Na instruktorském kurzu jsme se učili, že lze udělat štand z Dyneemy zavázáním do nýtu dračí smyčkou bez karabiny a do druhého nýtu cvaknout jen pojistku.
Dyneemy bych se nebál, za předpokladu, že je nová a že na štandu nikdo nehulí, nebo nemává autogenem. Dyneema je hodně citlivá na teplo

Ještě odkaz na video DMM: trhání smyček - Dyneema se nemůže zatěžovat dnamicky - typicky padáno do odsedky je průšvih. Dyneema na štandu, kde se chytá pád do dynamického lana by měla být OK, pokud je nová.

My taky. Jinak se to v literatuře označuje jako "štand horských vůdců". Jen bych byl opatrný s tím vázáním přímo do nýtu. Do borháku to dávám, ale pokud jde o nýty, vždy mezi to dávám karabinu.

Karabinou se určitě nic nezkazí. Je potřeba si osáhnout jestli ten nýt nemá ostré hrany a při pochybnosti dát tu karábli.

Stáhněte si PDF od Singing Rocku.Tady to je nakreslené

Díky za link, tam je to nakreslené líp, než nás to učili na kurzu. Špeciálně použití toho delšího fousu tam je pěkně.

nějak neshledávám na tomto štandu nic zásadně špatného. předpokládám, že si focený prvolezec šitou smycí rozumně prodloužil štand aby se mu jistítko nemrmlalo o hranu převisu. jestli s tou šitou smycí nebylo o půlnoci obcováno na čertových kamenech a vůbec majitel (uživatel) ví kde ji vzal a jak je stará, potom problém není vůbec.
jistítko je v samoblokovacím režimu, a lano je zřejmě poněkud pokrouceno, soudím, že příčinou pokroucení je blízkost fotícího druholezce.

(já bych si to zorganizoval jinak a dle mého názoru podstatně lépe, to mi ovšem nedává právo vše ostatní šmahem odsoudit)

Dá se předpokládat, že jistící sedí odsedávačkou v jiném bodu (v téhle karabině má jen sichrovací loďák. Zatím dobírá...

Stand tady vubec neni videt. Duvera v material musi byt. Pokud neverim dyneeme na tolik, ze neudrzi dva borce, tak jak bych ji pak mohl verit pro jisteni prvniho, kde hrozi nekolikametrovy pad s hrozivym p. faktorem? V horach je tohle bezna vec.

přesně tak - takový ty "prodlužovací presa" z dynemy, jako je nakresleno dole na str. 14 toho singáče by pak vůbec nic nevydržely (byť část asi propruží lano). Nebo?....je ale fakt, že na základě různých testů jsem k dynemě již obezřetnější a kde to jde, cpu normální smyci

Pro dobrání druholezce je zobrazený štand v pořádku. Chybně je lodní uzel pro sebejištění vyvázán přímo do centrální karabiny. Je lépe vyvázat ho do další karabiny pro případ, že bych sebejištění potřeboval během jištění prvolezce, např. při zahájení záchrany zrušit (karabinu na to měl, mohl použít tu z reverza a jistit půlloďákem). Pravdou je, že zmiňovaný článek mou důvěrou v materiál Dyneema poněkud zamával. A od jeho přečtení jsem přistoupil i k selekci starších nylonových smyc. Nicméně bez znalosti stáří a používanosti smyčky nelze její použití šmahem odsoudit. Dokonce na ní není ani uzel, který by její pevnost dále snižoval a při většině způsobů tvorby štandů se na ní dělá. Každý typ štandu má svoje výhody a nevýhody, je dobré je znát. Prodloužení smyčkou se může hodit třeba když dolezu na stanoviště, kde už je na fixním jištěni jeden štand za použití karabin vybudován. Když si oka prodloužím smyčkou, nebo dvě oka provážu Štandem horských vůdců, určitě to druhou dvojku potěší více, než když se tam budou páčit dvě karabiny v jednom oku. Normované nýty mají zaoblenou hranu a lze je taktéž provázat. Osobně preferuji pro budování štandu nylonové smykčy, ale neviděl jsem jediný metodický materiál kde by byly PA smyčky pro budování štandu zapovězené.

no vono jsou v zásadě dvě koncepce - buď nastupovat do každé oleštěné trojky s nejtama deset minut od chalupy vybavenej jak do severní stěny ajgru s naprostou převahou množství matroše, nebo si brát toho matroše tak ňák akorát a občas zaimprovizovat bo (například) dojdou zámkovky. přiznávám se, že u (například) rakouského nýtovaného plezýru volím druhou možnost, protože s tím dertkem síly kterým disponuji je vhodné hospodařit velmi uvážlivě. naproti tomu při ojedinělých pokusech o ozajstný alpinismus většinu matroše tahám (pro sichr) zcela zbytečně.

Já tahám i do nejtovaných plezírů malou sadu čoků a tři Omega Pacifiky. Neváží to tolik, aby se to neuneslo a člověk může něco dělat, když třeba ty nejty ztratí, nebo je tam obsazeno. A terénů, kde se dá nejty ztratit a nevidět jse už viděl víc.

jo, to nerozporuju, ale píšou-li na bergsteigen ve schémátku na plezýr 8 expresek, dvě bandšlingle a grundsortiment, tak si beru navíc akorát bandšlingle na štand, (a nějaký ty šroubováčky a prusíky a svačinu a vůbec, žánop). no a pak (páč jsem bojácný a jištění mám rád) objevím v délce dvoje hodiny, provážu, a ejhle, se zbylým matrošem nastane improvizace.

a pak se nadeleguje nějakej pochytroň s aparátem a začne o metodických pochybeních...

Bergštajgn jsou občas podobný pohádky jako YRna ohledně počasí. Zatím se mi nestalo, že bych čoky potřeboval tam, kde je napsali jako opšn na dojištění. Jsou spíš alibisti, asi aby je někdo nežaloval, když si rozbije hubu

Tudle jsem si ty čoky zapomněl sundat ze sedáku a lezl s nima i na Bigwallu. Ale fakt jsem tam nic nezaložil :-)

Takové záležitosti vidím dnes stále častěji i na horách.
Vidím to hlavně v tom, že je dnes každý po zakoupení osmy, či něčeho podobného, karabiny a pár výletech na překližku kde světe div se dává bez problémů těžší cesty hned horolezec. Bohužel doba je taková a ne jen v lezení. vrcholem je když se mi někdo začne posmívat, nebo dokonce nadávat, že zdržuji zbytečným přeháněním. ty lidi to učí i děcka od malička. Je to magorizmus.