne, ale obtíznost roste exponenciálne. 1