To aby se člověk bál pověsit do slaňáku.

Předem podotýkám, že mám jen informace z článku. Nicméně se pokusím o trochu teorie: Fotografie lomu borháku neodpovídá lomu nerezového materiálu. Domnívám se, že došlo ke zkřehnutí kovu zřejmě při přehřátí během výroby. U nestabilizovaných nerezocelích dochází k navázání zbytkového uhlíku na chrom a vytvoření karbidu chromu. To se pak označuje jako mezikrystalická koroze známá z problému při svařování nestabilizovaných nerezí.
Tomu se čelí jednak žíháním svařenců a jednak použitím stabilizovaných
nerezí - na př. s obsahem Titanu. V tomto případě mohlo dojít k přehřátí při ohýbání za tepla. Takovýto lom jsem na nerezi ještě neviděl.
Během zkoušek, které jsem prováděl, jsem zatěžoval borháky Raveltic rázy od 500kg až 1500kg v serii 500 rázů. Počet serií bylo obvykle 4 až 5, takže až 2500 rázů. Došlo k deformacím borháků, ale žádném případě nedošlo jejich rozlomení.
Vladimír Těšitel

fotka lomu borháku totiž vůbec nevypadá jako fotka lomu jakékoli oceli, kterou by kdo příčetný použil pro borhák (aby to mělo nějakou plastickou rezervu, čili aby to mělo něco jako mez kluzu o dost níž než mez pevnosti - což běžně dostupné laciné "nerezy" mají) , když jsem fotku viděl, tak mi to na první pohled připadalo, že někdo aku rozbruškou uřezal pahejl borháku aby to nečumělo ze stěny. i všechny lomy z mezikrystalické koroze, které jsem kdy viděl na fotkách a v reálu, vypadaly jinak, měly nějaké "zrno". a všechny únavové lomy, co jsem kdy viděl, měly na trhlině nějakou patinu a dalo se i laicky sledovat, jak trhlina běžela a plocha postupně stárla.

ono stačí si dát do gůglu "sigi-bohrhaken", se kterými se "dělala věda" po smrtelném úrazu někdy před patnácti lety okolo hochkönigu. tak nějak vypadá lom z praseckého svaření a z náhodného a praseckého tepelného zušlechtění, čili něco jako když strčíme do červena rozpálený pohrabáč do kýble z vodou jako ve filmové pohádce.

Tak uvidíme co vyzkoumá německá policie. Doufám, že výsledky budou zveřejněny a ne jako u toho přetrženého lana na Kobyle, kde jsou výsledky vyšetřování někde hluboko v trezoru.

Díky Ťéšo za tvé vysvětlení odborníka, jak by to mohlo být.

Tam bylo naprosto jiné zatížení než testoval Těšitel. Slaňák, tj. zatížení 50 - 150 kg při slanění a 100 - 300 kg při rybaření. Cesta lezená "furt" takže desítky cyklů za týden (i při jednom slanění síla kolísá), sezona od jara do zimy a osazeno rok 2002, to máme řádově minimálně 20 tisíc cyklů. Namáhání ohybem s pákou ca 30mm. Lom mi nepřijde jako mezikrystalická koroze, ale spíš únavová trhlina a zbytek se nakonec odlomil. Lom při nízkým počtu cyklů s větším zatížením (nízkocyklová únava) vypadá jinak, tady šlo o vysokocyklovou... Neměl by to být problém spočítat. Ostatně němčouři určitě budou dělat expertízu materiálu, tak se pak dozvíme víc.

Jsou to dva kruhy nad sebou, ale hrubým odhadem mi při zatížení 200kg vychází napětí v ohybu 170 MPa, při 300 kg nějakých 250 MPa a je tam navíc nahoře vrub. Takže namáhání nejspíš (spíš určitě) nad mezí únavy v ohybu. Tohle prasknout muselo a byla to jen otázka času...

6. fotka.....

https://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=20080 40013

Takovejch háků bude po světě asi hodně.....

Je to tak, taky nemá opřený oko. Za jak dllouho nastane malér? Tam je taky lidí jak psů

To je přesně stejnej případ. Nejde ani tak o opření oka ale o délku vysunutí a vrub na dříku.. Takhle moc kolem 20mm už je problém. Pokud tohle potkáte a nejde slanit z jinýho, tak pořádně prohlídnout dřík v oblasti vrubu jestli už neni trhlinka a slanit radši za smyčku na dříku (podobně jako ovázání málo zatlučený skoby), resp. radši dolízt/ slízt k lepšímu jištění... Určitě odstranit než se na tom někdo zrakví.

Předpokládám, že vykopávatelé Spitzberku sledují zprávy z Frankenjury a něco s tím udělají, nebo už udělali. Nutno říct, že ta fotka zde komentovaná je už hodně archivní, z roku 2008.