Ještě trošku upravím, co říká Kuba Turek. Ono vůbec není rozhodující, jestli je cesta v katastrální mapě. Paradoxně řada lesních cest s parametry malé silnice není katastrovaná. Přesto jsou to cesty podle lesního zákona a lyžování, sáňkování, cyklistika nebo konistika jsou tu povolené. Problém nastává s pěšinami, které bývají v terénu těžko znatelné, se stezkami vyšlapanými zvěří, se svážnicemi vypadajícími jako cesta a po pár desítkách metrů vyznívajícími v lesním porostu... I když je kolem toho spousta výkladů a dohadů, praxe si to nakonec stejně nějak setřepe. Potíž je ovšem v tom, že ačkoliv je síť cest hodně hustá a je pro pohyb v přírodě legálně využitelná, rozhodně se nekryje se směry atraktivními pro skialp nebo obecně "frírajd". Těžko si představit snouborďáka nebo skialpinistu jak se vyžívá na cestě traverzující svah nebo se řítí šúsem po neznačené pěšině, která je v létě sotva znatelná a v zimě pod metrem sněhu ji nenajde vůbec nikdo. A když kolem jsou ideální svahy, kde jde sekat oblouk za obloukem - jenže to jsou právě ty lesy (i paseka je les) bez pěšin... Jediným legálním způsobem je proto vymezení tras - tady bude mít rozhodující slovo vlastník lesa a orgán státní správy lesů. Obávám se ovšem, že jejich ochota se tím pozitivně zabývat je spíše hypotetická. Jistě je to částečně jejich nízkou afinitou vůči sportovním aktivitám, ale zcela určitě i špatnými zkušenostmi s projevy současné anarchie.